Stouply reálné mzdy, nejméně ve veřejné správě a obraně
Ve 3. čtvrtletí vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 7 %, reálně vzrostla o 4,6 procenta. Medián mezd činil 40 482 Kč, sdělil Český statistický úřad ve své pravidelné zprávě.
„Ve 3. letošním čtvrtletí vzrostla průměrná nominální mzda o 7 % na 45 412 korun. Po zohlednění vlivu inflace vzrostla mzda reálně o 4,6 procenta. Mediánová mzda dosáhla v tomto čtvrtletí 40 482 korun,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Ve 3. čtvrtletí činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 45 412 Kč, což je o 2973 Kč více než ve stejném období loňského roku. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,3 %, reálně tak mzda vzrostla o 4,6 procenta. Objem mezd se zvýšil o 7,2 %, počet zaměstnanců vzrostl o 0,2 procenta.
Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 3. čtvrtletí 2024 po očištění od sezónních vlivů 1,9 %.
V odvětvovém členění podle sekcí CZ-NACE byl nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2023 zaznamenán v odvětvích činnosti v oblasti nemovitostí (14,4 %), profesní, vědecké a technické činnosti (10,1 %) a zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (9,3%). K nejnižšímu růstu došlo ve veřejné správě a obraně; povinném sociálním zabezpečení (3,4 %) a ve vzdělávání (3,7 %).
Medián mezd (40 482 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 6,6 %, u mužů dosáhl 42 893 Kč, u žen byl 37 824 koruny. Mzdu mezi 21 349 Kč a 77 014 Kč pobíralo 80 % zaměstnanců.
V 1. až 3. čtvrtletí 2024 dosáhla průměrná mzda 45 107 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 2921 Kč (6,9 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,3 %, reálně tak mzda vzrostla o 4,5 procenta.
Český pracovní trh ovlivňují demografické změny, kdy na jedné straně domácí populaci stále více dominují starší ročníky, na druhé straně se pracovní síla zvětšuje příchodem cizinců, mezi nimiž převažují spíše mladší lidé. „Výsledky Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) po převážení na demografickou strukturu zaznamenaly souhrnně vývoj v meziročním nárůstu zaměstnanosti o 117,4 tis., tj. o 2,3 %. Dominantně šlo o přírůstek pracujících žen o 114,2 tis., v čemž je výrazným faktorem integrace uprchlic z Ukrajiny,“ píše ČSÚ ve své čtvrtletní analýze.
Nejvíce se zvýšil počet pracujících ve věku 45 až 59 let, jichž přibylo 88,6 tis., nezanedbatelný byl i nárůst pracujících ve věku 30–44 let, kterých meziročně přibylo 38,1 tis, a mírně vzrostl také počet pracujících ve věku 60 a více let.
Tento vývoj se odrazil i v relativním ukazateli, který poměřuje počty pracujících se skupinou všech obyvatel ve věku 15–64 let, tedy v míře zaměstnanosti. Ta se ve 3. čtvrtletí 2024 v porovnání se stejným obdobím minulého roku zvýšila o 0,4 p. b. na 75,7 %. U mužů došlo ke snížení o 0,4 p. b. na 81,4 %, zatímco u žen vzrostla míra o 1,4 p. b. na 69,8 procenta.
Ženy podstatně více využívají částečné úvazky, které v poslední době zažívají rozvoj. s kratší pracovní dobou pracovalo 337,7 tis. žen, přičemž nejčastěji šlo o práci v oboru zdravotní a sociální péče, vzdělávání, velkoobchod a maloobchod. Zkrácenou pracovní dobu tak mělo celkem 14,4 % pracujících žen, nejčastěji byly ve věku 30–44 let a nejčastějším důvodem byla péče o dítě nebo dospělou osobu vyžadující péči. Muži zkrácenou pracovní dobu využívali výrazně méně, částečný úvazek mělo 154,6 tis. mužů, tedy pouze 5,4 % ze všech pracujících mužů a nejvíce jich bylo ve věku 60 a více let.
Ve strukturálním pohledu došlo již od 2. čtvrtletí ke korekci trendu růstu počtu pracujících na vlastní účet (podnikajících bez zaměstnanců), těch tentokrát meziročně ubylo o 25,6 tis., zatímco počet zaměstnanců vzrostl o 146,4 tisíce.
