Průmysl pokračuje v dvouletém sestupu
Průmyslová produkce v lednu meziročně reálně klesla o 0,6 %. Meziměsíčně byla nižší o 0,3 %. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 1 procento. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.
Nižší byl také objem zakázek, a to jak od tuzemských, tak zahraničních průmyslových zákazníků. Počet zaměstnanců v průmyslu se meziročně snížil o 2,1 procenta.
„Lednový výsledek průmyslové produkce byl jen mírně pod úrovní předchozího měsíce i loňského ledna. Největší vliv měla výroba motorových vozidel, kde pokračoval pokles v segmentu výroby dílů a příslušenství pro motorová vozidla,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. Aktuální rozpracovanost dlouhodobých zakázek měla vliv na pokles ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, zejména kolejových vozidel. Nárůst produkce naproti tomu zaznamenala výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, na tempo růstu zapůsobila zčásti i nižší srovnávací základna v lednu 2024.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v lednu 2025 ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o 1 procento. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně snížily o 1,3 %, tuzemské nové zakázky klesly o 0,4 %. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek nižší o 2,3 %.
„Pokles hodnoty nově uzavřených průmyslových zakázek ovlivnila zejména výroba motorových vozidel. K poklesu zakázek přispěl i chemický průmysl nebo výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství,“ komentuje Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Zvýšila se dynamika růstu hodnoty nových zakázek ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Nové zakázky získaly i podniky ve výrobě strojů a zařízení.
„Propad produkce v energeticky náročných odvětvích se sice během loňského roku zastavil, ale s citelnějším oživením výrobní aktivity letos příliš počítat nelze. Slabší bude pravděpodobně letos produkce motorových vozidel, což je v rámci zpracovatelského průmyslu dominantní odvětví. Výrazným rizikem je navíc hrozba zavedení cel ze strany USA s negativním dominovým efektem na zahraniční poptávku. Optimisticky zkraje roku alespoň působí zlepšení v indexů podnikatelských nálad PMI,“ říká Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
Oživení průmyslové výroby si politici slibují od nových plánovacích aktů Evropské komise, jakými jsou Clear Industry Act, odložení pokut pro automobilky za nadměrné emise CO2 a zejména urychlení a zvýšení zbrojních výdajů.
Účinek zbrojení na růst průmyslu je ale diskutabilní. Jednak chybějí výrobní kapacity, jednak státní zakázky pro zbrojaře, do třetice nejsou peníze. Představa, že vyzbrojování Evropy popožene průmysl je pochybná.
„Státem na dluh financované zbrojení nemůže nakopnout evropskou ekonomiku. Ze státního dluhu stát zbohatnout nemůže,“ tvrdí Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské společnosti Next Finance. „Státní dluh je totiž jen přerozdělením: Od jedněch vezme na daních či půjčí si na dluh víc peněz, a tyto peníze pošle na zbrojení. Peníze se tak přesunou z jedné hromádky na druhou hromádku. Například od producentů spalovacích motorů se přesunou k producentům zbraní. Nic víc. O co více peněz bude u zbrojovek, o to více peněz bude chybět jinde. Bohatství celé země a produkce celého průmyslu se tím tedy v žádném případě nemůže zvětšit.“
Podle Eurostatem zveřejněných údajů v prosinci 2024 meziročně klesla průmyslová produkce v EU27 o 1,7 %. Největší meziroční pokles zaznamenalo Rakousko (o 9,5 %) a Itálie (o 7,1 %). Německý průmysl klesl o 4 %, výkon českého průmyslu se snížil o 2,7 procenta. Z pohledu odvětví v EU27 nejvíce klesla výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (o 14,6 %) a nejvyšší růst zaznamenala výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (o 21,6 %).
