Vláda chystá spoření na důchod s podporou až 48 tis. Kč ročně
Od 1. ledna 2024 chystá vláda v rámci důchodové novely nový produkt s cílem zvýšit atraktivitu spoření na stáří. Pokud nedojde ke změně, bude se tento produkt jmenovat Dlouhodobý investiční produkt a budeme ho znát pod zkratkou DIP. „Fungovat bude jako stávající třetí důchodový pilíř a jedná se o nový a státem podporovaný způsob spoření na důchod, který přibude k dnes již známým produktům, jako je staré penzijní připojištění, novější důchodové penzijní spoření anebo, dnes již tolik nevyužívané, investiční životní pojištění,“ říká Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select.
Vládní návrh si klade za cíl přimět více lidí k dlouhodobému spoření na důchod a vlastnímu zajištění na stáří. Bude obdařen významnou daňovou podporou 48 000 Kč ročně, kterou získá i ten, kdo investuje přímo do podílových fondů, akcií a jiných finančních nástrojů, nikoliv jen do stávajících důchodových systémů. Daňovou úlevu 50 000 Kč obdrží i zaměstnavatel, který svému zaměstnanci k takovému spoření bude přispívat.
„Dnes je možné provést daňový odpočet, jen pokud člověk investuje právě prostřednictvím penzijních fondů či investičního životního pojištění. Nově půjde daňový odpočet uplatnit až ve výši 48 000 Kč a nebude jen na jednu smlouvu, potažmo produkt, ale bude ho možné kombinovat přes všechny dostupné produkty (penzijní spoření, DPS, životní pojištění i DIP). Nyní je přitom možné provést daňový odpočet u produktů určených na stáří pouze ve výši 24 000 Kč. Po novelizaci tedy bude odpočet až dvojnásobný. Daňový odpočet ale bude výhodný i pro zaměstnavatele. Ten bude moci z daní odečítat částku ve výši 50 000 Kč, což povede k motivaci poskytovat zaměstnanci benefit právě v podobě příspěvku na stáří,“ vysvětluje Kadeřábek.
Produkt DIP budou nabízet pouze regulované a dozorované instituce, jako jsou obchodníci s cennými papíry, banky a investiční společnosti, a klient tak nemusí mít strach, že by o prostředky přišel. Všechny tyto organizace mají k vykonávání činnosti licenci od ČNB. Produkt tedy bude podléhat přísné regulaci, čímž je zajištěna jeho dlouhodobá bezpečnost. Velikou změnou u tohoto produktu bude skutečnost, že vedle regulace a dlouhodobé bezpečnosti přináší možnost vyššího zhodnocení. Toto zhodnocení není sice garantované, ale produkt umožní investovat i do aktiv, které dnes nakupovat v rámci spoření na důchod nelze. Jedná se o investice typu private equity, infrastrukturní projekty, alternativy, akcie a jiná dynamická aktiva, s nimiž jsou spojeny potenciálně vyšší výnosy. Těmto aktivům hraje do karet i dlouhodobý horizont, na který je produkt sjednáván, protože s delším horizontem klesá riziko investice.
„Dlouhý investiční horizont potvrzuje změna, kdy klient bude muset spořit alespoň 120 měsíců a dosáhnout věku 60 let, aby si mohl produkt bez jakýchkoliv restrikcí vybrat. Aktuálně stačí u produktů na stáří splnit pravidlo šedesáti, tedy naspořit 60 měsíců a mít 60 let věku. Výčet novinek tímto ale ještě nekončí. V novele se také řeší státní příspěvky, které by se měly s rokem 2024 navýšit až na 340 Korun měsíčně z dnešních 230 korun, což odráží růst cenové hladiny a nutnost zatraktivnit spoření ve třetím pilíři,“ říká Tom Kadeřábek. „Abyste na takový příspěvek dosáhli, budete muset spořit 1 700 Kč měsíčně, což je i horní hranice pro výpočet státního příspěvku. Nově totiž bude stát přispívat 20 % z úložky střadatele. Zároveň se ale zvýší i spodní hranice – dnes střadatel dostane státní příspěvek už při úložce 300 korun, od 1. ledna bude muset být pro připsání nejmenšího státního příspěvku ve výši 100 korun úložka alespoň 500 korun, což odpovídá zmíněným 20 procentům z úložky.“
Nový produkt má řešit situaci, která nastane kolem roku 2050, kdy by měl poměr důchodců a osob ekonomicky aktivních dosáhnout 1:1 a průběžný systém, který je nyní prvním pilířem důchodového systému, přestane fungovat.
Z aktuálních průzkumů různých finančních institucí vychází, že více než čtvrtina Čechů nemá žádnou dlouhodobou rezervu k dispozici, každý pátý si ji ani nesnaží vytvářet. Jen polovina z těch, co spoří, dokáže odložit alespoň dva tisíce korun měsíčně.
