Spotřebitelé energie podali rekordní počet návrhů na spor
Počet spotřebitelů, kteří chtějí své problémy s dodavatelem či zprostředkovatelem řešit mimosoudní cestou, výrazně roste. V loňském roce Energetický regulační úřad (ERÚ) obdržel 628 návrhů na spotřebitelský spor, což představuje meziroční nárůst o bezmála 40 %, v pětiletém srovnání je navýšení dokonce devítinásobné. Celkový počet neformálních podání loni naopak klesl, oznámil ERÚ.
„Hlavním tématem roku 2023 byla pochybení dodavatelů související s vyúčtováním. Ta nás zaměstnávala prakticky denně a ve všech spotřebitelských agendách. Návrhy na spor se konkrétně týkaly situací, kdy obchodníci vyúčtování nevyhotovili vůbec, vystavili ho v rozporu se smlouvou, či ve lhůtě splatnosti neuhradili přeplatky,“ říká Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ. „V případě přeplatků je spor jednou z cest, jak získat tzv. exekuční titul ve formě rozhodnutí. Na jeho základě lze pak dluh vymáhat přes exekutora.“
Celkem ERÚ loni přijal 628 návrhů na spor. O rok dříve to bylo 456. V roce 2021, který byl po svou většinu „předkrizový“, úřad obdržel 138 návrhů. A v pětiletém srovnání se posunul o celý řád – v roce 2019 zahajoval 72 spory.
Návrh na spotřebitelský spor může u ERÚ podat kdokoliv, kdo odebírá elektřinu, plyn či tepelnou energii pro vlastní spotřebu, a má důvodné podezření, že jeho dodavatel či zprostředkovatel porušuje smlouvu o dodávkách energie či o zprostředkování. Mimosoudní řešení může být někdy oproti soudnímu sporu výhodnější: Rozhodnutí standardně přichází rychleji a za podání návrhu spotřebitel nic neplatí. Nejedná se ovšem o plnohodnotnou náhradu soudu, pole působnosti ERÚ je mnohem užší. Nemůže například určit správnost či nesprávnost zamítnutí reklamace, výše záloh či konkrétní ceny dodávky elektřiny nebo plynu. Nerozhoduje rovněž o nárocích na náhradu škody.
Počet neformálních podání spotřebitelů se vrátil na úroveň před rokem 2021. Zatímco dvakrát po sobě jejich roční součet přesáhl 22 tisíc, v loňském roce energetický regulátor řešil 12 410 podání. Podobně jako u návrhů na zahájení sporu, i neformálním podáním dominovaly stížnosti související s vyúčtováním, se zálohami nebo s nevrácenými přeplatky. Této skupiny témat se týkala přibližně polovina z řešených podání.
„Paradoxní je, že velké množství ze zmiňovaných stížností míří na několik málo firem, které ve skutečnosti mají jen nepatrný podíl na trhu. Aktuálně se to týká především nevrácených přeplatků. Věříme, že další zpřísnění legislativy, například zavedení námi navrhovaného cejchu dodavatele, by tomu mohlo do budoucna předejít,“ říká radní Zemanová.