Výkon přihlášených FVE je dvakrát vyšší než špičkové zatížení sítě
Růst obliby fotovoltaiky je tak vysoký, že pokud by se realizovaly všechny vydané smlouvy o připojení pro fotovoltaické elektrárny (FVE), znamenalo by to téměř dvojnásobné zatížení přenosové soustavy oproti současnému stavu ve špičce. Pro stabilitu sítě to znamená velké riziko. Vyplývá to z analýz společnosti MJEnergie, která se zabývá prodejem energie převážně firemním zákazníkům.
Celkové množství výkonu, který by fotovoltaické elektrárny v Česku měly dodávat, ani nemusí být potřebné. „V současnosti jsou uzavřené smlouvy o připojení na vznik fotovoltaických elektráren o výkonu 22 tisíc megawatt elektřiny. To by představovalo obrovské zatížení elektrizační přenosové soustavy. Průměrné zatížení se totiž pohybuje mezi 7 a 8 tisíci MW, ve špičce mělo Česko zatížení jen něco přes 12 tisíc MW,“ říká Jan Šmíd, obchodní ředitel společnosti MJEnergie.
Takto velké množství dodané energie do sítě by pro její stabilitu znamenalo velké riziko, podle odborníků proto bude nezbytné, aby v Česku byla zavedena takzvaná nezávislá agregace flexibility. Ta umožní efektivně řídit síť v reálném čase, a tím otevře dveře zapojení nestabilních obnovitelných zdrojů. Díky agregaci a řízení flexibility tak bude konkrétní subjekt na trhu, takzvaný agregátor, shromažďovat menší zdroje energie a koordinovat jejich výkon tak, aby odpovídal skutečné potřebě sítě. Při zvýšeném výkonu fotovoltaických elektráren tak může zabránit i například přetížení sítě. Pokud je poptávka vyšší, může naopak zvýšit jejich výkon.
„Řídit flexibilitu bude v budoucnu naprostá nutnost. Slunce a vítr jsou nevyzpytatelné a už dnes často způsobují chaos v síti, který je potřeba regulovat. V budoucnu budou tyto situace mnohem četnější,“ říká Jan Šmíd. Podle předsedy představenstva společnosti EG.D Mariana Ruska bude klíčovým prvkem pro fungování nového modelu trhu elektroenergetické datové centrum. „To zajistí potřebné nutné prostředí pro sdílení elektřiny, akumulaci a poskytování flexibility z agregace. Na něm se společně s dalšími distributory a společností ČEPS podílíme a připravujeme ho,“ prohlásil Rusko.
spotřebitelé budou dostávat peníze za to, že elektřinu spotřebovávají
Podle odborníků může do budoucna docházet i k na první pohled kuriózním situacím. „Pro řadu spotřebitelů bude zajímavá takzvaná záporná flexibilita. Tedy že budou dostávat finanční obnos za to, že elektřinu spotřebovávají, neboť jí je v síti extrémní přebytek,“ zvažuje Jan Šmíd. Důležitost záporné flexibility do budoucna vidí i jiní aktéři na trhu. „Již nyní se lze v Česku setkat se snížením výroby nebo zvýšením spotřeby elektřiny. Do budoucna leží velký a zatím nevyužitý potenciál hlavně v průmyslovém sektoru,“ upozorňuje ředitel společnosti Nano Energies Stanislav Chvála. Odborníci zároveň do budoucna nevylučují ani variantu, že by se část z fotovoltaických elektráren musela vypínat. „Pokud by se zrealizovala byť jen polovina z aktuálně nasmlouvaného množství, tak je to určitě možné. Lze si jen těžko představit, že by v létě fungovaly všechny fotovoltaické elektrárny na plný výkon a dodávaly do sítě násobně větší množství, než je potřeba. Přineslo by to obrovskou nestabilitu,“ doplnil Šmíd. Enormní zájem o fotovoltaiku potvrzují i data distribučních společností. Například společnost EG.D připojila za celý loňský rok do sítě 11 500 OZE a jen za první polovinu letošního roku dalších více než 16 500 obnovitelných zdrojů. Vesměs šlo přitom o solární elektrárny.
Podle Chvály se může stát i to, že česká síť bude přetížená a distributoři nebudou schopni nové zdroje zapojit a síť odřídit. „Ať chceme nebo ne, takové množství elektřiny ze slunce naši síť rozkýve – a flexibilita proto bude hrát klíčovou roli při její stabilizaci,“ doplnil ředitel společnosti Nano Energies. Podle Mariana Ruska bude také nezbytná modernizace sítě. „Abychom obstáli, zvládli zatížení obnovitelných zdrojů se všemi výhodami i důsledky, které přináší a zvládli síť uřídit, musíme do ní výrazně investovat – posilovat ji a modernizovat,“ uvedl.
Pomoci by do budoucna měly také moderní technologie. Předseda představenstva společnosti EG.D v tomto směru zmiňuje především chytrá zařízení. „V roce 2030 bychom chtěli mít v síti 122 chytrých trafostanic, o 7 rozvoden více než teď či trojnásobné množství recloserů. Základem chytré sítě budou chytré elektroměry,“ říká Rusko.
FVE mají smysl jako doplňkový zdroj energie pro vlastní spotřebu
Experti však jedním dechem dodávají, že i přes značnou zátěž v síti má budování fotovoltaických elektráren rozhodně smysl. „Zejména v případech, kdy fungují jako doplňkový zdroj energie, který spotřebitelům pomáhá ušetřit, jde o správné řešení,“ řekl obchodní ředitel společnosti MJEnergie. Podle něj je však pro celkovou stabilitu sítě vhodné, aby fotovoltaiku využívali spotřebitelé z řad firem pro vlastní spotřebu, případně s použitím bateriových systémů. Subjekt tak energii díky slunci levně vyrobí, uloží ji do baterie a následně výhodně prodá na denním trhu.
Doposud byly energetické zdroje závislé především na profilu spotřeby zákazníků, ta se mění například v souvislosti s víkendy či svátky. Nově však do situace na trhu bude vstupovat také faktor počasí. „Může tak docházet k lokálním nevyzpytatelným výpadkům. Již dnes máme od správců sítě informace, že znepokojivě počítají přibývající fotovoltaické elektrárny s ohledem na kapacity sítě,“ řekl obchodní ředitel společnosti MJEnergie.
S příklady vlivu profilu spotřeby zákazníků a počasí se lze setkat už nyní. „Letos na Velikonoční pondělí bylo neočekávaně slunečné počasí. V kombinaci se zavřenými podniky a s tím, že lidé trávili čas venku, byl v síti přebytek energie, kterou neměl kdo spotřebovat,“ připomněl Stanislav Chvála. Provozovatel české přenosové sítě ČEPS musel fotovoltaiky za vysokých nákladů odpojit. Podle ředitele Nano Energies je přitom pravděpodobné, že se v budoucnu podobné situace budou opakovat častěji. „Předcházení takovým situacím by mohly pomoci právě takzvané mínusové služby a agregátoři flexibility, kteří dokáží pro tyto energetické přebytky najít využití,“ uzavřel Chvála.
