Vláda chce solárníkům sáhnout na dávky. Jako mnohým jiným
Mladá fronta Dnes (MfD) otiskla rozsáhlý článek o tom, jak se Solární asociace zlobí na státní rozpočet na příští rok za to, že solárníci nedostanou ty dotace, co měli se státem vyjednány od roku 2010. Na tyto dotace vláda vyčlenila 8,5 miliardy korun, zatímco vypočítané náklady přesahují 31 miliardu korun.
„Vláda chce přesněji a individuálně vyhodnocovat výnosnost provozu solárních elektráren, zejména u těch, které byly uvedeny do provozu v letech 2009 a 2010. Teprve na základě vyhodnocení chce poskytovat dotace. Současné výnosové procento ve výši 8,4 % pro elektrárny uvedené do provozu v letech 2006 až 2012 může být podle ministerstva financí v souladu s evropskými pravidly sníženo až na 6,3 procenta,“ píše deník.
Solární asociace ČR, reprezentující zájmy firem zabývajících se výrobou OZE, však považuje návrhy vlády jako bezprecedentní zásahy do zákonem garantované podpory, píše list a cituje tiskovou zprávu Asociace: „Porušení jasně daného slibu je velmi znepokojivým signálem nejen pro současné provozovatele OZE, ale i pro investory ve všech dalších odvětvích. Vede to k poškození důvěry ve fungování státu a stabilitu českého podnikatelského prostředí.“
Asociace má jistě pravdu v tom, že se podmínky mění zpětně a že ani nemusejí být v souladu s nařízeními Evropské komse. „Jedním z kroků /ke snížení dotace/ má být zavedení individuální kontroly takzvaného vnitřního výnosového procenta, tedy roční ziskovosti solárních elektráren,“ vysvětluje MfD. Asociace ale protestuje: „Hranice povolené výnosnosti byla totiž stanovena jako průměr pro celý sektor, nikoliv jako maximum pro konkrétní projekty. Ty mohou mít rozdílné ekonomické podmínky dle zvolených technologií fotovoltaických panelů nebo střídačů, či dle místních podmínek oslunění,“ cituje list názor Asociace.
Z napsaného ale vyplývá, že ty solární firmy, které mají nižší výnosové procento, obdrží vyšší nebo stejné dotace, ty výnosnější by se bez nich mohly obejít. Takže kalamitní krachy malých solárních elektáren, kterými Asociace hrozí, by nastat neměly.
To je ale vedlejší. Problém OZE zapadá do problému obecného, že státu došly peníze a snaží se omezit výdaje. Jak se ukázalo v případě valorizací důchodů, výmluvy na mandatorní výdaje neobstojí. I ty se dají změnit, dokonce ve zrychleném čtení. Tak se tedy neúsporné rozpočtové balíčky nabalují postupně na různé skupiny občanů. Učitelé nedostanou letos, co bylo slíbeno, ale národ to schválí: dělají půl dne a mají dva měsíce prázdnin. Praktičtí lékaři tak tak odvolali stávku proti slibu opravy náhradových poplatků do pojišťoven, ale ambulantní specialisté v protestu setrvávají. Taky vydřiduši, kdo znáte chudého doktora? Policisté vyhrožují vlnou výpovědí, zatím alespoň nevymáháním pokut. Vždyť dostanou výsluhu. Státní zaměstnanci a soudní úředníci se musejí spokojit s velmi chabým přidáním k platům.
Sociální dávky vyplácené plošně je nemrav nemravná, s tím se musí něco dělat. Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaží zavést jednu superdávku a příjemce kontrolovat podle majetku a příjmů. Těch příjemců jsou stovky tisíc, možná milion. Něco podobného zmínilo i ministerstvo financí: že bude individuálně zjišťovat ziskovost solárních elektráren. „To budou tisíce firem. Jsou to malé elektrárny, které mají malé příjmy, a dělat u nich tyto složité kontroly je nesmyslné. Už u těch větších byl problém, že nevěděly, jak mají složité formuláře vyplňovat, ty tabulky jsou komplikované,“ cituje MfD Jana Krčmáře, výkonného ředitele Solární asociace ČR.
Lze jen konstatovat, že provozovatelé solárních elektráren se zařadili do dlouhé fronty občanů, kteří jsou závislí na státních dotacích a dávkách, musejí složitě dokazovat, že na ně mají nárok a stát je donekonečna kontroluje, zhruba každý kvartál, zda je to tak. Od sociálních případů přes příspěvky na bydlení až po zemědělce. A opět také platí, že kdo na podpoře státu založí svůj život a podnikání, pouští se na velmi tenký led. Stačí zasedání vlády a dvě tři schůze parlamentu – a je v pasti.
S těmi solárníky, z nichž někteří opravdu mohou být ohroženi schopností splácet úvěry a tak, by jeden měl i soucit, kdyby nebyl donekonečna bombardován jejich ujišťováním, jak je ta jejich elektřina čím dále levnější a efektivnější.
„Českou ekonomku by však nejvíce zasáhla ztráta důvěry investorů,“ píše MfD. A co má být? Vládě důvěřuje čtvrtina občanů.