Průmysl je v deflaci, ceny zemědělců a služeb naopak dále rostou
Ceny průmyslových výrobců se v září snížily o 0,4 %, meziročně byly nižší o 1 procento. Ceny zemědělských výrobců v září ve srovnání s předcházejícím měsícem klesly o 1,9 % a meziročně byly vyšší o 7,1 %. Ceny stavebních prací meziměsíčně vzrostly o 0,7 % a meziročně byly vyšší o 3 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky se meziměsíčně zvýšily o 1,4 % a meziročně byly vyšší o 4,5 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.
V zemědělství oproti srpnu v minulém měsíci klesly ceny čerstvé zeleniny o 10 %, olejnin o 2,7 %, drůbeže o 2,5 %, obilovin o 1,6 % a prasat o 0,6 %. Vzrostly ceny vajec o 1,8 %, skotu o 1,2 % a mléka o 0,9 %.
Meziročně se růst cen zemědělců zpomalil na 7,1 %, v srpnu to bylo 11,4 %. V rostlinné výrobě ceny klesly o 0,8 %. Nižší byly ceny čerstvé zeleniny o 16,9 % a brambor o 18,5 %. Vzrostly ceny ovoce o 0,3 % a olejnin o 4,9 %, ceny obilovin se meziročně nezměnily. V živočišné výrobě byly ceny vyšší o 19,1 %. Ceny vajec se zvýšily o 42,8 %, skotu o 40,9 %, mléka o 19,7 % a drůbeže o 12,2 %. Ceny prasat klesly o 4,6 %.
Ceny průmyslových výrobců se meziměsíčně se snížily o 0,4 %. Ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu klesly o 1 %. Nižší byly ceny motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů o 0,5 % a chemických látek a přípravků o 1,3 %. Ceny potravinářských výrobků se snížily o 0,4 %, z toho ceny zpracovaného a konzervovaného masa a výrobků z masa o 0,7 % a rostlinných a živočišných olejů a tuků o 3,1 %. Zvýšily se ceny ostatních potravinářských výrobků o 0,2 %. Vzrostly ceny koksu a rafinérských ropných výrobků. Vyšší byly ceny nápojů o 0,9 % a tiskařských a nahrávacích služeb o 1,7 %.
Meziročně ceny průmyslových výrobců klesly o 1 % (v srpnu o 0,8 %). Snížily se zejména ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu o 3,8 %, chemických látek a přípravků o 7,8 % a ceny černého a hnědého uhlí a lignitu o 10,5 %. Vzrostly ceny potravinářských výrobků o 2,8 %, především ceny mléčných výrobků o 7,6 % a zpracovaného a konzervovaného masa a výrobků z masa o 4 procenta. Nižší byly ceny ostatních potravinářských výrobků o 4,2 %. Rostly ceny oprav, údržby a instalace strojů a zařízení o 4 %, ostatních nekovových minerálních výrobků o 2,2 % a dřeva a dřevěných a korkových výrobků, kromě nábytku o 5,1 %.
Podle hlavních průmyslových skupin se meziročně snížily ceny energie o 3,8 % a meziproduktů o 0,7 %, rostly ceny zboží dlouhodobé spotřeby o 2,9 % a ceny zboží krátkodobé spotřeby o 1,6 %. Ceny průmyslových výrobců bez energie byly vyšší o 0,2 % (v srpnu o 0,5 %).
„Inflace není jednolitá v celé ekonomice. Jinak se vyvíjí na pultech, jinak v průmyslu, ještě jinak třeba ve stabenictví,“ upozorňuje Jiří Cihlář, analytik společnosti Next Finance. „Tempo spotřebitelské inflace postupně brzdí. Zatímco v červnu dosáhl růst spotřebitelských cen v Česku 2,9 %, v září už to bylo jen 2,3 %. Jinak řečeno, tempo spotřebitelské inflace v posledních době zpomaluje každý měsíc o 2 desetiny procentního bodu. Naproti tomu ceny na začátku výrobního řetězce se vyvíjejí rozdílně. Zatímco ceny v průmyslu zůstávají v deflaci, ceny v zemědělství i přes mírné zpomalení pokračují ve svižném růstu. Zásadní je to, že ceny v zemědělství už nerostou dvouciferným tempem. To je dobrá zpráva. Ostatně také u koncových cen potravin jsme za září viděli mírné zpomalení růstu. Právě to přispělo k poslednímu přibrzdění spotřebitelské inflace.“
Ceny stavebních prací se meziměsíčně podle odhadů zvýšily o 0,7 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly o 0,2 %. Ceny stavebních prací se meziročně zvýšily o 3 % (v srpnu o 2,6 %). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly vyšší o 1 % (v srpnu o 1,1 %).
