Trh hypotečních úvěrů pokračuje v propadu
V lednu banky poskytly hypoteční úvěry v celkové výši 10,96 miliardy korun. Z toho 9,28mld.Kč činily nové úvěry, 1,67 mld. Kč padlo na refinancování úvěrů už dříve poskytnutých. Objem nových úvěrů tak proti loňskému prosinci klesl o 15,9 %, celkově včetně refinancování se trh zmenšil o 13,4 procenta. Vyplývá to z údajů České národní banky.
„Na přelomu let 2022 a 2023 prošel trh s hypotečními úvěry nevídaným propadem. V březnu 2023 se objemy posknutých hypoték po tři čtvrtě roku hypotečního půstu přehouply přes objem 10 miliard korun a … a od té doby vlastně nic. Každý měsíc netrpělivě vyhlížíme výsledky trhu a každý měsíc zjišťujeme, že se pohybujeme někde kolem cca 10 – 13 mld. Kč a známky dalšího oživení trhu se stále ne a ne dostavit,“ komentuje údaje Dvid Eim, místopředseda představenstva společnost Gepard finance. „Je pravda, že aktuální snižování (především krátkodobých) úrokových sazeb se asi do jisté míry projeví, ale lednová data tento vliv ještě nezahrnují. A tak si stále říkáme, že trh se postupně oživuje. A říkáme si to už téměř rok a za ten rok jsme se víceméně nikam nepohnuli. Objemy hypotečních úvěrů tak v lednu zůstaly těsně pod úrovní 11 mld. Kč a my stále čekáme, zda a hlavně kdy se trh opět vrátí k plnému výkonu.“
Banky postupně zlevňují. Největší skoková zlevnění jsou patrná u krátkých fixací – především u jednoleté fixace banky snížily až o jeden celý procentní bod a v případě Komerční banky dokonce o 1,4 procentníhobodu. „Ovšem pozor – speciálně tyto krátké fixace byly hodně drahé. Ani tato skoková snížení z nich zatím nedělají jasnou volbu, přestože data z trhu jasně ukazují, že klienti se poslední dobou ke krátkým fixacím přiklánějí,“ píše David Eim.
Podíl krátkých fixací na jeden až tři roky se přehoupnul přes 55 % což je skutečně velice výrazný růst klientských preferencí. Děje se tak především na úkor tradičně oblíbených pětiletých fixací. „Banky jsou sevřeny v kleštích protichůdných zájmů. Na jednu stranu na trhu přese všechno stále existuje jakás takás konkurence a banky jsou tak do jisté míry nuceny do sazeb zasahovat. Ale na druhou stranu je zde riziko (resp. jistota), že v okamžiku, kdy pokles sazeb dosáhne na nějakou kritickou úroveň, začne se zvyšovat tlak nerefinancování, resp. tlak na banky, aby stávající úrokové sazby snížily a to i navzdory běžící fixaci,“ soudí Eim. „Je to důsledek zmateného znění zákona o spotřebitelském úvěru a já jsem přesvědčen, že tato podoba zákona již začíná sklízet trpké plody v podobě zbytečně vysokých úrokových sazeb a malé ochoty bank sazby snižovat především na delších fixacích.“
Objem nevýkonných úvěrů, tj přibližně takových, které jsou v prodlení se splátkou 90 a více dní, vzrostl meziměsíčně o cca 80 mil. Kč, což orientačně obnáší nějaké menší desítky hypotečních úvěrů. Takový vývoj není důvodem k nějaké zvýšené pozornosti. Je víceméně na úrovni statistické chyby a nevýkonné hypoteční úvěry stále zůstávají na úrovních blízko historických minim. „Pokud se na nevýkonné úvěry podíváme optikou jejich podílu na celkovém portfoliu hypotečních úvěrů, získáme obdobný obrázek. Podíl nevýkonných úvěrů činí aktuálně 0,61 %, což je velice solidní výsledek,“ hodnotí David Eim.
