Banky narovnávají lapsy penzijního systému

Málokdy v minulosti se Česká Republika nacházela v tak výhodné demografické situaci, jako nyní. Těší se z prakticky plné zaměstnanosti, podíl osob ekonomicky aktivních dosahuje historických vrcholů, soustavně se zvyšuje také podíl pracujících lidí nad 60 let, dokladují tabulky Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Jenže jsme se loni dočkali také nejhlubšího záseku do tzv. penzijního účtu: minus 72,8 miliardy korun. To se těžko vysvětluje. Na sociálních sítích se lze dočísti cosi o „nenažraných důchodcích“ a podobné inkluzivní reakce. Ale ta příčina je obrácená. Zatímco důchody se valorizují ze zákona o inflaci, mzdy, a tedy ani odvody do sociálního pojištění, toto tempo neudržely.

Další příčiny si mohou připsat vlády předcházející. Třeba mimořádné valorizace, jednorázové příspěvky 5000 Kč nebo doplatky za výchovné vlastních dětí. Těmito opatřeními se mj. důrazně změnil tak zvaný náhradový poměr, tedy jakou část průměrného výdělku kryje průměrný důchod.

Pročež v rámci úsporného balíčku vláda sáhla i do třetího pilíře (když ten druhý už neexistuje), tedy dobrovolného důchodového připojištění. V zásadě tak, že se snaží omezit státní podněty k tomu, aby do něj lidé vstupovali.

Ve své prezentaci to tento týden dokumentovala Penzijní společnost Komerční banky. Narušení důvěry v třetí pilíř vedlo k odlivu dlouhodobých prostředků ze systému. Počet žádostí o výplatu dávky loni stoupl o 50 % a vyplacených prostředků bylo více o 78 procent.

Jistě, že mnohé tyto úprky byly panické, mnohým dalším klientům už se nějaké další „transformace“ asi nevyplatí. Ale změny spoření na penzi nejsou jen slovotvorné, nýbrž také obsahové. Penzijní připojištění není připojištění, ale spoření. Doplňkové penzijní spoření není spoření, ale investice. Dlouhodobý investiční produkt není produkt.

Zhodnocení účastnických fondů v KB se pohybovalo loni od 9,04 % (konzervativní) do 20,64 % (dynamické). Za posledních téměř 5 let to dělá od 1,73 % do 9,05 % respektive. Jenže se bavíme o spoření, nebo investicích, které má trvat 30 až 40 let.

Takže mezi roky 1995 až 1998, kdy byla průměrná meziroční inflace podobná jako v letech 2021 až 2023 zhruba 10 procent, měly transformované penzijní fondy obecně zhodnocení pouze kolem 3 procent. „Od roku 2013 dosáhly tyto fondy celkového zhodnocení prostředků účastníků průměrně ve výši 13,95 procenta /…/ to je cca 1,4 % ročně. Reálné zhodnocení, tj. po započtení inflace, je za posledních 11 roků v průměru záporných 24,34 procenta,“ píše portál peníze.cz.

Zákon o doplňkovém penzijním spoření (DPS) byl přijat v roce 2013, dnes už máme jeho 16. verzi. Jeho nynější zásadní lapsus spočívá v tom, že působí retroaktivně a mnoho účastníků uzamyká do systému, ve kterém si nepřáli být, a to až do splnění nových podmínek pro výplatu při odchodu ze systému. Jedním z ustanovení je ukončení výplaty státního příspěvku lidem, kteří už jsou v důchodu. Komerční banka se proto rozhodla svým klientům za určitých podmínek vyplácet penzistům do konce roku 2025 „věrnostní odměnu“ odpovídající výši státního příspěvku. Maximální výše za 18 měsíců je 4140 Kč.

Je to sympatické, že komerční (v tomto případě Komerční) banka ve svém sobeckém kapitalistickém zájmu podpoří své sobecké klienty, aby setrvali v DPS, i když si tím banka asi nepolepší ve svém scoringu ESG. Nicméně, takto by ty sobecké vztahy měly fungovat obecně, a bylo by celkově lépe.

Podle průzkumu Asociace penzijních společností jen 5,5 % lidí do 17 let si začalo spořit (investovat) na důchod. A jak zdůraznil Vladimír Jeřábek, výkonný ředitel a předseda představenstva KB Penzijní společnosti, je to málo, a zároveň platí, že čím dříve se začne a čím déle se investuje, tím lepší stáří nás (vás, mladé) čeká. To ale z druhé strany vyžaduje určitou stabilitu a předpověditelnost. Ne přímo výnosů investic, ta bývá různá a „výsledky minulé nezakládají jistotu výsledků příštích“. Ale přinejmenším právního rámce, systému, ve kterém se investoři budou příštích 30 nebo i 40 let pohybovat.