Kolik váží jedna kilowatthodina dřeva?
Klestí, nebo chcete-li větve o průměru do sedmi centimetrů, si už v lese nebudete smět vzít, pokud vám to nedovolí vlastník pozemku. Toto ustanovení by měla obsahovat novela lesního zákona, informovala TN Nova na konci března. „Význam klestí pro biologickou hodnotu lesa a také pro živiny a zachování dostatku biomasy je naprosto výjimečný. A především v rekreačních oblastech často docházelo k tomu, že lidé vysbírali téměř veškeré klestí z lesa. Těmto případům chceme nově předejít,“ citoval tehdy web TN Nova mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého. Příkladem může být třeba okolí Máchova jezera, kde v lesích kolem vody už dnes nenajdete jedinou větvičku.
Kdysi s biomasou experimentovala Plzeňská teplárenská. Podle jejích zpráv 6 let pěstovala na vlastních 12,5 hektarech japonský topol. Sklidila 660 tun, semlela na štěpku a zajistila si tím topivo na 1 den topné sezóny.
ČEZ nedávno vydal zprávu, že v Ústeckém kraji bude přestavovat uhelné zdroje na plyn a biomasu. V uhelných zdrojích v Trmicích, Tušimicích, Prunéřově i Ledvicích nahradí výrobu tepla postupně novými plynovými a biomasovými teplárnami. V elektrárně Prunéřov II se staví nové plynové kotelny a připravují nové se kogenerační jednotky a kotel na biomasu.
O „obrovském nevyužitém potenciálu biomasy“ snili už před nějakými 10 lety tuzemští Greenpeace za podpory závěrů první Pačesovy komise pro aktualizaci Státní energetické politiky. Co se za tu dobu změnilo? V Krušných horách například mohlo přirůst v průměru 6 359 000 m3 dřeva. To zhruba dává 3 179 500 tun vysušeného smrkového dřeva. Plzeňské teplárenské by to vystačilo na nějakých 13 let provozu. Pokud by se spálilo všechno, co za jeden rok přiroste v celém krušnohorském polesí. To ale není reálné. Průměrná roční těžba tam činí 40 tis. m3, a to už by Plzeňské vystačilo jen na nějakých 30 dní.
Jistě, jsou to jen teoretické odhady (načrtnuté s využitím údajů Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů). Ještě neberou v úvahu nutnost dřevo uskladnit do vysušení, přepravit, zpracovat, či spíše přepracovat do štěpek nebo pelet.
S jakým objemem biomasy ve svých plánech počítá ČEZ nevíme. Tiskový mluvčí Roman Gazdík na dotaz Světa hospodářství odpověděl, že samozřejmě v projektech se s konkrétními údaji počítá, ale jde o informace obchodní, a tudíž novinám nesdělitelné. „Jde jednak o byznysové plány, jednak se to také bude odvíjet například od vývoje cen plynu, který bude společně s biomasou v jednotlivých lokalitách využíván,“ napsal pan Gazdík. Společnost je prý už v kontaktu s dodavateli biomasy, „…abychom si dostatek biomasy pro budoucí zdroje zajistili s dostatečným předstihem.“
Dobře dělají. Ono té biomasy nejspíše nijak mnoho k mání nebude, ČEZ není jediný, kdo s ní počítá pro výrobu energie. Kolik třeba rodinných domkařů, chatařů a chalupářů povinně vymění své uhelné kotle za biomasu? Kolik podnikových energetik, a nejen v Podkrušnohoří? Co se ceny plynu týče, srovnání s biomasou bude zajímavé. Protože čeho je málo, to bývá drahé. A to ještě z diskuse vypouštíme úvahy o obnovitelnosti – odhady stojí na využití nikoliv šestiletého proutí, ale dřeva ze čtyřiceti- až šedesátiletých smrků – a úvahy o emisích oxidu uhličitého, respektive o ekologické stránce celé věci obecně.
Zprávy od Máchova jezera jsou znepokojivé. Biomasy tam není už ani na večerní táborák s vuřty.
