Časy adventní se stále výrazněji mění

Ilustrační foto: Victoria z Pixabay
Audioverzi článku si můžete poslechnout zde.

Kde jsou ty doby, kdy všechno běželo poklidně svým časem a postupně se blížilo k době adventní a k Vánocům, druhým nejvýznamnějšímu církevním svátkům.

V dnešní převratné a stále se zrychlující době již neurčuje běh času církev a ani komunističtí funkcionáři (čtyři neděle: železná, bronzová, stříbrná a zlatá), ale především všemocný a všerozhodující byznys. 

Už se to opakuje každý rok, jen to postupně dostává jiné kontury. Nabídka je stále pestřejší a rozsáhlejší, jak ta tradiční, tak i ta elektronická. S tím samozřejmě souvisí častější, vynalézavější, ale také agresivnější reklama, která na nás útočí prakticky ze všech možných stran a často koordinovaně. Jinak řečeno, ze všech komunikačních kanálů: těch tradičních – tisku, rozhlasu a televize – nebo těch nových: internetu a sociálních sítí. 

Ale vezměme to trochu ze široka, a to končícím desátým měsícem a začínajícím měsícem jedenáctým. Tedy zcela komerčně u nás pojatým americkým svátkem Halloween a našimi Dušičkami, tíhnoucími spíše k nostalgickému vzpomínání. Obě události, majíce časově k sobě velice blízko, jsou už v pozornosti byznysu a jím také odpovídajícím způsobem využívány. Jak již bylo řečeno, Halloween svoje obchodní zaměření nikterak neskrývá, nakonec jeho etablování u nás se děje právě komerčním využitím jeho atraktivních stránek, zábavy spojené s mírně strašidelným pojetím, líbícím se dětem i dospělým. Halloween je našemu přístupu přece jenom cizí, je dominantně uchopen pouze byznysem a jím také plně do myslí vpravován. Nám, starším, není tak zcela po chuti, ale u mladé, především nejmladší generace je již téměř samozřejmě jejich svátkem. Zatímco Dušičky, či výmluvněji Památka zesnulých, si stále svůj původní smysl uchovávají a byznys se jich zmocňuje pomalu a decentně.

na rozdíl od liturgického kalendáře se obchodníci řídí svým vlastním časovým plánem

Ale Vánoce se blíží a obchodníci musejí přepřahat a mířit k nejlukrativnějšímu období svého podnikání. Zde stojí za to ocitovat, jak to viděl již před dvaceti lety právě nově nastupující ústavní soudce v jednom ze svých esejů: „Na rozdíl od liturgického kalendáře se obchodníci řídí svým vlastním časovým plánem, podle něhož je třeba okamžitě po Halloweenu z výloh vyházet všechny vydlabané dýně, a kostlivce i další strašidla nahradit zasněženou idylkou s betlémskou hvězdou,  punčochou na dárky a saněmi taženými jelenem Rudolfem, na kterých sedí veselý dědeček s bílým vousem a v rudém kožichu, jemuž tady neříkají Santa Claus, nýbrž Father Christmas. Již měsíc před adventem tak můžeme v nejrůznějších obchodech a na veřejných prostranstvích slyšet ‚rolničky‘ nejen v klasickém podání dětských sborů…“

Snad jediný rozdíl je ten, že dnes se mezi uváděná období řadí ještě zcela jasný obchodní artikl, stále výrazně kynoucí Black Friday. Letos se prosazující obzvlášť razantně až agresivně.  A to nejenom v původním čase od 23. do 29. listopadu, ale již mnohem dříve a také přesahující až do druhé adventní neděle.

Překrývá tak i začátek prosince, kdy nastupuje advent. A ten v nákupních centrech, galeriích, nákupních parcích, shopping plazách a mnoha supermarketech často běží ještě dohromady s akcemi Black Friday. Mnoho e-shopů také jen přebarvilo nabídku a místo slev černého pátku nabízí slevy adventní. A tak vzájemně propojený slábnoucí liturgický a zesilující podnikatelský advent běží na plné obrátky. Není snad žádného města či městečka, kde nesvítí vánoční strom, spojený alespoň s několika stánky prodávajícími obvyklý tradiční sortiment, ale vždy minimálně se svařákem. Dopravní společnosti nabízejí cesty na vánoční trhy u nás i v blízké cizině. Podobné nabídky mají i cestovní kanceláře, které svoji nabídku samozřejmě doplňují i dalšími službami. Nechybějí ani další agentury, které svůj byznys stavějí na zážitcích, prodávaných jako vhodné vánoční dárky. Pozadu nezůstávají samozřejmě nákupní centra, obchodní řetězce a jejich supermarkety. Ty utočí na naše všechny smysly, počínaje zrakem – vánoční výzdoba, přecházející do vánoční reklamy – pak zaútočí na sluch vánočními variacemi starobylých koled či nových moderních populárních písní a opět reklamními výstupy. Už jste například mohli slyšet reklamu na „Hellmann´s, oficiální majonézu Vánoc“ na známou koledu Nesem Vám noviny. Podobných využití „kreativními“ agenturami, přecházejících až do zneužití, bychom nalezli jistě mnoho. Pak následují dva propojené smysly čich a chuť, které k adventnímu a vánočnímu času jistě neodmyslitelně patří. Připomeňme již zmiňovaný svařák. Zkrátka přichází poslední ze smyslů hmat, i když kdo hledá, jistě si i pro tento smysl objekt najde. 

v jednom severočeském městě z kostelní věže přilétají andělé na náměstí

Se svou troškou do mlýna přispěchali i naši vietnamští podnikatelé. Můžete si u nich zakoupit vánoční jmelí tradiční zelené, zlaté a stříbrné, ale i fialové a červené. 

Snad nejlepší zapojení liturgického prvku do komerčního adventu se podařilo v jednom severočeském městě, kde z kostelní věže přilétají andělé na náměstí. Totiž – spouštějí se po laně. Třešničkou na dortu je, že tohoto letu se účastní i místní římskokatolický farář. Trvale se vyhrocuje protiklad mezi vůlí a nutností zachovat církevní vánoční tradice a přitom je ozřejmit tak, aby oslovovaly a zaujaly dnešní otrlé lidské jedince, stále snáze ovlivnitelné všemi současnými byznysovými lákadly. 

A tak si na závěr posteskněme, že advent je dnes už téměř protipól tohoto, co by měl být a také dříve býval. Tedy spíše časem zastavení, bilancování a klidnou přípravou na příchod Krista.