Bezpečnost peněz v bankách se začíná klientům prodražovat
Další podvod s bezhotovostními platbami se provalil před několika dny. Patrně k němu ani nebyla nutná hluboká znalost IT a nejmodernějších technologií pachatele, rozhodně to nevypadá jako typický kyberzločin. Jakási zřejmě účelově založená společnost si na účty zhruba 3700 uživatelů systému sdružených inkasních plateb občana (SIPO) připsala položku na inkaso sobě za neurčité „služby“. Částka činila obvykle něco přes 2000 korun. Na podvod se přišlo relativně včas díky klientům, kteří si soupis plateb na složenkách SIPO pravidelně kontrolují. Přesto blíže neurčený počet plateb z účtů klientů odešlo. Policie tvrdí, že podvodníkovi zabránila s těmi penězi disponovat.
Službu SIPO provozuje už od 60. let Česká pošta. Ta samozřejmě za nic nemůže. Hrubým odhadem měl podvod potenciál kolem 10 milionů korun. Policie a pošta informovaly o několika desítkách tisíc v celkem již bohužel uskutečněných převodech. Mluvčí pošty Matyáš Vitík vysvětlil, že pošta není oprávněna zkoumat, za co a na základě jakého důvodu příjemce peníze od plátců požaduje. Veškerá odpovědnost za podvod tedy opět, podobně jako v případě vykradených bankovních účtů přes platební karty a telefony, leží na klientech služby.
Lze si představit, že asi není tak docela v silách České pošty ověřovat důvod platby u každého ze 3 milionů uživatelů SIPO. Už jen ten nával na pobočkách… Nicméně odevzdanost pošty je v tomto případě zarážející. Ani po týdnu či skoro dvou nedokázala ani přislíbit, že by se podobným podvodům do budoucna nějak pokusila zabránit. Finančně gramotný občan záhy musí dojít k závěru, že se taková věc může stát kdykoliv i jemu a okamžitě službu SIPO opustí.
Banky nejsou pro chudé
Podobně je tomu u bankovních služeb, když se ještě vrátíme k vykrádání účtů přes elektronické platební prostředky klientů. Podle nich jsou jejich bezpečnostní systémy neprůstřelné, přihlašování k účtům a pokyny jsou ověřovány dvoustupňově a chybuje klient, když své citlivé platební údaje někomu hloupě sdělí. Takovýto přístup opět nutně vede finančně gramotného občana k ukončení elektronického platebního styku.
Buďme spravedliví: kyberprostor je nejzločinnější prostředí, jaké člověk dokázal stvořit. A kyberzločinci nejsou žádní kasaři či kapsáříci. Jsou to lidé vzdělaní, pracovití a tvořiví, co chvíli vynaleznou novou fintu přemáhající bezpečnostní programy a opatření napadaných osob či institucí. Proč do tohoto prostoru vstupovat se svými těžce vydělanými penězi? Odpověď lze najít v základní ekonomické poučce, že přínosy jsou stále ještě větší než marginální náklady, respektive rizika.
Může se to změnit, protože marginální náklady stoupají. Některé banky, např. Moneta, ohlásila zvýšení pojistného za pojištění elektronických plateb a platebních prostředků (karet, telefonů, hodinek aj.) od 1. března o téměř 76 procent. Pravda, rozšiřuje také paletu pojistných událostí a zvyšuje pojistné plnění.
Česká spořitelna zase od 1. března neumožní vstup do svého systému George přes počítače s operačním systémem starším než Windows 10, tedy například stále ještě hojně užívanými Windows 7 nebo 8. „Klienti, kteří využívají některou z těchto nepodporovaných verzí operačního systému Windows, ji mohou modernizovat na poslední dvě verze Windows (Windows 10 nebo 11), nebo, pokud není aktualizace možná, je nutné si zařízení s podporovanou verzí operačního systému pořídit,“ říká za Českou spořitelnu její tiskový mluvčí Filip Hrubý. Starší verze Windows už nejsou aktualizované, nejsou podporované a nevyhovují bezpečnostním standardům banky, vysvětlují bezpečností experti. Spořitelna má ve službě George podle vlastních slov asi 500 tisíc klientů, z toho 90 tisíc si bude muset do března pořídit nový počítač. Nejlevnější prý už od 5000 korun.
Finančně gramotný občan buď bude tančit, jak si banka s Microsoftem pískají, nebo ukončí elektronický platební styk. Služby na pobočkách České spořitelny jsou zdarma pro klienty nad 70 let.
