Rozpočtový schodek je v pololetí na 60 % celoročního

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci června deficitem ve výši 152,4 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 150,8 miliardy korun. Proti stejnému období loni je deficit nižší o 26,2 miliardy korun. Příjmy meziročně vzrostly o více než 10 %, výdaje o 2,5 procenta. Oznámilo to ministerstvo financí v pravidelné zprávě o plnění státního rozpočtu.

„Deficit státního rozpočtu po prvním pololetí ve výši 152,4 mld. Kč je nejlepším za posledních šest let. V samotném červnu byl rozpočet přebytkový o 18,2 miliardy korun. Výsledek v tomto měsíci nejvíce podpořily firmy úhradou čtvrtletních a pololetních záloh na dani a vyrovnáním daně za rok 2024,“ komentoval ministr financí Zbyněk Stanjura. „Daňové příjmy včetně výběru pojistného na sociální zabezpečení jsou o téměř 9 % vyšší než loni v pololetí, u daně z příjmu právnických osob (DPPO) a době z příjmu fyzických osob (DPFO) vidíme meziroční nárůst příjmů dokonce o více než 10 %, silně roste i výběr DPH. Vnímám to jako signál, že se daří jak podnikatelskému sektoru, tak domácnostem. Pozornost si zaslouží i fakt, že po rozpočtové konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného svým růstem tempo běžných výdajů o solidních 6,5 procentního bodu.“

Příjmy i výdaje státního rozpočtu rostou rychleji než celá ekonomika. Hrubý domácí produkt ČR za 1. čtvrtletí vzrostl meziročně o 2 %, ve druhém čtvrtletí o 2,4 procenta. Zmírnění schodku státního rozpočtu, zejména nárůstu příjmů, napomohla vysoká míra inflace (od které je růst HDP statisticky očištěn), která v červnu podle Českého statistického úřadu v červnu dosáhla 2,9 procenta.

Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, podle ministerstva financí vzrostlo za 1. pololetí o 9,9 % (+46,7 mld. Kč) a výběr pojistného se navýšil o 7,5 % (+27,6 mld. Kč). Prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů naopak snížily příjmy o 18,8 mld. Kč (-23,6 %) zejména zásluhou nepravidelně zapojovaných prostředků Národního plánu obnovy (-12,2 mld. Kč). 

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,9 %, +8,4 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024 (snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů), které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2024. Pozitivní dopad na inkaso měly i další změny přijaté v konsolidačním balíčku (zrušení či omezení vybraných slev na dani), jejichž efekt nastal až zpětně při ročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce.

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+11,3 %, +12,2 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+113,8 %, +3,5 mld. Kč), měla v červnu pozitivní vliv úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na dani a část úhrady vyrovnání daně za rok 2024 u poplatníků, kteří mají povinný audit, nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. Obdobně je nastavena i daň z neočekávaných zisků (+19,3 %, +3,5 mld. Kč). Výše vyrovnání je v případě daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky pozitivně ovlivněna zejména snížením hranice pro druhou sazbu daně a zrušením či omezením vybraných slev na dani. U daně z příjmů právnických osob se dopady změn účinných od roku 2024, například v podobě zvýšení sazby daně, projeví až při splatnosti vyrovnání daně za zdaňovací období 2024 v červenci 2025.

Inkaso daně z přidané hodnoty (+7,4 %, +13,4 mld. Kč) je pozitivně ovlivněno růstem nominálních výdajů domácností. Na meziroční srovnání mají zároveň dopad daňové změny účinné od roku 2024, tj. redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+6,0 %, +4,5 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků, minerálních olejů, lihu, zemního plynu a elektřiny.

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 28,3 mld. Kč (+2,5 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+2,3 %, +24,4 mld. Kč) tažený financováním vzdělávání (+17,9 mld. Kč), sociálními transfery (+12,9 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+4,9 mld. Kč), platy zaměstnanců v organizačních složkách státu (+4 mld. Kč), odvody do rozpočtu Evropské unie (2,5 mld. Kč) a kompenzací České poště za poskytování univerzální poštovní služby (+2,3 mld. Kč). Dynamiku běžných výdajů naopak snižovaly transfery státním fondům (-13,7 mld. Kč), ukončená pomoc státu s vysokými cenami energií (-10 mld. Kč) a nižší nákupy Ministerstva obrany (-3,4 mld. Kč). Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 4 miliardy korun.

Na sociálních dávkách (+2,1 %, +9,7 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+0,4 %, +1,5 mld. Kč). Do jejich výše se nepromítá pouze letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 %, ale i zpřísněná pravidla pro odchod do předčasného důchodu. Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (+4,4 mld. Kč), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, příspěvek na bydlení (+1,4 mld. Kč), ostatní dávky sociální pomoci (+1,0 mld. Kč), jejichž výši ovlivňují i výplaty humanitární dávky, nemocenské (+1,0 mld. Kč) a podpory v nezaměstnanosti (+0,9 mld. Kč). Naopak klesl rodičovský příspěvek (-0,9 mld. Kč). Vývoj u ostatních dávek nevybočuje od dynamiky předchozího roku.

Nejvíce vzrostly neinvestiční transfery územním rozpočtům poskytnuté v objemu 185,9 mld. Kč (+7,9 %, +13,6 mld. Kč). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 142,2 mld. Kč (+10,7 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách.

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně vzrostly o 2,5 mld. Kč (+9,7 %). Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 47,8 mld. Kč (+11,4 %, +4,9 mld. Kč). 

Kapitálové výdaje státu v objemu 80,6 mld. Kč (+5,2 %, +4,0 mld. Kč) jsou v prvních měsících tradičně nízké, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Za růstem stály investice uskutečněné výhradně z národních zdrojů (+7,3 mld. Kč), naopak financování projektů společných programů Evropské unie a České republiky kleslo o 3,3 mld. Kč. Navýšení transferů státním fondům o 15,4 mld. Kč ovlivnily nejvíce dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+14,0 mld. Kč), jejichž objem byl podpořen národním financováním deficitu fondu (+13,9 mld. Kč), mimo jiné i v souvislosti s financováním oprav dopravní infrastruktury ve vlastnictví státu po loňských povodních. Investiční nákupy (-4,5 mld. Kč) snížily výdaje Ministerstva obrany (-5,5 mld. Kč) ovlivněné nepravidelným financováním vybavení Armády České republiky. Podpora investičních záměrů podnikatelů klesla o 5,2 mld. Kč zásluhou nižšího zapojení společných programů s Evropskou unií (-5,2 mld. Kč) v souvislosti s končící finanční perspektivou pro roky 2014 až 2020.