Průmysl signalizuje další propad
Index nákupních manažerů (PMI), sestavovaný společností S&P Global v České republice, v listopadu klesl z říjnových 47,2 na 46 bodu a signalizoval výrazný pokles provozních podmínek. Klesající trend tak trvá již dva a půl roku. Hranicí mezi expanzí a poklesem je 50 bodů.
Provozní podmínky v soukromém výrobním sektoru České republiky se v polovině čtvrtého čtvrtletí dál zhoršily a podle posledních dat PMI tempo poklesu zrychlilo vzhledem k rychlejšímu snížení nových zakázek i výroby.
Slabá domácí i zahraniční poptávka zatížila celkový odbyt i mezinárodní zakázky. V reakci na snížení zakázek opět klesla rozpracovanost, firmy omezily nákup vstupů a zredukovaly zásoby. Tempo propouštění ale zpomalilo na minimum od března i přesto, že obchodní důvěra sklouzla na nejnižší úroveň od začátku roku. Výrobci zároveň registrovali navýšení finanční zátěže, ačkoli ceny vstupů vzrostly do menší míry než v říjnu a nepromítly se do cen výstupu. Ty se naopak opět snížily ve snaze podpořit nový prodej.
Ke zhoršení průmyslu v listopadu přispělo ostřejší snižování nových zakázek. Čeští výrobci zmiňovali oslabení na hlavních trzích a v odvětvích a poptávku dusily pokračující problémy v automobilovém průmyslu a v německém hospodářství. Tempo poklesu bylo výrazné a nejvyšší za čtyři měsíce.
Výrobci na to reagovali dalším snížením produkce. Tempo poklesu bylo rychlejší než v předchozím průzkumovém období, ale druhé nejpomalejší od března roku 2023.
Ceny vstupů v listopadu vzrostly desátý měsíc v řadě. Spojovalo se to se zvýšením dodavatelských cen i většími náklady na dopravu. Míra inflace nicméně od října zpomalila a byla výrazně pod dlouhodobým průměrem průzkumu. Relativně mírná inflace nákladů a snaha podpořit prodej vedla české podnikatele k dalšímu snížení jejich prodejních cen.
„Zrychlení poklesu výroby a nových zakázek následkem slabé poptávky na domácích i hlavních exportních trzích bylo pro český výrobní sektor v listopadu další překážkou. Účastníci jako hlavní brzdy výkonu opět zdůraznili strukturální problémy v sektoru automotive a výzvy v německém průmyslu. Firmy dál výrazně omezovaly aktivitu a opět zredukovaly zaměstnanost i nákupy vstupů. Ty navíc klesly silně i vinou zhoršení dodávek a útlumu poptávky,“ komentovala aktuální zprávu Siân Jones, vedoucí ekonomka u S&P Global Market Intelligence. „Světlým bodem průzkumu bylo zmírnění tlaku na ceny. Tempo růstu bylo sice rychlejší než dosavadní průměr roku 2024, ale mírnější než v říjnu a z pohledu historie průzkumu slabší. Firmy přesto cítily nutnost opět snížit prodejní ceny, aby podpořily nový prodej. Naše aktuální předpověď inflace spotřebních cen ukazuje na zvolnění z 2,7 procenta v letošním roce na 2,2 procenta v roce 2025.“
Útlum německého hospodářství, které je největším jednotlivým zahraničním partnerem českých podniků, se odvíjí od plánovaných mimořádných parlamentních voleb a od nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který slibuje zavedení dovozních cel do USA. „Vůči těm je jednou z nejzranitelnějších ekonomik právě Německo, které do USA vyváží přibližně desetinu veškerých exportů zboží. Nepřímý dopad by však pocítila také česká ekonomika vzhledem k jejímu subdodavatelskému charakteru,“ připomíná Dominik Rusinko, analytik banky ČSOB.
I když je průmysl poslední kvartály v útlumu, ekonomický sentiment se od druhé poloviny roku vesměs lehce vylepšuje a produkce se pohybuje nad úrovněmi roku 2019. Je pravda, že mezi průmyslovými obory panují poměrně výrazné rozdíly a zejména energeticky náročná odvětví mají hlubší problémy. „Dnešní výsledek indexu nákupních manažerů v průmyslu za měsíc listopad ovšem zdvihá varovný prst. Došlo k poklesu na 46 bodů, a to kvůli výraznějšímu poklesu hodnocení výroby i nových zakázek. Na druhou stranu redukce pracovníků v průmyslu je zatím jen pozvolná a vyhlídky na příští rok zůstávají přes nárůst nejistoty relativně optimistické,“ podotýká Jan Bureš, hlavní ekonom investiční společnosti Patra Finance.
