Průmysl se stále potácí kolem nuly

Průmyslová produkce v červnu stoupla meziročně i ve srovnání s květnem shodně o 0,9 procenta. Tempo růstu klesá ve většině průmyslových odvětvích kromě automobilového průmyslu. Vyplývá to z pravidelné zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ).

„Tempo růstu průmyslové produkce se pozvolna snižuje. Ani nárůst výroby motorových vozidel a jejich dílů v červnu nepřevážil klesající trend v řadě jiných průmyslových odvětví, například v těžbě uhlí, hutnictví a slévárenství,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.

Stejně jako v minulých měsících meziročně klesla produkce ve většině průmyslových odvětví. Dvouciferný meziroční pokles produkce zaznamenaly těžba a dobývání (zejména hnědého uhlí) a výroba elektřiny a plynu (zejména hnědouhelné elektrárny), dále tisk a rozmnožování nahraných nosičů, výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, výroba nábytku a výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství. Naproti tomu odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení díky finalizaci dlouhodobých zakázek zaznamenalo výrazný meziroční nárůst.

Hodnota nových zakázek v běžných cenách v červnu 2023 ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o 5,8 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně snížily o 7,6 %, tuzemské nové zakázky klesly o 1,9 procenta. Meziměsíčně se hodnota nových zakázek zvýšila o 2 procenta. „Meziroční pokles byl ovlivněn zejména vyšší loňskou srovnávací základnou ve výrobě motorových vozidel. Pokračoval rovněž pokles hodnoty nových zakázek ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství, kovozpracujícím a chemickém průmyslu,“ říká Iveta Danišová z oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Ve srovnání s červnem předchozího roku zakázky přibyly pouze ve výrobě strojů a zařízení, farmaceutickém průmyslu, výrobě elektrických zařízení a výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v červnu 2023 meziročně snížil o 1,9 % a jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně vzrostla o 9,1 procenta.

Podle údajů zveřejněných Eurostatem průmyslová produkce v květnu 2023 v EU27 meziročně klesla o 1,8 %. Největší meziroční pokles zaznamenalo Irsko (o 16,2 %) a Estonsko (o 12,8 %). Slovenský průmysl klesl o 4,9 procenta. Naopak nejvíce vzrostl maltský průmysl (o 12,2 %). Český průmysl vzrostl o 1,4 %, výkon německého průmyslu se zvýšil o 0,9 procenta.

Produkce většiny odvětví průmyslu meziročně klesala p o celé 1. pololetí. Nejhlubší záporné příspěvky zaznamenaly výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (příspěvek -1,1 p.b., pokles o 11,4 %), výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (příspěvek -0,8 p.b., pokles o 17,1 %) a výroba chemických látek a chemických přípravků (příspěvek -0,5 p.b., pokles o 14,5 %). Produkce ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství poklesla o 17,9 % a v těžbě a dobývání o 13,8 procenta.

„Husí kůži nám směrem do dalších měsíců nahání nejen pokles nových objednávek, ale také velmi slabé předstihové indikátory z české ekonomiky nebo z Německa,“ komentuje statistické údaje Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské společnosti Next Finance. „Vliv výrazně ožívajících automobilek skončí. Dosud výroba aut těžila z nízké srovnávací základny z doby, kdy se kvůli chybějícím komponentům nedařilo dokončovat rozpracované automobily. Se zpomalením růstu automobilek průmysl nakonec přijde o svůj růstový prvek. Ačkoliv burzovní ceny energie klesly, řada podniků má nyní zafixované vyšší ceny elektřiny a plynu. To dál zvyšuje náklady v průmyslu, hlavně v energeticky náročných odvětvích. Ty budou mít v příštích měsících nejsložitější pozici. Co z toho plyne? Podle nás růst průmyslu zůstane přidušený a výsledky průmyslu se budou i v dalších měsících držet kolem nuly. Průmysl by mohlo alespoň částečně podpořit to, že po oslabení koruny nad čtyřiadvacetikorunovou hladinu naroste atraktivita českého zboží za hranicemi. V letošním roce očekáváme růst průmyslu o pouhých půl procenta.“

„Světlo na konci tunelu vyhlíží kapitáni českého průmyslu zatím marně. Pro budoucí vývoj průmyslové produkce je klíčová poptávka. Hodnota nových zakázek se přitom v červnu ještě více propadla, meziročně klesla o 5,8 % proti květnovým 4,4 procenta,“ říká Petr Kymlička, analytik společnosti Moore Czech Republic. „Obavy z nedostatku budoucí poptávky a zhoršení situace ve zpracovatelském průmyslu dokresluje i červencový Index nákupních manažerů (PMI). Podle něj vidí čeští manažeři zatím jediný pozitivní signál ve snížení tlaku na růst cen vstupů, a to zejména díky pomalu klesající inflaci. Pochmurná nálada však není jen mezi českými manažery – index PMI v eurozóně nabízí také neveselý pohled. Ve zpracovatelském průmyslu eurozóny index PMI klesl v červenci na 42,7 bodů, přičemž úroveň 50 bodů je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Propad až na úroveň 38,8 bodů je citelný zejména v Německu. O bývalém motoru evropské ekonomiky se proto stále častěji mluví jako o nemocném muži Evropy, což je bohužel problém nejen Německa, ale i české ekonomiky, která je stále s německou úzce provázaná.“