Nastal čas pro vyhlášení státu Kampa
Jan Werich, který žil na Kampě od roku 1945 až do své smrti v roce 1980, se kdysi zasnil o tom, že by tento svérázný pražský poloostrov, rozkládající se mezi Malou Stranou a Vltavou, prohlásil suverénním státem. Stačilo by prý zacpat průchody pod Karlovým mostem a vydat vlastní poštovní známky. Časy se mění a nastala doba, kdy by bylo možné tento jeho sen uskutečnit. A měl by se.
Vlastní poštovní známky sice jsou určitým atributem suverénního státu, ale ne nezbytným. Stačí za pár desetikorun nechat vyrobit poštovní razítko. Pak ještě zřídit vlastní poštovní úřad. Ani vlastní měna není už nutnou podmínkou. Lze přijmout euro, nebo, což bude rychlejší a snazší, vydat elektronické Campacoiny. Pro ty není zapotřebí zřizovat státní banku, stačí najmout průměrně šikovného ajťáka, který se záhy stane ministrem financí a vědeckotechnického pokroku. Campacoiny by byly hodnotově navázány na Pražský groš. Jakékoliv manipulace, hacknutí či jiné podvody by se trestaly useknutím pravého ucha a ve zvlášť vážných případech mimořádným doživotním trestem přijetí politické odpovědnosti.
Kampa by okamžitě navázala diplomatické styky s okolním státem Malá Strana a 146 dalšími. Zcela jasným a pochopitelným požadavkem by bylo dvoustátní řešení, přičemž stát Kampa by se rozkládal od Hradu k řece. Tato politika vyplývá z nutnosti eliminace bezpečnostních rizik, která jsou jednak geografická, jednak populační. Kampa se rozkládá v podstatě na úpatí vrchu Petřín a Malé Strany. Ta se nad Kampou výhrůžně zdvihá až Jánskému vršku, který by Kampě měl připadnout, aby z něj nebylo možné kampské občany šmírovat.
Malá Strana už je dnes uměle vytvořená čtvrť. Začala vznikat teprve mezi 5. a 9. stoletím jako podhradí Pražského hradu. Jako Malá Strana byla čtvrť označena v roce 1257 králem Přemyslem Otakaram II. Byla podpořena řadou nacionalisticky smýšlejících intelektuálů, např. Janem Nerudou nebo Jaromírem Johnem. Naproti tomu Kampa zde existovala od nepaměti, název pochází už z poloviny 18. století. Je zachycen mj. v románu Zikmunda Wintera z konce 19. století Mistr Kampanus.
Dnes ale je na Malé Straně trvale k pobytu hlášených českých občanů minorita. Ta je navíc manipulována světovými mocnostmi z jejich center, umístěných do tzv. zastupitelských úřadů, zejména Německa, USA, Itálie, Velké Británie a dalších. Tyto úřady bude nutné vystěhovat alespoň do Stodůlek.
Malá Strana se hemží turisty, dočasnými obyvateli krátkodobě pronajímaných bytů či ubytoven a mnoha dalšími agenty, kteří mohou ohrožovat etnickou čistotu Kampanů. Toto riziko ještě zesílí letošními volbami do Poslanecké sněmovny ČR. Po nich se tato bezprostředně sousedící čtvrť může zaplnit dalšími cizinci, jako jsou Slováci, Brňané, Turkové nebo Rakušani.
Své národní hospodářství by Kampa založila na obnově mlýnů a barvíren prádla. Částečně by se dal zúrodnit zdejší park a významné příjmy by plynuly z turistického ruchu. Ale musela by to být turistika regulovaná a řádně zpoplatněná, žádná americká letoviska. Proto je nezbytné, aby dolní stanice lanovky na Petřín připadla Kampě jako hraniční přechod a aby jej neobsluhovala agentura Frontex. Rozhodně však nelze uskutečnit původní Werichův plán na ucpání průchodů pod Karlovým mostem. Naopak, tudy bude proudit nepřetržitá mezinárodní humanitární pomoc, elektřina a pitná voda z Malé Strany, což jsou zcela nutné podmínky pro tvorbu a fungování suverénního státu, jak by potvrdila celá OSN. Případně by jídlo mohlo být shazováno z Karlova mostu.
Na Kampě, hned naproti Zdi nářků, sídlí francouzské velvyslanectví. Takže o uznání státu Kampa by se mohla dát řeč s Emmanuelem Macronem. Že by pak jako nemusel do Stodůlek.