Růst zaměstnanosti ovlivnil všechny tři sektory, ovšem rozdílně. V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících meziročně vzrostl o 7,1 tis. na 147,2 tis., v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví zaměstnanost vzrostla o 36,8 tis. na 1 838,4 tis., a v terciárním sektoru služeb stoupla nejvíce, o 73,5 tis. na 3 211,7 tisíce.
Podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO se nejvíce zvýšil počet pracujících v hlavní třídě specialisté (o 62,8 tis.) a u technických a odborných pracovníků (o 39,8 tis.). Naopak k největšímu poklesu došlo ve třídě úředníci (o 36,3 tis.).
V nezaměstnanosti došlo k nepatrnému nárůstu. Celkový počet osob aktivně hledajících práci ve 3. čtvrtletí 2024 byl 138,4 tis., meziročně byla nezaměstnanost vyšší o 2,7 tisíce. Míra nezaměstnanosti, vyjadřující relativní podíl nezaměstnaných na pracovní síle, se meziročně nezměnila, ve 3. čtvrtletí let 2023 a 2024 činila 2,7 procenta. „VŠPS pokrývá jen osoby bydlící v bytech, nikoli na ubytovnách a podobných kolektivních domácnostech. To negativně ovlivňuje zachycení některých skupin cizinců, kteří nejsou integrovaní a tyto způsoby bydlení často využívají,“ upozorňuje ČSÚ.
Předběžné údaje podnikové statistiky ČSÚ potvrdily mírně pozitivní trend v nárůstu počtu zaměstnanců. Evidenční počet zaměstnanců přepočtených na plně zaměstnané (FTE) se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšil o 6,9 tis., což byl relativní nárůst o 0,2 procenta. V počtu fyzických osob byl nárůst vyšší, o 0,7 %, což potvrzuje nárůst zkrácených úvazků.
V odvětvovém pohledu se zvýraznily trendy spočívající v posilování terciéru na úkor primárního a sekundárního sektoru, zejména tedy průmyslu. Růst počtu zaměstnanců se soustředil především ve službách. V 7 sekcích CZ-NACE se aktuálně počet zaměstnanců meziročně snížil o bezmála 28 tis., zatímco ve zbylých 12 se zvýšil celkem o takřka 35 tis., k pohybu na trhu práce tedy dochází.
Největší absolutní pokles (o 19 tis.) najdeme ve zpracovatelském průmyslu; relativně tam ubylo 1,8 % zaměstnanců. Zpracovatelský průmysl stále zaměstnává v Česku více než 1,05 milionu lidí, což představuje zdaleka nejpočetnější odvětvovou sekci. Nejhlubší relativní propad byl ve výrobě elektrických zařízení (o 4 %). Nejpočetnějším oddílem zůstává výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, kde se však počet zaměstnanců snížil o 1,4 %, resp. o 2,4 tis., na 164,5 tisíce.
Pokles počtu zaměstnanců pokračoval i v navazující sekci dopravy a skladování, kde se stavy snížily o 0,9 %, resp. o 2,2 tis. O 1,5 tis. míst (resp. 0,8 %) přišly aktuálně administrativní a podpůrné činnosti, které až do 4. čtvrtletí 2023 zažívaly růst.
K největšímu relativnímu snížení počtu zaměstnanců došlo v těžbě a dobývání, tam se stavy aktuálně propadly o 6,8 %, což absolutně představovalo 1,2 tis. Trend v tomto kdysi významném odvětví je setrvalý a dlouhodobý, počty klesají od začátku století, aktuálně zaměstnává pouze 17,1 tis. zaměstnanců, což představuje početně nejmenší sekci CZ-NACE, a to s velkým odstupem.
Početně významnější byla redukce ve veřejné správě a obraně o 1,9 tis. (resp. 0,6 %). Drobný pokles o 0,2 % (resp. 0,4 tis.) zaznamenalo také stavebnictví a nakonec zemědělství, lesnictví a rybářství, kde došlo k poklesu o 1,6 % (resp. 1,4 tis.).
Na druhé straně se o růst celkového počtu zaměstnanců nejvíce postaralo pět odvětví, která všechna patří do sektoru služeb, a ve kterých se v součtu zvýšil počet zaměstnanců o 28,4 tisíce. Šlo popořadě o zdravotní a sociální péči (7,9 tis.), ubytování, stravování a pohostinství (6,8 tis.), vzdělávání (5,7 tis.), činnosti v oblasti nemovitostí (4,3 tis.) a o profesní, vědecké a technické činnosti (3,7 tis.). Relativně nejvyšší byl nárůst v činnostech v oblasti nemovitostí (10,1 %), vysoký byl též v ubytování, stravování a pohostinství (6,1 %).
