Heřmanická halda hrozí dalším průšvihem
Halda Heřmanice, doutnající už od konce 90. let v Ostravě-Hrušově, se může stát zdrojem další velké nepříjemnosti. V jejím bezprostředním sousedství za posledních 9 let vyrostla skládka či překládka černého uhlí. Pozemek má pronajatý společnost PKP Cargo od státní společnosti Diamo za symbolickou cenu 5000 Kč měsíčně právě za účelem skladování tuhých paliv. Diamu patří část pozemků pod skládkou a je zároveň pověřeno sanací heřmanické haldy. Upozornily na to server odkryto.cz a týdeník Euro.
„Kritici upozorňují, že za relativně nízkou částku měsíčního nájmu riskuje /Diamo/ velké problémy. Pokud by se termicky aktivní, tedy hořící část haldy dostala do kontaktu s uhlím, mohlo by dojít k tragickým následkům pro životní prostředí a zdraví obyvatel,“ píše odkryto.cz
Diamo zveřejnilo video, ze kterého je patrné, že část pozemků, na kterých je uhlí uloženo, přímo sousedí s termicky aktivní haldou. Paradoxně je tedy na místě, kde by spíše měla být zábrana proti hoření haldy, uložený potenciálně hořlavý materiál. Státní podnik chce problém hořící haldy vyřešit výstavbou sarkofágu, který má stát tři miliardy korun. Jeho realizace bude podle odhadů trvat nejméně 10 let a účinnost tohoto řešení je předmětem odborné kritiky.
Ludvík Kašpar, ředitel Diama, se kritice brání. „Provozovatelem deponie uhlí není Diamo, ale PKP Cargo. Nepochybně k tomu má všechna potřebná povolení, pokud s ním žádný z dotčených úřadů nevede žádné správní řízení. Nehledě na to, že místní úřady jsou se situací velmi dobře obeznámeny, včetně hasičů, jelikož byli jistě dotčeným subjektem v rámci povolování. Ale pokud jste se jich zeptali, zda je Diamo informovalo o tom, že na haldě skladuje uhlí, nemohli odpovědět jinak, protože o podobném nesmyslu je Diamo informovat nemohlo,“ napsal Kašpar k článku na webu odkryto.cz.
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje (HZS MSK) nic neposuzoval ani neschvaloval. Na dotaz Světa hospodářství sdělil: „Zřizování a provozování odvalů, výsypek a odkališť se podle zákona považuje za hornickou činnost. Dozorová činnost v souvislosti s hornickou činností náleží do působnosti orgánů státní báňské správy. HZS MSK neeviduje žádnou činnost v souvislosti s výkonem státního požárního dozoru v návaznosti na skladování nebo manipulaci s uhlím na předmětných parcelách v daném území. Samotné umístění skládky podléhá rozhodnutím a opatřením příslušného stavebního úřadu. Hasičský záchranný sbor je pouze dotčeným orgánem na úseku požární ochrany.“ Hasiči tedy o možné návaznosti skládky uhlí na hoření haldy zřejmě nic nevěděli, ředitel státního podniku nic neví o hasičích. O hoření haldy ale ví.
Hasiči mohou v rámci výkonu požárního dozoru u provozovatele provést kontrolu dodržování předpisů na úseku požární ochrany. „V případě, že věc nebo činnost při provozu anebo provoz vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpeční nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor dle § 36 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně (ve znění pozdějších předpisů) rozhodne o vyloučení věci z užívání, zastavení činnosti nebo zastavení provozu,“ sdělil HZS Moravskoslezského kraje.
Ani město Ostrava, ani krajský úřad Moravskoslezského kraje na dotazy Světa hospodářství ohledně schválení skládky uhlí a podmínek pro její provoz neodpověděly. Podle zpráv Moravskoslezského deníku z října 2018 odbory životního prostředí obou správních úřadů vydaly souhlasné stanovisko a projekt prošel i přes základní posouzení vlivu na životní prostředí. „K překladišti svolila i krajská hygienická stanice,“ poznamenává Moravskoslezský deník.
Tehdy proti skládce podala odvolání Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK). „Na úřad nepřišly žádné stížnosti. Pokud občané cítí potřebu situaci řešit, ideální je obrátit se na inspekci životního prostředí, případně na stavební úřad, který vydal (či nevydal) k záměru povolení,“ doporučila tehdy mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová s tím, že ani krajský úřad současný stav v Heřmanicích nemonitoruje, protože to není v jeho kompetenci.
Samotný záměr však svého času krajský úřad schválil s připomínkou, že u překladiště vznikne mlžná stěna, bude použito mlžné dělo, výška hromad bude minimální a uhlí s koksem bude skladováno v polootevřených boxech. Zkrápěny též měly být komunikace i prostranství skládky a očištěná vozidla, převážející uhlí dál, měla být zakrytá. Vedle většinového odvozu po přilehlé železnici totiž část uhlí putuje k příjemcům také v náklaďácích. Tato opatření měla zabránit především vysoké prašnosti.
Je pozoruhodné, s jakou úzkostlivostí se řeší životní prostředí, zamoření ovzduší a protipožární ochrana. Kdekterý úřad kontroluje, co že to čmoudí, proč to čmoudí, kolik máte hasicích přístrojů a zda nemají prošlou použitelnost, úředníci vám mohou vstoupit do soukromého domu a prolézt sklep a komín, jestli neškodíte tím, čím topíte a zda nehrozíte požárem. Ale skládka vysoce hořlavého materiálu, černého uhlí a koksu, v těsné blízkosti skoro 30 let hořící haldy „hlušiny“, zřejmě takové obavy úřadů nevzbuzuje. Ačkoli možná by vzbudily, kdyby se státní podnik Diamo nestavěl do role „já nic, já mám jen hořící haldu“. Šířící se termika v podzemí haldy smlouvy nezná, vedení Diama ano. Proč v roce 2024 prodloužilo možnost deponovat uhlí u už tehdy silně diskutované hořící haldy, je těžko pochopitelné.
„HZS MSK dle dostupných záznamů eviduje od roku 2020 pět výjezdů jednotek požární ochrany v souvislosti s Heřmanickou haldou. Ve třech případech se jednalo o požár travního porostu a ve dvou případech o planý poplach,“ sdělili moravskoslezští hasiči Světu hospodářství. Tak uvidíme, až jiskérka přeskočí. Za způsob užití pozemku nese odpovědnost jeho vlastník, v tomto případě Diamo.