Je kapitalismus dílem nejvyššího kontrolního úřadu?
Touha po sociální spravedlnosti, ba dokonce rovnosti všech lidí, cloumá lidstvem odedávna. Ale i mnozí lidé velmi citliví a doleva zahledění chápali společenské limity. Citujme nikoho menšího než Ježíše, když poučoval svých Dvanáctero: Nikdy nedokážeme zbavit chudé jejich nuzoty. Levicoví anarchisti si mohou připomenout populární výrok: Dej císařovi, co je císařovo, a Bohu, co je Božího.
Ani slavná a veliká Francouzská revoluce z let 1789 až 1799 by nebyla tak revoluční, kdyby se její ústřední slogan Rovnost, Volnost, Bratrství citoval celý, nezkrácený. Původně prý zněl: Rovnost před zákonem, Volnost myšlení, Bratrství v obchodě. Ten poslední slogan neznamenal se s obchodníky bratříčkovat, ale uzavírat obchody poctivé. Nešidit, nepodvádět.
Dnes má člověk dojem, že bez malých podvůdků, fintiček a kliček už ani obchodovat nejde. Natož podnikatelsky prosperovat, natož zbohatnout. Začíná to v samoobsluze u názvů a složení potravin vypisovaných na křiklavých, nadměrně velikých obalech, přes šizení na materiálu, nedodržení technologických postupů, překračování termínů, až po vyměřování záloh na energii a pojistné smlouvy.
„Seneca si před dvěma tisícovkami let posteskl: Čím dřív bývaly hříchy, tím jsou dnes mravy. Nevím, co by dneska po dvou tisících letech pan Seneca řekl na vývoj dnešního světa,“ posteskla si paní Eva Hudečková, manželka slavného houslového virtuosa Václava, v pořadu Českého rozhlasu Dvojka.
A pak zauvažovala o kapitalismu. Jestli to slovo nemáte rádi, tak řekněme o svobodné ekonomice, či tržní ekonomice. „Bůh nám dal schopnost lásky, schopnost tvoření. A měli bychom těchto obrovských darů využívat. Ono je jedno, co člověk dělá. Důležité je, aby to dělal dobře, aby z toho druzí měli užitek. Je úžasné upíct chleba, za kterým lidé jezdí patnáct kilometrů. Je úžasný řemeslník, který vám spraví domov tak, že funguje. Je úžasné zahrát představení tak, že vám navěky zůstane v paměti, nebo slyšíte hudbu, která nikdy nepřestane znít ve vašem srdci.“
Paní Hudečková nepraví, že by se tyto radosti měly rozdávat. Neboť je docela přirozené, že člověk tuto svou radost z dobrého chleba či umění s tvůrci toho za cosi smění. Obvykle za peníze, jindy za jiný statek. To však radost konzumentovu, radost kupujícího, nijak nesnižuje. Nechť svobodně tvoří ten, kdo je nadán talentem a pílí, a nechť od něj svobodně kupuje ten, kdo je nadán jiným talentem a věnuje svou píli jinému umění. Eva Hudečková použila ekonomický termín, když řekla: „…aby z toho druzí měli užitek“. A svět pak bude v pořádku, míní. Protože „…prostě člověk, ve kterém zůstává Bůh, je spásou zlého světa.“
Co ještě ekonoma zaujme na jejím „vyznání“? Že ani ona za úplně svobodnou tržní ekonomiku nehoruje. Na jiném místě říká: „Já Boha považuji za ničím nezastupitelnou nejvyšší instanci, protože Bůh je Stvořitel. A je to taky nejvyšší kontrolní úřad. A já si myslím, že člověk potřebuje někoho, kdo uhlídá řád na zemi, kdo hlídá lidské mravy, protože mohou se stávat velmi pokleslými.“
Žádná revoluce, ani francouzská, ani říjnová, ani velká socialistická, ani malá klimatická, lidské mravy nenapraví (ano, i ekologie je mrav). Může jen zničit radost ze svobodného tvoření … a směny. Může zničit užitek.
Nojo, ale kdoví, jestli ten nebo nějaký Bůh vůbec existuje? Kdo by si tím chtěl trošku zamotat hlavu, může si počkat na české vydání společné knihy kosmologa Thomase Hertoga a jeho kolegy a teoretického fyzika Stephena Hawkinga Brief Answers to the Big Questions (originál zdá se být vyprodán). Do češtiny ji překládá molekulární bioložka a genetička Soňa Peková a povídá o ní v rozhovoru pro nadaci Svědomí národa. Říká: „Oba vědci docházejí k poznání, že svět a celý vesmír, jak ho známe, se zdá jako kdyby hologram a všechno v něm je jakási projekce něčeho. Ale musí se ptát: projekce čeho nebo koho? On to tam Stephen Hawking explicitně neříká, ale říká, že nemůže vyloučit zásah stvořitele. Kvantová fyzika na to ukazuje, ta to umožňuje. Než zemřel, přehodnotil svůj život, usoudil, že jeho ateistický přístup byl chybný a že se domnívá, že všechno je jinak. Nevěděl jak, neuměl to pojmenovat, nepoužíval slovo „bůh“, to neměl rád, ale říkal, že zásah stvořitele je velice pravděpodobný.“ Kniha má vyjít na jaře.
Tak tedy svobodně, poctivě a mravně tvořme a směňujme pro užitek, k tomu nechť nám dopomáhá nejvyšší kontrolní úřad. Jeho zásah je velice pravděpodobný.
svět hospodářství přeje svým čtenářům šťastný, úspěšný a zvídavý rok 2023
