Co znamená propad HDP? Nevíme, neznáme mikroekonomickou realitu.
Alan Greenspan (legendární guvernér Fedu) prý zpovídal majitele a manažery velkých firem, aby od nich vyzvěděl, co se v ekonomice skutečně děje. Pravidelně. Pro jeho rozhodování to mělo mít stejný, ne-li větší význam než makroekonomická data a analýzy jeho podřízených.
Nechme stranou, zda jeho měnová politika nepřispěla ke vzniku hypoteční krize. Jde o podstatu. Makroekonomická data ukazují vždy jen část toho, co se kolem nás děje.
Že rok 2020 přinese propad HDP, bylo jasné. Otázka zněla: o kolik? Aktuální odhad ČSÚ hovoří o 5,6 %. Co to znamená?
- Ačkoli jde o největší pokles od vzniku ČR, něco podobného už tady jednou bylo. Ano, správně, po vypuknutí hypoteční krize. V r. 2009 klesl český HDP o 4,5 %. Což taky není zrovna málo. Přežili jsme to.
- Je víc než zajímavé, že nejhorší data přinesl první lockdown. Na podzim už to nebylo tak strašné. ČNB dokonce upozorňuje, že ve druhém pololetí rostla meziročně spotřeba elektřiny. Jako by výrobní firmy nestály. ČSÚ také hovoří o růstu exportu. Což by dohromady tak nějak hrálo.
- Ale taky je docela dobře možné, že jsme se jako správní Češi, Moravané a Slezané na novou situaci prostě adaptovali. Poptávka ještě zůstala slabší – aby ne, když nevíme, co bude – ale kdo může, ten nečeká, až zahřmí a dělá, co se dá. Muzikanti balí balíčky v e-shopech, terapeuti léčí přes internet, dokonce i kurzy tance prý probíhají on-line.
Může to znít až ironicky. Ale snažíme se adaptovat. Což je někdy dobře a jindy vede k absurditám, jako je tělocvik přes obrazovku (my starší si můžeme vybavit předrevoluční „Cvičme v rytme“). Který snad časem odezní.
Každopádně pořád nevíme, co všechno se pod hladinou makročísel skrývá. Leckde se hovoří o propouštění. Kolik restaurací, obchodů, fitcenter, klubů či saun už neotevře? A kolik po nich zbyde dluhů? Jak vypadají vztahy, systémy, služby… Proslýchá se například, že v mezinárodní spedici a zasilatelství není nic jako dřív. Ani ceny, ani pravidla… Což je pro českou otevřenou ekonomiku zásadní. Nářky zní z neziskovek, objevují se studenti, kteří odmítají platit školám za distanční výuku… Stavební firmy nemají zahraniční dělníky. Řada z nich musí omezovat plnění zakázek – což ovlivňuje realizaci investic.
Co udělá rok 2020 s kapitálem firem všech velikostí? Zůstanou úroky u dna, i když inflace sílí? Nezačnou lidé měnit své návyky? Jako spotřebitelé i jako zaměstnanci, živnostníci či podnikatelé? Nic z toho stále nevíme. Jak by řekl Jára Cimrman: „Díky tomu můžeme nakonec stanout před tváří všehomíra s hlavou jasnou a prázdnou.“