Zmíněné velké pětce dále sekunduje oživení v obchodě (velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel), kde přibylo 2,7 tis. zaměstnanců, což byl relativní přírůstek o 0,5 %. Obchod je druhou nejpočetnější sekcí s více než půl milionem zaměstnanců (501,3 tis.).
Významný příspěvek byl aktuálně též v ostatních službách (1,5 tis., resp. 4,1 %), menší v peněžnictví a pojišťovnictví (0,6 tis., resp. 0,9 %) a v informačních a komunikačních činnostech (0,4 tis., resp. 0,3 %). Toto odvětví posiluje trvale, za posledních 20 let v této sekci vzrostl počet zaměstnanců o 85 procent. Také dvě malá průmyslová odvětví zaznamenala drobné meziroční přírůstky: výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 0,5 tis. a zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 0,4 tisíce.
Průměrná mzda (45 412 Kč) za 3. čtvrtletí 2024 na přepočtené počty vzrostla meziročně o 2973 Kč, tedy o 7 procent. Vyjádřeno ve fyzických osobách je meziroční nárůst jen 6,4 %, tedy nižší v důsledků růstu podílu zkrácených úvazků. Jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací.
Reálné meziroční nárůsty na celkové průměrné mzdě zaznamenáváme nově až od 1. čtvrtletí 2024, od 4. čtvrtletí 2021 do 4. čtvrtletí 2023 mzdy reálně klesaly. Přes svižné tempo nominálního růstu mezd v letošním roce zůstává mzdová úroveň stále zpožděná vůči skokovému nárůstu spotřebitelských cen v letech 2022–2023; kupní síla mezd zaměstnanců je aktuálně na stejné úrovni jako v roce 2018.
Sice byl všude kladný meziroční přírůstek, nyní již i v reálném vyjádření, avšak nominální nárůsty průměrné mzdy byly v sekcích CZ-NACE ve velmi širokém rozpětí 3,4–14,4 procenta. Nejvyšší nárůsty přes 10 % aktuálně najdeme u činnosti v oblasti nemovitostí (14,4 %), kde se průměrná mzda dostala na 44 332 Kč, a profesní, vědecké a technické činnosti (10,1 %), kam spadají např. právní, účetnické a poradenské firmy, reklamní agentury, architekti a projektanti, a také výzkum a vývoj, kde průměrná mzda stoupla na 56 045 Kč. Podprůměrný růst najdeme ve zpracovatelském průmyslu (6,7 %), který je největším zaměstnavatelem v Česku a kde průměrná mzda dosáhla 43 915 korun.
Nejvyšší mzdová úroveň byla ve 3. čtvrtletí nadále v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o 6 % a dostala se na 82 175 Kč. Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 70 450 korunami.
V ubytování, stravování a pohostinství sice vzrostla průměrná mzda o 9,2 %, ale stále zůstává na nejnižší úrovni (28 184 Kč) ze všech odvětví. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde meziročně vzrostla o 8,6 % na hodnotu 32 839 Kč. Na třetím místě byly ostatní činnosti s průměrnou mzdou 34 922 Kč.
V dlouhodobějším pohledu jsou aktuální průměrné mzdy nominálně o 33 % vyšší než ve 3. čtvrtletí 2019. V jednotlivých odvětvích však byl pětiletý vývoj značně rozmanitý, ve veřejné správě a obraně vzrostly platy pouze o 23 %, ve vzdělávání o 25 %, v zemědělství, lesnictví a rybářství, stejně tak jako v peněžnictví a pojišťovnictví o 26 procent. Naopak v oblasti nemovitostí se mzdy zvýšily nominálně o 44 %, v energetice o 43 % a v informačních a komunikačních činnostech o 42 procenta. Spotřebitelské ceny se za uvedené pětileté období zvýšily o takřka 40 %, ve většině odvětví jsou průměrné mzdy v reálném vyjádření dosud pod úrovní 3. čtvrtletí 2019, stejně tak jako celková průměrná mzda.
Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc.
Strukturální výdělkové statistiky, které mají k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než celostátní průměr.
Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení; to znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Ukazatel se vyvozuje ze statisticko-matematického modelu na podkladě výběrového šetření, protože podnikové výkazy obsahují jen agregované údaje za celý podnik nebo organizaci.
