Kolaborace Bruselu
Tak už je to v novinách. Evropská komise připravuje návrh na zvýšení daní z motorových paliv. Titulky jsou zatím chlácholivé, ve smyslu, že se zruší zvýhodnění nafty. To však není účelem ani cílem komisního návrhu. Tím deklarovaným je podpora Zeleného údělu a programu Fit for 55, tedy dosažení snížení 55% emísí skleníkových plynů do roku 2030 oproti roku 1990.
Návrh taxuje paliva podle udržitelnosti. Nejvyšší daň se zavede na naftu a benzín: 10,75 EUR za GJ. To vychází zhruba na dnešních 8,20 Kč za litr benzínu. Nižší bude u zemního plynu, propan-butanu a nejnižší u pokročilých biopaliv, vodíku a elektřiny. EK tak chce podpořit přechod k těmto palivům.
Jakmile Evropská komise začne svůj záměr slovy, že chce něco podpořit, je nutné zbystřit na nejvyšší míru. Její skutečný záměr totiž spočítá v tom, co neřekne: co nebo koho tím chce zlikvidovat. Nižší zdanění nafty byly akceptovány v dohodách z roku 2003 kvůli podpoře veřejné dopravy a zemědělství. Aby se nevylidňoval venkov, aby EU zůstala potravinově soběstačná, aby evropská krajina zůstala kultivovaná a vlídná.
Nynější představa komisařů je zřejmě taková, že od roku 2023, kdy má nová daňová soustava začít platit, se pole budou obhospodařovat elektrotraktory a úrodu budou sklízet kombajny na vodíkový pohon. Inu, proč ne? Ale v které trafice se to koupí? A co to bude stát?
Zásobování měst zajistí biopovozy a lidé budou do práce dojíždět vysokorychlostními vlaky. Import ze zámoří se převede na plachetnice, už nyní Číňané testují tři nové verze elektronicky naváděných kontejnerových škunerů nazvané Niňa, Pinta a Santa Ce-Tung. Na leteckou a lodní dopravu se totiž podle návrhů mají nově vztahovat také emisní povolenky.
Nechybí doplnění návrhu EK o zajištění pomocí a podpor pro chudší obyvatele, na které by vyšší daně měly nepříznivé dopady. Už se v návrhu nepíše, co se stane s těmi méně chudými. Hlavně, aby bylo vše sociálně spravedlivé. Těžko říci, kdy si Ursula von der Leyenová a Frans Timmermanns naposledy udělali výlet na venkov a zda potkali bohatého sedláka. Snad v Glasgow při projevu našeho odstupujícího premiéra. S ním si také mohli promluvit o tom, jak sociálně spravedlivé jsou ty dotace a pomoci.
Ale dosti ironie, ta nikam nevede. Ceny energie jsou už dlouho kategorií politickou, spíše než ekonomickou. Rozhodují o nich vlády a parlamenty, když potřebují dorovnat příjmy státních rozpočtů, nebo podpořit jednání svých diplomatů se zahraničními partnery.
V 70. letech minulého století kartel zemí vyvážejících ropu OPEC, tedy převážně arabských, jimi trestal státy, které podpořily Izrael v Jomkipurské válce. Dnes s přituleným Ruskem omezuje produkci, aby ropa nebyla příliš levná, ale aby také nebyla moc drahá, protože by se vyplatilo exploatovat nová ložiska v USA a Kanadě. Rusko je aktuálně v podezření, že zemním plynem a dvěma rourami řeší své vztahy k Ukrajině, Gruzii a NATO.
Evropská komise namísto snahy zklidnit podobné nátlaky a zmírnit jejich přelivy do ekonomiky, průmyslu a životních nákladů vlastních občanů, přichází teď s návrhem zvýšení daní na energie a tvrdí, že chce podpořit přechod na paliva, která ještě neexistují, nebo ne ve tvaru průmyslově použitelném. O nichž netušíme, jak jsou na tom s udržitelností ve vztahu k životnímu prostředí, kolik jich bude zapotřebí a kolik to bude stát. Tomu se má věřit?
Teď to více vypadá jako kolaborace komise s OPEC, Ruskem a Čínou na hospodářském a politickém rozvratu Evropy.
Český Senát a odstupující vláda návrhy EK odmítly. Kéž to vydrží i vládě v přípravě.
