Slabý květnový pokles inflace neutěší, zdražily služby

Celková úroveň spotřebitelských cen zůstala v květnu stejná jako v dubnu (meziměsíční změna 0,0 %). Tento vývoj byl ovlivněn mírnými oboustrannými cenovými pohyby v téměř všech oddílech spotřebního koše. Meziročně spotřebitelské ceny v květnu vzrostly o 2,6 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v dubnu, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).

Cenový vývoj v květnu byl v jednotlivých oddílech spotřebního koše odlišný. V oddíle doprava klesly ceny pohonných hmot a olejů o 1,8 procenta. V oddíle bytové vybavení, zařízení domácnosti se snížily ceny přístrojů a spotřebičů pro domácnost o 1,6 % a ceny zboží a služeb pro běžnou údržbu domácnosti o 1,1 procenta. Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn poklesem cen dovolených s komplexními službami o 1,7 procenta. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziměsíčně nižší ceny drůbežího masa o 2 %, vepřového masa o 1,7 % a vajec o 4,6 procenta.

Na zvyšování celkové hladiny spotřebitelských cen působil v květnu především růst cen v oddíle stravování a ubytování, kde se zvýšily ceny stravovacích služeb o 0,4 % a ubytovacích služeb o 2,2 procenta. Z potravin byly vyšší zejména ceny másla o 4,4 % a brambor o 6,1 procenta.

Ceny zboží úhrnem klesly o 0,2 %, zatímco ceny služeb o 0,2 % vzrostly.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v květnu o 2,6 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v dubnu. Toto zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny mouky byly v květnu nižší o 23,5 % (v dubnu pokles o 19,1 %), masa o 5,8 % (v dubnu pokles o 3,9 %), vajec o 23,5 % (v dubnu pokles o 15,5 %), ovoce o 6,7 % (v dubnu pokles o 2,8 %). Ceny nealkoholických nápojů zmírnily svůj meziroční růst na 4 % (v dubnu růst o 5,4 %).

Na meziroční růst cenové hladiny měly v květnu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného z bytu o 7,2 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,6 %, vodného o 10,9 %, stočného o 10,5 %, elektřiny o 11,1 % a tepla a teplé vody o 3,6 procenta. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 6,6 % a tuhých paliv o 3,9 procenta. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle doprava zejména vlivem růstu cen pohonných hmot a olejů o 10,8 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák byly vyšší ceny lihovin o 6,1 %, vína o 1,1 %, piva o 6,3 % a tabákových výrobků o 7,3 procenta. Což jsou komodity, jejichž cenu ovlivňuje stát, ať už cenovou regulací, nebo daňovou politikou. V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 7,5 % a ubytovacích služeb o 10,2 procenta. 

Na meziroční snižování celkové cenové hladiny měly největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (pokles o 3,7 %).

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 1 % (v dubnu též o 1 %).

Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,6 procenta.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,9 % a ceny služeb o 5,3 %. Obavy ekonomů i České národní banky z nárůstu cen služeb jako významného inflačního tlaku tedy v květnu byly potvrzeny.

„Cenové tlaky dále přetrvávají v oblasti služeb, navíc nedávné hokejové mistroství světa konané v Praze a Ostravě mohlo tyto tendence mírně posílit vzhledem k přílivu fanoušků, kteří byli ochotni sáhnout i hlouběji do kapsy. To se týká především oblasti pohostinství či ubytování,“ říká Martin Kron, analytik Raiffeisenbank.

Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 zůstala v květnu na úrovni měsíce dubna (151,4 %).

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v květnu 5,6 % (v dubnu 6,3 %).

„Domácí inflace za květen opět mírně klesá, ale je to jen malá náplast na dubnový robustní nárůst,“ upozorňuje Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Snižování tempa růstu cen sice zní pozitivně, ale nesmíme zapomínat, že tomu předcházelo skokové zdražení v dubnu, tehdy ceny vzrostly ze 2 % rovnou na 2,9 %. Květnový pokles na 2,8 % je jen kosmetická úprava. Čeští centrální bankéři postupně snižují sazby, ale velmi pomalým tempem. Důvodem jsou právě ony přetrvávající inflační tlaky. ČNB je však mezi mlýnskými kameny, kdy na jedné straně brání inflaci vyššími sazbami, na druhé straně nepodporuje rychlejší růst domácí ekonomiky, které by prospěly právě nižší sazby. Vítězem této situace je česká koruna, která se drží na silnějších hodnotách, což hraje do karet českým importérům. Ti za dovezené zboží platí eurem, které nakupují za nižší kurz. Koruna reaguje na dnešní výsledek mírným oslabením na 24,70 koruny za euro.“