Spotřebitelé potřebují lepší ochranu proti energetickým firmám

Zkuste nedoplatit, zpozdit se, opomenout… a jste pokutováni, nebo rovnou odpojeni. Jako zákazník. V opačném případě, kdy firma cosi dluží zákazníkovi, potřebujete zásah státní společnosti.

Chybějící vyúčtování a nevrácené přeplatky z něj. Stížnosti, které spotřebitelé loni adresovali Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ), mířily zejména na tyto dva prohřešky dodavatelů. Činnosti nepoctivých zprostředkovatelů se týkaly sice „jen“ jednotky podání měsíčně, jednalo se ale obvykle o závažné případy s velmi agresivními praktikami energošmejdů.  

V roce 2025 klesl počet neformálních podání. Už předloni se množství spotřebitelských dotazů, stížností nebo žádostí o pomoc či radu vrátilo na úroveň před energetickou krizí (9673), loni jich bylo ještě o 35 % méně: 6312. Významně se také snížil počet formálních návrhů spotřebitelů na rozhodnutí sporu: loni jich ERÚ obdržel 247, zatímco v roce 2024 to bylo 622. Přibývá ovšem závažnějších a komplikovanějších případů. 

„Počet spotřebitelů, kteří se na nás obrátili, byl loni o poznání nižší než v roce 2024. Bohužel to ale neznamená, že bychom neřešili závažné případy. Stále agresivnější triky zaznamenáváme u podomních prodejců z řad energošmejdů, kteří se při svých podvodech zaměřují především na seniory. Tisíce zákazníků marně čekají na vyúčtování či přeplatek od svých dodavatelů, někteří obchodníci také v rozporu se zákonem bránili klientům v odstoupení od smlouvy a přechodu k jinému dodavateli,“ shrnuje Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ.  

Více než třetina ze všech loňských podání (2371) se týkala fakturace a platebních podmínek. Spotřebitelé si stěžovali zejména na nezaslané vyúčtování a nevrácené přeplatky. Tyto problémy stály také za většinou návrhů na spory. Na potíže při ukončování smlouvy se stávajícím obchodníkem, nebo na změnu dodavatele, mířilo 1598 podání.

Ačkoliv počet podání směřujících přímo na zprostředkovatele činil v průměru jednotky měsíčně, jejich praktiky se výrazně promítaly i do řady dalších spotřebitelských podání, které mířily proti dodavatelům, neboť právě zprostředkovatelé v těchto případech sjednávali za spotřebitele smlouvy na dodávky energie.

Snižování počtu podání ukazuje na lepší informovanost zákazníků, v praxi totiž ubývá opakujících se obecnějších dotazů. Ochranu spotřebitele v loňském roce posílila novela energetického zákona Lex OZE III, která omezila výši pokut za předčasné ukončení smlouvy či zavedla tzv. cejch dodavatele, nástroj proti řetězení licencí v rukách nespolehlivých subjektů a osob. Poškozených ubylo také díky důsledné dozorové činnosti ERÚ; kromě udělení rekordních pokut úřad v uplynulých dvou letech sáhl i ke zrušení licencí u dvou velmi problémových dodavatelů – společností Lidová energie a ELGAS Energy.

„Konkrétní pomoc lidem v potížích je a bude hlavním pilířem naší ochrany spotřebitelů na ERÚ. Ovšem zdaleka ne jediným! I nadále chceme iniciovat zákonné změny, které posílí práva spotřebitelů. Stále více se budeme zaměřovat na osvětu a zvyšování informovanosti veřejnosti, tedy na prevenci proti nečestným a agresivním praktikám obchodníků či podomních prodejců. A proti těm držitelům licence, kteří se jich dopustí, budeme i nadále nekompromisně zasahovat,“ avizuje Markéta Zemanová, jež byla vládou podruhé jmenována členkou Rady ERÚ, a 1. ledna 2026 tak zahájila svůj nový pětiletý mandát.