Spotřeba vody za 36 let klesla o polovinu
Pitnou vodou z veřejných vodovodů je v České republice zásobováno 95,1 % obyvatel a 90,3 % žije v domech napojených na kanalizaci. V roce 2024 bylo na obnovu a rozvoj vodovodů a kanalizací vynaloženo přes 14 miliard korun ve skupině 50 největších subjektů provozovatelů. Množství vody fakturované domácnostem se loni meziročně zvýšilo o 1,6 litru na osobu a den a činí 88,3 litru. Ve srovnání s rokem 1989 (171 l/osoba/den) množství vody fakturované domácnostem v roce 2024 kleslo o 82,7 litru na osobu a den, tedy o 51, 6 procenta. Píše se to v ročence Vodovody a kanalizace ČR 2024, vydané Ministerstvem zemědělství ČR.
V roce 2024 bylo z vodovodů zásobeno zhruba 10,4 milionu obyvatel. Ve všech zdrojích se vyrobilo 595,5 mil. m3 pitné vody. Délka vodovodní sítě vzrostla na 83 867 km. Denní spotřeba vody v domácnostech nás řadí k evropským státům s nižšími hodnotami. Vodovody pro veřejnou potřebu jsou v převážné míře napojeny na dostatečně kapacitní vodárenské zdroje vody, ani při suchu nebyl za posledních deset let zaznamenán vážnější problém s dodávkami pitné vody u měst a větších obcí. Naopak citelné problémy byly v obcích využívajících lokální zdroje podzemních vod a u studní.
Kvalita pitné vody v ČR je dlouhodobě pravidelně monitorována a vyhodnocována ve spolupráci ministerstva zdravotnictví, provozovatelů vodovodů a Státního zdravotního ústavu. V roce 2024 byly hygienické limity zdravotně významných ukazatelů překročeny pouze u 1932 případů, tedy u 0,23 % z celkového počtu 829 038 stanovených hodnot ukazatelů. To potvrzuje, že dodávaná voda splňuje nejpřísnější zdravotní kritéria a je srovnatelná s úrovní nejvyspělejších evropských států. Systém kontroly kvality vody je navíc od roku 2023 v souladu s novou evropskou směrnicí, která klade důraz na komplexní posouzení a řízení rizik v celém řetězci od zdroje až po kohoutek.
V roce 2024 žilo v domech připojených na kanalizaci přibližně 9,8 milionu obyvatel, to je 90,3 procenta. Do kanalizací bylo vypuštěno celkem 584,4 mil. m3 fakturovaných odpadních vod. Od roku 2015 se celková délka kanalizací prodloužila o 16,7 % na 55 419 km. Počet čistíren odpadních vod se zvýšil na 3 550, což je meziroční nárůst o 59 zařízení.
Největším vodohospodářem podle loňské ročenky je hlavní město Praha, která vlastní infrastrukturní majetek v hodnotě 187,74 miliardy korun. Následují Severočeská vodárenská společnost s majetkem za 130,16 mld. Kč a Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava s majetkem v hodnotě 62,90 miliardy korun. Praha byla největším provozovatelem i co do objemu vyfakturované vody: 80,14 mil. m3. Nebyla však se 64,83 Kč za m3 nejdražší. Předstihly ji Středočeské vodárny (90,06 Kč/m3), Slavos Slaný (89,02 Kč/m3), Vodohospodářská společnost Rokycany (77,60 Kč/m3), Severočeské vodovody a kanalizace, které loni účtovaly 68,58 Kč/m3, když prodaly 52,94 mil. m3 vody. Dále také Vodovody a kanalizace Pardubice (66,57 m3), Vodovody a kanalizace Beroun (65,84 Kč/m3), Vodárna Plzeň či Královohradecká provozní s cenami kolem 65 Kč/m3. Nejlevněji, za 29,03 Kč/m3, prodávaly vodu Krnovské vodovody a kanalizace.
Praha také evidovala největší objem vody vypouštěné do stokové sítě: 89,55 mil. m3. Účtovala si 65,49 Kč/m3. Nejdražší ale byly Středočeské vodárny (66,19 Kč/m3).