Houby ochrana klimatu. Líní jsou
Asi třetina mladých Evropanů je kvůli ochraně klimatu ochotna mít méně dětí, uvedl Seznam Zprávy. A co bude, až vymřeme? Asi neví…
Peckou už je graf zdrojovaný Guardian/YouGov, kde se k ochotě jíst jen sezónní zeleninu v kategorii od 18 do 34 let přihlásilo mnohem méně lidí. V mladší kategorii kolem 20, ve starší okolo 25 procent. Takže bez dětí ano, ale bez ovoce mimo sezonu ne. Že by víra v jejich přivážení solárními letadly?
To je bohužel důsledek několik let trvající masírky klima-fanatiků. Ti ve skutečnosti nechrání přírodu, ale útočí na náš styl života, na naše hodnoty. Evropa má problém s porodností. To je fakt. A není se čemu divit, když živíme ty, kteří všechny okolo neustále straší tím, že za pár let vše shoří. A toto je výsledek,“ napsal k tomu senátor Zdeněk Hraba.
A co když je to jinak? Co když se těm mladým nechce se starat o děti a jen si to dodatečně racionalizují péčí o planetu? Evropa vymírá a míří k japonskému scénáři. V Zemi vycházejícího slunce rostla porodnost, než po druhé světové válce stát povolil potraty. Roztrhl se s nimi pytel a už v 70. letech se porodnost dostala pod hranici prostého obnovování reprodukce. Ta se obecně uvádí jako 2,1 dítěte na ženu. Záleží na složení populace (muži versus ženy) a dětské úmrtnosti. V Japonsku zhruba od roku 2010 počet obyvatel klesá. Třetina dívek ve věku kolem 18 let prý nepočítá s tím, že by měla dítě.
Evropa vymírá
Ale pozor, Evropa na tom není o moc lépe. Již na konci 90. let ve vyspělém světě celkově klesla porodnost na 1,3 dítěte na ženu. Mezi hlavními viníky se uvádí ekonomická situace rodin (to se týká hlavně Japonska), změna životního stylu, přemíra práce. Teď se tedy přidává ještě strach o planetu. Jen jestli to nejsou kecy v kleci.
Evropa se na světové populaci podílí zhruba devíti procenty. Na produkci skleníkových plynů se EU podílela v roce 2019 podle údajů Evropského parlamentu podílela zhruba 11 procenty. Zachrání ti mladí planetu, když nebudou mít děti a tím přispějí k mírnému poklesu spotřeby? Asi ne.
Navíc lze čekat, že počet obyvatel prostě poklesne. OECD už v přehledu za rok 2021 uvedla, že „průměrná porodnost v zemích OECD je v současnosti 1,67, což je výrazně pod úrovní, která zajišťuje náhradu populace“. Pokles míry porodnosti podle organizace odrážel změny v preferencích životního stylu jednotlivců, zakládání rodin a omezení každodenního života, jako jsou ta, která jsou způsobena nejistotou na trhu práce, obtížemi při hledání vhodného bydlení a nedostupnou péčí o děti.
V některých zemích včetně České republiky porodnost v posledních letech mírně narostla, ale ke zvrácení globálního trendu to nestačí. Přes dvě děti na ženu se rodí jen v Indii, Mexiku, Argentině, Saudské Arábii, Jihoafrické republice a Indonésii.
A co bude, až začneme vymírat? Nebude na penze, klesne celková spotřeba i ceny aktiv. Evropa asi znovu změní svoji imigrační politiku. Už koncem 90. let napsal Peter Peterson, že dřív či později bude třeba v Mnichově jen zhruba polovina obyvatelů tvořena Němci. A co ten zbytek? Jaký asi bude mít vztah k ochraně klimatu? Minimálně ve druhé generaci bude mít volební právo.
A starat se o děti je taky nejen radost, ale i práce. Jestli ta skutečná odpověď neleží spíš někde v této oblasti.
