Světový veřejný dluh se zvýšil za 20 let pětinásobně

„Polovina lidstva žije v zemích, které jsou nuceny vydávat více peněz na obsluhu dluhu, než na zdravotnictví a vzdělávání. Není to nic menšího, než rozvojová katastrofa,“ prohlásil Antonio Guterres, generální tajemník OSN, nad zprávou o rychlém růstu globálního zadlužování. Tu nově vydala Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Podle ní globální veřejný dluh za posledních 20 let stoupl na 92 biliony dolarů.

Z tohoto dluhu připadá 40 % na 52 zemí, které se nacházejí ve „vážné dluhové krizi“, píše UNCTAD ve zprávě. Z celkového dluhu na rozvojové státy připadá 30 procent. V zemích, jejichž vlády jsou nuceny upřednostnit splácení úroků z dluhů před zásadními investicemi a výdaji do rozvoje, žijí 3,3 miliardy lidí. „Přesto, protože tyto neudržitelné dluhy jsou soustředěny v chudých zemích, nejsou považovány za systémové riziko pro globální finanční systém,“ varoval Guterres.

Od roku 2000 do roku 2020 se veřejný globální dluh zvýšil pětinásobně. Světový hrubý domácí produkt stoupl pouze na trojnásobek. Mezi příčinami prudkého růstu zadluženosti UNCTAD vidí kumulaci globálních krizí, mj. pandemii covid-19, růst životních nákladů, změny klimatu a rusko-ukrajinskou válku. Zemí, které se dostaly do dluhové krize, je nyní 59, zatímco v roce 2011 jich bylo jen 22. Na Čínu Indii a Brazílii připadá 70 % z toho, co dluží rozvojové země.

Relativní zadlužení rozvojových zemí mezi roky 2010 a 2020 stouplo ze 35 % jejich hrubého domácího produtku (HDP) na 60 procent. Tento trend rozvojových zemí způsobil rychlý nárůst celkových plateb úroků z veřejných dluhů v poměru k velikosti jejich ekonomik a vládním příjmům. V současné době polovina rozvojových zemí věnuje více než 1,5 % svého HDP a 6,9 % svých vládních příjmů na splátky úroků. Počet zemí, kde úrokové výdaje představují 10 % nebo více veřejných příjmů, se zvýšil z 29 v roce 2010 na 55 v roce 2020.

Soukromí věřitelé se na celkovém globálním dluhu podílejí 62 procenty.