Veřejnoprávní stanice vysílají více veřejnoprávního obsahu

Veřejnoprávní televizní vysílání v roce 2023 bylo z 62 % tvořeno zpravodajskými, dramatickými, sportovními a publicistickými pořady. V rozhlasovém vysílání převládala u veřejnoprávních i komerčních stanic hudba. Nejčastěji se jednalo o nahrávky vzniklé po roce 2020, z nichž třetinu zaujímala tvorba českých a slovenských interpretů. Analýzu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Televizní vysílání v Česku v roce 2023 zajišťovalo 121 provozovatelů. Televizním divákům bylo k dispozici 6 veřejnoprávních programů a 37 soukromých programů s celostátním pokrytím, soukromí provozovatelé k tomu lokálně nabízeli téměř tři sta regionálních programů. Veřejnoprávní televize odvysílala v minulém roce přes 44 tisíc hodin vysílání, z čehož 23 % zaujímaly zpravodajské pořady, 20 % dramatické, 19 % sportovní a 17 % publicistické a dokumentární pořady. Obchodní sdělení, reklamy a upoutávky tvořily u veřejnoprávní televize necelé 1 %, zatímco u soukromých provozovatelů představoval tento typ vysílání 13 % vysílacího času. Komerční stanice také více času věnovaly hudebním a zábavním pořadům.

Nabídka rozhlasových programů s celostátním pokrytím byla zhruba o polovinu menší než u televizního vysílání. Posluchači mohli všude na území Česka naladit 10 veřejnoprávních a 14 soukromých rozhlasových stanic. Z regionálních rozhlasových programů měli k dispozici 14 veřejnoprávních a 58 komerčních. Jak u Českého rozhlasu, tak u komerčních rádií převládalo hudební vysílání. „Zatímco u soukromých rozhlasových stanic v roce 2023 tvořila hudba 74 % vysílacího času, u veřejnoprávních 59 %. Větší díl vysílacího času byl na veřejnoprávních programech zaměřen na zpravodajství a publicistiku, které zde měly podíl 25 % na rozdíl od necelých 6 % na soukromých stanicích,“ říká Lenka Kárászová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Na stanicích Českého rozhlasu bylo také přes 5 % vysílání věnováno pořadům pro děti a 3 % kulturně dramatickým pořadům, kterým bylo na soukromých stanicích přiděleno jen mezi 1 a 2 % vysílacího času. Větší podíl na komerčních rozhlasových stanicích naopak zabíraly moderátorské vstupy a reklama.

Hudební vysílání rozhlasových stanic posluchačům nabízelo nejčastěji hudbu nahranou po roce 2020, která vloni tvořila více než 25 % z veškerého hudebního vysílání. Pouze necelá jedna třetina této hudby hrané v rádiích byly nahrávky českých nebo slovenských interpretů. Nahrávky z devadesátých let, z první a z druhé dekády 21. století zaujímaly shodně okolo 17 % hudebního vysílacího času. I u nich převládaly s průměrným 62% podílem nahrávky zahraničních interpretů. Hudbě z šedesátých nebo sedmdesátých let věnovaly rozhlasové veřejnoprávní stanice 19 % a soukromé stanice 6 % hudebního vysílacího času. V případě těchto starších nahrávek už ale dominovali čeští a slovenští interpreti, u hudby ze sedmdesátých z 64 % a u hudby ze šedesátých let dokonce ze 75 procent.

Audiovizuální analýzy ČSÚ vydává od roku 2014. Vedle rozhlasového a televizního vysílání sleduje také oblast filmu, hudby, videoher, knih a tisku, tedy oblasti spadající do tzv. audiovizuálního a mediálního sektoru, definovaného dle zavedeného trojsektorového vymezení kultury.

Subjekty v jednotlivých oblastech audiovizuálního a mediálního sektoru financovaly své činnosti zejména z vlastních podnikatelských aktivit (s výjimkou filmové produkce a veřejnoprávních médií) a nebyly ve velké míře odkázané na veřejné finance. Na celkových příjmech audiovizuálního a mediálního sektoru se v roce 2022 nejvíce podílela oblast knih a tisku. V rámci meziročního srovnání vzrostly celkové příjmy subjektů ve všech oblastech sektoru. Nejprogresivněji se vyvíjela oblast filmu a videa s 28% nárůstem příjmů, kterému významně pomáhá využívání filmových pobídek pro zahraniční produkce. Ve sledovaném období se ekonomicky dařilo také společnostem v oblasti hudebního průmyslu, který těží z rostoucího zájmu o streamingové služby. Větší nárůst příjmů zaznamenala také oblast videoher, která úspěšně exportuje české hry na zahraniční trh. V oblasti rozhlasu a televize příjmy spíše stagnovaly. „Je třeba si však uvědomit, že nárůst příjmů neznamená nutně růst zisků v sektoru. V roce 2022 se firmy potýkaly s výrazným nárůstem nákladů, který zde není zohledněn,“ upozorňuje ČSÚ.

Spotřebitelé zboží a služeb v audiovizuálním a mediálním sektoru se pak lišili zejména v míře využití internetu a nových technologií v rámci jednotlivých oblastí. Zatímco hraní videoher bylo vcelku očekávatelně doménou zejména mladých lidí, četba online zpráv zaznamenala více než 80% podíl ve všech věkových kategoriích uživatelů internetu, tedy překvapivě i u starší populace. Posluchači hudby využívali v roce 2023 především digitální služby, fyzické nosiče pouze okrajově. Z digitálních hudebních služeb jednoznačně dominoval streaming (přehrávání skladeb v rámci hudebního katalogu). Sledování filmů a videa přes internet bylo rozšířené u velké části populace, v níž roste i podíl uživatelů ochotných za tyto služby platit. Na druhou stranu stagnuje počet návštěvníků kin, přičemž návštěvnost zatím ještě nedosáhla hodnot předcovidových let. Rozdílné návyky bylo možné sledovat v mužské a ženské populaci v souvislosti s četbou knih – mezi ženami najdeme daleko více čtenářek než v mužské populaci. Posluchači rozhlasových stanic preferují, soudě podle programové struktury, u současné hudby spíše zahraniční tvorbu, zatímco u hudby minulých dekád mnohdy převažuje poměr českých interpretů nad zahraničními.