Deflace v průmyslu naznačuje, že tento obor se již potýká s vážnými problémy. Z dříve zveřejněných statistik a průzkumů vyplývá, že na vině je slabá poptávka, a to nejen od tuzemských, ale také zahraničních obchodních partnerů. Podle včera zveřejněných čísel poklesla průmyslová výroba v eurozóně meziměsíčně o 1,2 %, nehledě na zlepšující se náladu uvnitř zpracovatelského sektoru. „Fakticky je však výsledek ještě horší, neboť jej zkresluje skokový nárůst výroby v Irsku (+9,8 %), jehož statistiky jsou dlouhodobě extrémně volatilní v důsledku přítomnosti nadnárodních korporací, jež sice přímo v Irsku nevyrábějí, ale drží zde například práva duševního vlastnictví,“ upozorňuje Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking. „V klíčových zemích eurozóny průmyslová výroba viditelně klesla. Nechvalným premiantem je Německo, kde činil propad silných 5,2 %, částečně ale z důvodu posunu termínu letních odstávek. V Itálii pak došlo k 2,4% poklesu. Se záporným znaménkem zakončili měsíc také výrobci ve Francie a Španělsku. Mizerná čísla z Německa znamenají, že od vrcholu z roku 2017 propadla průmyslová produkce o více než 18 % (!). Nejde se tak příliš divit pasti ne-růstu, do které se největší evropská ekonomika dostala, když již šestým rokem v řadě stagnuje. A z obdivované růstové mašiny se stal (opětovně) nemocný muž Evropy. To by se mělo alespoň částečně změnit v příštím roce díky fiskálnímu balíčku nové vlády a masivním investicím do infrastruktury a obrany. Bude to stačit? Na cyklické oživení pravděpodobně ano, ale řešení hlubokých strukturálních problémů v čele s drahými energiemi, technologickým zaostáváním nebo ostrou čínskou konkurencí v automotivu je spíše během na dlouhou trať s nejistými výsledky.“
Ceny tržních služeb pro podniky byly meziročně vyšší o 4,5 % (v srpnu o 4,4 %). Vzrostly ceny za služby v oblasti tvorby programů a vysílání o 20,7 %, za reklamní služby a průzkum trhu o 19,7 %, za bezpečnostní a pátrací služby o 12,0 %, služby v oboru zaměstnání o 9 %, za skladování a podpůrné služby v dopravě o 6,1 % a za služby v pojištění o 5 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby byly vyšší o 3,3 % (v srpnu o 3,4 %).
V zemích Evropské unie (EU), podle údajů zveřejněných Eurostatem, se ceny průmyslových výrobců v srpnu meziměsíčně snížily o 0,4 % (v červenci se zvýšily o 0,6 %). Ceny nejvíce klesly v Dánsku o 1,3 %, v Nizozemsku a v Rumunsku shodně o 1 %. Pokles cen byl zaznamenán v Rakousku o 0,8 %, v Polsku o 0,7 % a v Německu o 0,3 %. V Česku zůstaly ceny na stejné úrovni. Ceny nejvíce rostly v Estonsku o 5,4 %, ve Finsku o 1,9 % a na Slovensku o 1,3 %.
Meziročně b srpnu v EU klesly ceny o 0,4 % (v červenci vzrostly o 0,4 %). Největší pokles cen byl zaznamenán v Portugalsku o 4,3 %, v Lucembursku o 4,2 % a v Estonsku o 3,2 %. Ceny klesly v Rakousku o 2,8 %, v Německu o 1,9 %, Polsku o 1,3 % a v Česku o 0,8 %. Na Slovensku ceny rostly o 0,9 %. Ceny nejvíce vzrostly v Bulharsku o 9,1 %, Švédsku o 4,1 % a v Rumunsku o 3,1 %.
„Dobrou zprávou je, že MMF výrazně zlepšil odhad růstu české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) zvýší letos o 2,3 % a v příštím roce o rovná 2 %. V jarním výhledu MMF sázel na to, že se na letošní rok čeká růst o 1,6 % a pro příští o 1,8 %. Slovensko a Maďarsko na tom budou hůř. V případě Slovenska počítá MMF letos s růstem o 0,9 %, u Maďarska pak jen o 0,6 %. Nekončí přitom boom Polska. Polská ekonomika by měla přidat 3,2 %,“ připomíná Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance. „Zajímavé je také porovnání USA a starého kontinentu. Ekonomika Spojených států letos podle odhadu MMF vzroste o 2 %, příští rok by tempo růstu mohlo zrychlit na 2,1 %. Pro Spojené státy americké to je z pohledu posledních let takový neslaný, nemastný výsledek. I tak to stačí k tomu, aby za sebou USA nechaly eurozónu. Její ekonomika letos vykáže růst o 1,2 % a příští rok o 1,1 %. Proti USA je tak její růst zhruba poloviční. To je odrazem toho, že evropská zelená politika v kombinaci s vnitřními bariérami jsou pro eurozónu mnohem větší brzdou růstu než zvýšená cla směrem do USA.“
Ekonom Miroslav Singer v týdeníku Echo poznamenal: „Chce-li zadlužená země růst alespoň trochu slušným tempem, jež dostačuje jak k financování jejího dluhu, tak pro alespoň nějaké bohatnutí obyvatelstva, měla by růst alespoň o 2,5 procenta ročně. Pak ale potřebuje, aby se výstup lidské práce jako výrobního faktoru zvyšoval zhruba o 1,5 procenta ročně.“
Úhrnná produktivita práce podle ČSÚ v České republice klesá od roku 2022, přidaná hodnota se snížila mezi roky 2019 a 2024 o 2,3 procenta.