Na Školního kuchaře, s.r.o., nebude mít ředitel vliv

Ilustrační foto: Marcela Villegas z Pixabay

Podle plánu ministerstva školství by od 1. září 2025 měla být nepedagogická práce ve školách a školských zařízeních financována z rozpočtů zřizovatelů, tedy obcí a krajů. Ministerstvo předpokládá, že posílením role zřizovatelů, kteří znají situaci, bude lépe a efektivněji zajištěn provoz škol. Současně tvrdí, že by díky této změně mělo dojít k úspoře nákladů na provoz škol ve výši 10 miliard korun. Současně se ale změní toky peněz, jimiž zřizovatelé budou provoz škol financovat. Tyto záměry, jakkoliv dobře míněné, mohou vyústit v některé velmi nežádoucí účinky.

Diskuse k připravovaným změnám, které musejí projít hlasováním v Poslanecké sněmovně, v Senátu a nakonec bude změny zákonů podepisovat prezident republiky, je docela živá. Hlavně mezi přímo zainteresovanými, tedy obecní správou, učiteli a řediteli škol. Takto například na nové uspořádání pohlíží Václav Horčička, zastupitel městské části Praha 4. Do obecního časopisu Tučňák napsal:

Větší role zřizovatelů by měla mít smysl nejen v případě menších škol, ale i u těch větších. Je totiž otázka, zda tyto školy skutečně musí mít celé vlastní provozní a účetní oddělení složené z ekonomů, personalistek, kuchařů, uklízeček či pokladních. Stojí proto určitě za úvahu například ve stravování zajistit centrální přípravu jídel, ta ve školských zařízeních jen rozdávat a díky tomu uspořit finanční prostředky. Touto cestou jdou dnes již některé městské části, například Praha 10. Přínosem by nebyly jen úspory peněz, ale i další výhody pro vedení těchto škol, které za činnost školních jídelen odpovídá, byť mu, ruku na srdce, často jen omezeně rozumí. Stejně je tomu dnes s hospodařením škol, kde jsou ředitelé a ředitelky s pedagogickým vzděláním odkázáni na servisní personál, který však jsou schopni jen omezeně odborně řídit a jeho práci efektivně kontrolovat. Toto by měl kvalitněji zajistit úřad městské části. Podobně by tomu mohlo být i se zajišťováním dalších, například úklidových služeb, které by mohla výhodněji pro všechny zabezpečit městská část. Jsme přesvědčeni, že by se vedení škol mělo věnovat především vzdělávání a výchově dětí, a nikoli organizovaní obslužných činností, které by měl vzít na svá bedra zřizovatel.

Dlouholetý ředitel základní školy Daniel Kaiser má ale obavy, že se zajištění provozu školy od jeho řízení vzdálí. Ředitel se starostí nezbaví, ale nebude mít jak je řešit. Napsal:

Je plánováno, že o výši financí na učební pomůcky, počtu úvazků provozních zaměstnanců škol a jejich platů budou rozhodovat zřizovatelé. Pravděpodobně tak na úřadech vznikne nová agenda. Normativní a transparentní financování se tedy může změnit. Bude záležet na zřizovateli, jak se k situaci postaví. Někde pravděpodobně využijí dosavadní způsob výpočtu. Pro některé menší školy možná bude výhodné, když se zbaví například některých administrativních záležitostí. Zřizovatelé budou hledat efektivní cesty k úsporám. Již nyní se ale objevují nápady o zpracovávání účetnictví přímo zřizovatelem, vytváření akciových společností typu „uklízecí“, „opravovací“, „vyvařovací“ atp. /…/ Z kontaktů s učiteli z Francie, návštěvou v Nizozemsku a Finsku mohu sdělit, že podobné řízení škol je kritizováno, ředitel nemá páky na nápravu, veškerá jednání jsou na dlouhé lokty. Zaměstnanci cizí firmy uklízejí prostory s cenným vybavením, kvalitu úklidu řeší ředitel s majitelem firmy. Zřizovatel nepředá finance škole a místo ní nakupuje „výhodně“ pomůcky, které pak leží v kabinetu. Kdesi kdosi uvaří jídlo ze surovin nakoupených ve velkoobchodě podle spotřebního koše a v určitý čas rozveze na všechny školy v termosech, kde se pak bude oběd vydávat. Ředitel nebude řešit nákupy kvalitních surovin, pozdní dovezení jídla, studené obědy, mytí nádobí, dozory v jídelně. S ohledem na množství firmou uvařených obědů se firma stane plátcem DPH, ceny obědů se dětem zvýší. Vzhledem k letitým zkušenostem v pozici ředitele školy se obávám, že předem jasně nenastavená pravidla toku peněz na školy povedou k odosobněnému fungování školy, k nemožnosti ovlivnit výběr provozních zaměstnanců, k snížení motivace a celkové úrovně provozní stránky školy. /…/ Snaze státu ušetřit a zefektivnit provoz škol rozumím. Nejsou ale nikde zábrany, jak změnu financování nezneužít a ještě více oslabit řízení škol.

Ani jeden z diskutérů neodmítá záměr provoz škol zjednodušit a zlevnit. I zastupitel Horčička v závěru svého článku připouští, že navrhovaná zásadní změna s sebou nese i rizika. Změní se klima ve školách, kde bude trvale působit méně provozních zaměstnanců. „Za vážnější považujeme varování, že by úspory mohly zajít příliš daleko a negativně zasáhnout do chodu škol,“ píše Horčička a ujišťuje, že zastupitelé budou novou situaci vyhodnocovat. „Uděláme všechno pro to, abychom na minimum omezili možné dopady této jinak žádoucí změny.“

Je výborné, že diskuse běží a je mnohem smysluplnější, než nějaké parlamentní obstrukce. Důležité je, jak si diskutující budou vzájemně naslouchat. I kdyby nakonec potřebné změny zákonů schváleny byly, vzájemné naslouchání nesmí přestat.