Chceme-li novou filharmonii, tak stavme

„Když člověk něco opravdu chce, dokáže to.“ Tuhle jednoduchou poučku opakují úspěšní lidé, psychologové a ledaskdo. Protože ono na ní něco je.

Chceme v Praze novou, moderní koncertní síň? Snad ano. Shodují se na tom hudbymilovní Pražané i mnozí další, umělci, urbanisti, architekti a teď snad už i městští radní. Pro novou budovu vybrali pozemek v Bubnech, nyní v betonu ztracený plácek mezi Vltavou a stanicí metra Vltavská, na levém předmostí Hlávkova mostu a v těsném sousedství s čerstvě rekonstruovanou, památkově chráněnou funkcionalistickou budovou Dopravních podniků. V březnu schválili pokračování projektu. Počítá se předběžně, že stavět by se mohlo začít v roce 2027 a hotovo by mohlo být v roce 2032. Za nějakých 6 mld. Kč a za nějakých 11 let by se tedy Praha mohla vrátit na mapu evropských kulturních metropolí.

Kdoví jestli, zapochybuje skeptik. Najdou se tací i v městském zastupitelstvu. Pochybují, zda za sdělený rozpočet se nová koncertní síň postaví. „Pragmatická realita je taková, že to prostě není možné,“ říkají. A jestli se to stihne podle plánu, nebo jestli se projekt nezruší docela.

Skutečně, kdo sleduje budovatelské úsilí v Praze, má na skepsi nárok. Dokáže vypočítat dlouhou řadu projektů, které se nestihly včas, které se prodražily nebo se neuskutečnily (zatím) vůbec. Praha je obecně už mnoho let velice špatně řízené velkoměsto a nápad někdejšího primátora Pavla Béma uspořádat zde olympijské hry s investičním rozpočtem 430 miliard korun zní docela anekdoticky.

Je ale v hlavním městě také dlouhá řada projektů, a ne malých, které stojí a fungují. Jsou to projekty z většiny navržené, řízené a realizované soukromými firmami, zkušenými developery; ať už jde o obnovu Karlína, dostavbu Žižkova nad Hlavním nádražím nebo chystanou přestavbu Smíchova…

Tím se nechce říci, že by se město mělo řídit jako firma. To ani náznakem. Ale to, že když občané a město svými společenskými a politickými procesy rozhodnou, pak je na místě nechat pracovat profesionály. Samozřejmě pod vysoce profesionální veřejnou kontrolou.

Malý příklad. Neuskutečněným projektem je Národní knihovna. Na vině určitě nebyl autor projektu Jan Kaplický, jehož architektonické studio je proslulé dokonalou propracovaností odevzdávaných návrhů. Odpor vzešel od naprostých laiků.

Přípravou přípravy Vltavské filharmonie bylo pověřeno konsorcium vedené studiem Henning Larsen, členy jsou Buro Happold a AEA Consulting, Jsou to profesionálové světově uznávaní. A zařadím k nim směle i pražský Institut plánování a rozvoje (IPR), v současnosti jeden z nejlepších urbanistických institutů, které kdy Praha měla. Expertíza takového týmu je určitě zcela jinde, než „…pragmatická realita“ pražských zastupitelů.

Za poznámku také stojí, že soudobé stavebnictví už dávno není pauzovací papír, malta a cihla. I tento výsostně historický obor prošel obrovskými technologickými změnami, od nových materiálů po všechny pracovní procesy. Například systém BIM. Pokud nevíte, je to třírozměrné modelování stavebního projektu. Model se postupně stává realitou a ta vstupuje zpětně do tohoto modelu. Začátek práce v BIM není snadný. Je nutné nejprve vložit do něj všechny údaje, ale opravdu všechny, o projektu, materiálech a postupech. A zařídit, aby vše bylo na platformě, kterou dovedou sdílet všichni účastníci projektu, od architektů přes stavební dozor až po jednoho každého řemeslníka: topenáře, instalatéra, svářeče, elektrikáře, pokrývače… Je to trpělivá piplačka, prostě vopruz. Odměnou za to je až 95 % chyb, které se nestanou při stavbě. Nehoní se náhradní materiály, roury nemají jinou světlost, stěny špatnou tloušťku, příčka nestojí o kousek jinde. Nedochází ke změnám projektu a tím ani k úpravám rozpočtu. To je také zkušenost.

Není předem vyhlášeno, zda se Vltavská filharmonie bude stavět v režimu BIM. To jen pro ilustraci, že když budou pracovat profesionálové, je to nejlepší cesta ke zdárné realizaci projektu.

Kromě toho poslanecká sněmovna schválila nový stavební zákon, který snad přes všechny své nedostatky stavění pomůže. Nebo je alespoň už víc nezkomplikuje.

Tak snad nová filharmonie bude. Pokud ovšem nějaký politik nevzkáže: „Je to nějaký drahý, zlevněte to…“