Jak jsem se mýlil v zelenině
Vyslovil jsem zde nedávno v komentáři otázku, jestli nedostatek zeleniny v britských obchodech není způsoben více administrativou a regulací dovozu, než špatným počasím. A dostalo se mi odpovědi. Zapomněl jsem na ochranu klimatu.
V rámci ní jsme nabádáni, abychom vybili hospodářská zvířata, neboť prdí metan, což počasí strašně škodí, stačí se jen podívat na ty záplavy, sucha a orkány. Maso se má nahradit zeleninou a rostlinnou stravou obecně. Ideálně tedy přejít na vegetariánskou a veganskou stravu. Co by za ten živočišný metan dali zelináři! Nepřepínejte, zůstaňte s námi.
Jenže ochrana klimatu je tak urputná, že zdražila energii ve všech formách: zdražila elektřinu, plyn, uhlí i lidskou práci. Zelináři nemají na temperování skladů a vytápění skleníků. Do sázení na polích se teď na jaře nepohrnou, protože nebudou mít čím nebo za co hnojit. Hnojiva prý zdražila na dvaapůlnásobek a ještě je jich málo, protože se jejich výroba odkládá na neurčito. Je energeticky velmi náročná, především na zemní plyn. Energie má podíl na variabilních nákladech na výrobu potřebných surovin zhruba 80 procent. Olej do ohně přilila ještě válka na Ukrajině. Hnojiva, čpavek a potaš se dovážely z Ruska, Ukrajiny a Běloruska. To teď legálně není možné.
K omezování výroby ale chemické firmy přistupovaly již dříve. Energie prudce zdražovala v důsledku šílené evropské politiky na ochranu klimatu. Například zastavení výroby hnojiv ve svých britských závodech oznámil významný výrobce CF Idustries už v září roku 2021. Česká Lovochemie omezila výrobu na přelomu let 2021 a 2022. Loni se přidaly např. polská Azota nebo německý BASF. Cenový boom v zemním plynu, říkali Angličané. Ale říkali to už rok před tím, než nastal boom skutečný. Tedy boom těch dvou největších plynovodů z Ruska.
Strategie dekarbonizace kvůli ochraně klimatu je něco, co ani válka nezastavila. Naopak, přechod k obnovitelným zdrojům má být ještě rychlejší, ještě dotovanější a bude ještě nákladnější. Také zdanění energie se zvýší. Emisní povolenky se rozšíří i na dopravu. Takže kdyby těch hnojiv snad někde ve světě byl dostatek, třeba ve Spojených státech amerických nebo v Číně, do Evropy se laciněji nedostanou, i kdyby Čína nakrásně plnila evropské normy environmentální a společenské odpovědnosti, zkráceně ESG.
Boom vegetariánství se nedostaví. Naopak, rostlinné zemědělce čeká tvrdý baac. Méně skleníků se vytopí, méně rostlin vysází či vyseje, méně se bude hnojit a méně sklízet.
Nanynka nechá zelné pole zarůst trávou a bejlím a napřesrok vyžene dobytek na pastvu. Co rozšlape Pepíček, o tom teď můžeme jen spekulovat. Jisté je, že ty, ty, ty, ty to budeš platiti!
