Průmysl roste, ale jen na pohled
Průmyslová produkce v dubnu meziročně reálně vzrostla o 1,2 procenta. Meziměsíčně byla nižší o 1,9 procenta. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 2,7 %, ale zakázky ze zahraničí, na kterých je česká ekonomika existenčně závislá, se o 1,6 % snížily. Napsal to dnes Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.
„Stejně jako v přechozích měsících dubnový výsledek průmyslu ovlivnila zejména loňská nízká srovnávací základna ve výrobě motorových vozidel. Průmyslových odvětví, u kterých meziročně produkce vzrostla, však opět ubylo,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.
Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů v meziročním porovnání vzrostla o 30 %, meziměsíčně však byla o 5 % nižší. Ve srovnání s dubnem 2022 vzrostla produkce ještě ve výrobě elektrických zařízení (zejména těch souvisejících s automotive), v odvětví opravy a instalace strojů a zařízení a ve farmaceutickém průmyslu, kde se však rovněž projevila nižší srovnávací základna. Pokles produkce zaznamenala naprostá většina průmyslových odvětví. „Pokles produkce pokračoval zejména ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků, výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství či v chemickém průmyslu. Meziměsíčně produkce většiny odvětví spíše stagnovala,“ dodává Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v dubnu 2023 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 2,7 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně snížily o 1,6 %, tuzemské nové zakázky vzrostly o 11,3 procenta. Meziměsíčně hodnota nových průmyslových zakázek zůstala na stejné úrovni. Meziroční srovnání bylo stejně jako produkce ovlivněno zejména nízkou loňskou srovnávací základnou v automobilovém průmyslu: v dubnu roku 2022 přibylo v tomto odvětví nejméně zakázek z celého roku. Stejný vliv se projevil rovněž v 16% růstu hodnoty nových zakázek ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízeni a ve farmaceutickém průmyslu. O téměř čtvrtinu klesla hodnota nových zakázek ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství a v chemickém průmyslu.
„Výroba aut sice meziročně vzrostla o robustních 30 %, ale jen kvůli nízké srovnávací základně. Meziměsíčně klesla o 5 procent,“ připomíná Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Německo se zatím plně nerozjelo. Tamní dubnové importy meziměsíčně klesly o 1,7 %, registrace nových aut v květnu vzrostla o 19,2 % a podnikové objednávky v dubnu klesly o 0,4 %, což je velkým zklamáním. V celkovém výsledku jsou to pro české podniky špatné zprávy.“
Dnešní čísla o domácím průmyslu zkresluje nízká srovnávací základna s loňským rokem. „Tehdy totiž padal domácí průmysl meziročně o 4 %, takže dnešní růst o 1,2 % je spíše zklamáním,“ konstatuje Volf. „Od příštího měsíce bude srovnání s loňskými daty problém, protože tehdy průmysl naopak nabíral dech a poměrně zdravě rostl. Letos se kvůli tomu dostaneme zejména v srpnu a září do záporných hodnot.“
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v dubnu 2023 meziročně snížil o 1,7 procenta. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců letos v dubnu meziročně vzrostla o 9,6 procenta.
Podle údajů zveřejněných Eurostatem průmyslová produkce v březnu 2023 v EU27 meziročně klesla o 1,3 procenta. Největší meziroční pokles zaznamenalo Irsko (o 26,1 %) a Litva (o 16,6 %). Naopak nejvíce vzrostl maltský průmysl (o 12,5 %). Český i německý průmysl zaznamenal růst o 2,9 %, výkon slovenského průmyslu se zvýšil o 2,6 procenta.
