Průměrná mzda loni překročila 52 tisíce korun

Ve 4. čtvrtletí 2025 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 7,4 %, reálně vzrostla o 5,1 %. Medián mezd činil 45 523 Kč, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).

„Ve 4. čtvrtletí 2025 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců proti stejnému období minulého roku o 7,4 % na 52 283 Kč. Po zohlednění vlivu inflace vzrostla mzda reálně o 5,1 %. V celém roce 2025 dosáhla inflace 2,5 % a nominální růst mezd byl 7,2 %. Reálně se tedy mzda zvýšila o 4,6 %,“ upřesnila Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

Nominálně v posledním kvartálu minulého roku stoupla průměrná hrubá mzda o 3616 Kč proti stejnému období roku předcházejícího. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,2 %, reálně tak mzda vzrostla o 5,1 %. Objem mezd se zvýšil o 7,7 %, počet zaměstnanců vzrostl o 0,2 procenta.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí 2025 po očištění od sezónních vlivů 1,8 %.

V odvětvovém členění podle sekcí CZ-NACE byl nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2024 zaznamenán v odvětvích výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (15,8 %), profesní, vědecké a technické činnosti (11,8 %) a zemědělství, lesnictví a rybářství (11,5 %). K nejnižšímu růstu došlo v ostatních činnostech (3,4 %) a peněžnictví a pojišťovnictví (3,7 %).

Medián mezd (45 523 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 8,8 %, u mužů dosáhl 48 342 Kč, u žen byl 42 692 Kč. To znamená, že více rostly nižší mzdy než ty nadprůměrné. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 23 282 Kč a 89 006 Kč.

„Lehce podprůměrný růst mezd vidíme ve zpracovatelském průmyslu, který navíc dál redukuje pracovní místa (-1,2 % meziročně). A ne překvapivě nové lidi nabírají zejména služby: v realitách má meziroční nárůst počtu zaměstnanců o 8,9 %. A jsou to opět služby, kterým se daří nejvíce zdražovat na trhu. Inflační momentum se udržuje nad 4 procenty,“ upozorňuje Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB.

Nejvyšší průměrnou mzdu ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku pobírali Pražané. Její výše dosáhla úrovně 64 980 korun. Naopak nejnižší mzdy pobírali lidé v Karlovarském kraji, kde průměr činil pouze 44 981 korun. Nejvyšší růst průměrné mzdy byl zaznamenán v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde si zaměstnanci polepšili o 15,8 procenta.

V Praze je ale tento ukazatel hrubě zkreslen přítomností politických těles, sídel velkých institucí, vědeckých ústavů a vysokých škol. „Většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnota je zkreslena vysokopříjmovými skupinami obyvatel. Vhodnějším ukazatelem pro zjištění mzdy, kterou pobírá běžný zaměstnanec, je proto medián mezd. Ten vyjadřuje hodnotu mzdy, kterou dostává zaměstnanec přesně uprostřed pomyslného souboru všech zaměstnanců seřazených vzestupně podle výše mezd. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku dosáhl medián mezd hodnoty 45 523 korun, což bylo o 8,8 procenta více než ve stejném období o rok dříve,“ upřesňuje Tomáš Křeček, hlavní ekonom skupiny BHS.

Z pohledu České národní banky (ČNB) představuje vyšší růst mezd mírně proinflační riziko, a to konkrétně scénář pomalejšího odeznívání vysoké inflace ve službách. „Pokud by se letos růst mezd i nadále držel v blízkosti 7 %, tak by bankovní rada ČNB mohla velmi dobře držet úrokové sazby stabilní po celý rok,“ odhaduje Miroslav Novák, hlavní analytik investiční společnost Citfin.