Vláda šetřila, stouply příjmy z daní, ale více si půjčovala
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo ve druhém čtvrtletí roku 2023 v přebytku odpovídajícímu úrovni 1,5 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí stoupla meziročně o 0,8 procentního bodu na 44,3 % hrubého domácího produktu (HDP). Ve své pravidelné zprávě o tom dnes informoval Český statistický úřad.
Přebytek hospodaření vládních institucí v 2. čtvrtletí letošního roku dosáhl 26,9 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená vylepšení o 24,7 miliardy korun. Hospodaření ústředních vládních institucí zůstalo i nadále ve schodku 25,1 mld. Kč, který se meziročně vylepšil o 46,8 miliardy korun. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem ve výši 50,7 mld. Kč, jejich hospodaření se však meziročně zhoršilo o 16 miliard korun. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo v přebytku 1,3 miliardy korun.
Meziročně na straně příjmů nejvíce rostly přijaté důchody z vlastnictví a daně z příjmu. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla o 0,8 procentního bodu a dosáhla výše 44,3 % HDP,“ říká Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 13,2 % a dosáhly 45,8 procenta HDP. Do příjmů jsou již započítány příjmy z daně z mimořádných zisků (windfall tax).
Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 9,9 % a dosáhly 44,3 procenta HDP. Nejvíce vzrostly výdaje na sociální dávky a náhrady zaměstnancům.
Nominální dluh vládních institucí meziročně stoupl o 357 mld. Kč na 3150,7 miliardy korun. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla ze 43,5 % na 44,3 % HDP. Hlubšímu poměrnému zadlužení zabránil růst hrubého domácího produktu v neočištěných (od vlivu inflace, tj. v nominálních) hodnotách. Vliv nominální změny dluhu činil +5,0 p. b., přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o –4,2 procentního bodu. Mezičtvrtletně dluh stoupl o 51,3 mld. Kč, nominální změna dluhu činila 0,7 p. b., zatímco růst nominálního HDP přispěl k poklesu zadlužení o -0,9 p. b., což ve výsledku mezičtvrtletně vedlo ke snížení míry zadlužení o -0,2 procentního bodu.
V druhém čtvrtletí 2023 byla změna dluhu (nárůst o 51,3 mld. Kč) významně odlišná od výsledku hospodaření (přebytek 26,9 mld. Kč). Vládní instituce si vypůjčily o 51,3 mld. Kč více i přes jejich přebytkový výsledek hospodaření, což se projevilo nárůstem hodnoty držených aktiv, zejména vkladů.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+350,5 mld. Kč).
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 59,8 mld. Kč, který odpovídal 3,3 % HDP. Mezičtvrtletně se saldo hospodaření vylepšilo o 6,5 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.
