Přivýdělek na mateřské může snížit důchod o statisíce, ale dá se to řešit
Ženám nebo mužům, kteří si přivydělávají během mateřské či rodičovské dovolené, hrozí nižší důchody, a to v případě, že eventuální přivýdělek během péče o dítě je nižší než předchozí i následné příjmy. Zákon ale obsahuje ustanovení, které lidem v dané situaci umožňuje výši svého důchodu pozitivně ovlivnit. Problém je však v tom, že o něm málokdo ví, a pokud občan aktivně nepožádá o jeho uplatnění, automaticky mu bude přiznán nižší důchod. Upozornila na to společnost Freedom Financial Services.
V rámci příprav nové důchodové reformy se řeší také možná opatření k alespoň částečné eliminaci vysokého rozdílu mezi důchody mužů a žen. Jako hlavní příčiny jsou uváděny nižší úroveň příjmů žen, nižší důchodový věk žen (tím i kratší doba pojištění) a obtížnější budování pracovní kariéry žen s více dětmi. Jedna z častých příčin nižšího důchodu mnoha žen však není uváděna. Tou je poměrně složitý a nepřehledný systém důchodového pojištění, ve kterém se občané těžko orientují a v praxi tak nevyužívají možnosti, které jim zákon o důchodovém pojištění a další právní předpisy dávají. Příkladem může být situace osob, většinou žen, které během své pracovní kariéry vychovaly nebo vychovávají jedno či více dětí.
Doba, po kterou rodič osobně pečuje o dítě ve věku do 4 let, je (při splnění dalších podmínek) tzv. náhradní dobou pojištění a započítává se do doby pojištění plně, tedy ze 100 procent. Během náhradních dob pojištění se přitom neodvádí pojistné na důchodové pojištění.
„Pokud žena nebo muž po dobu péče o dítě ve věku do 4 let nemá příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, je tato doba péče o dítě také dobou vyloučenou. To znamená, že se při výpočtu výše důchodu vyloučí, aby nulové příjmy během této doby ‚nerozředily‘, resp. nezhoršily osobní vyměřovací základ. Vyloučená doba tedy nesníží vypočtený důchod,“ vysvětluje Jiří Šafařík ze společnosti Freedom Financial Services, která radí lidem, jak získat od státu maximální důchod.
Pokud se doba péče o dítě ve věku do 4 let kryje s dobou, v níž osoba, která o dítě pečovala, měla příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, je situace jiná. „Dřívější právní úprava kategoricky upřednostňovala v případě souběhu vyloučené doby a doby s příjmy právě dobu s vyměřovacím základem, bez ohledu na jeho výši. To samozřejmě mělo v případě nízkých vyměřovacích základů negativní vliv na výši důchodu,“ vysvětluje Šafařík.
Novější právní úprava, která platí od roku 2010, už tyto možné negativní dopady na výši důchodů eliminuje. V praxi mohou nastat dvě situace.
„Jde-li o období před 1. lednem 1996, pokud se kryje doba s vyšším příjmem s vyloučenou dobou, přihlíží se k tomuto příjmu a daná vyloučená doba se nezahrne do celkového počtu vyloučených dob. Naopak, v případě nižších příjmů se k těmto příjmům nepřihlíží a daná vyloučená doba se do celkového součtu vyloučených dob zahrne,“ popisuje Jiří Šafařík. Po 31. prosinci 1995 se však postupuje odlišně. „Doba péče o dítě, která se kryje s dobou s příjmy neboli vyměřovacími základy, není vyloučenou dobou. ČSSZ tedy zahrne do výpočtu výše důchodu vždy vyměřovací základy, pokud žena nebo muž pečující o dítě aktivně nepožádá o přednostní přihlédnutí k vyloučeným dobám,“ říká Šafařík.
Problém je ale v tom, že ze strany pojištěnce je nutná znalost tohoto ustanovení a také si musí umět spočítat, kterých dob se to týká, tedy kdy se to vyplatí. „Je nezbytný aktivní přístup, protože k tomuto kroku matku či otce nikdo nevyzve ani při sepisování žádosti o důchod. Je nutné si přímo vyžádat výslovné uvedení vyloučení dob péče do protokolu,“ upozorňuje Šafařík. „Pokud jste v době péče o dítě do věku 4 let pracovali a dosahovali nízkých příjmů, může to pro vás v důchodu znamenat ztrátu v řádu statisíců korun. Požádat o nezahrnutí nízkých příjmů do výpočtu výše důchodu lze při sepisování žádosti o důchod nebo do 30 dnů po doručení rozhodnutí o důchodu.“ Při nezahrnutí těchto příjmů do vyměřovacího základu nemělo odvedené důchodové pojistné pro pojištěnce žádný význam. Proto je třeba hledat takové formy výdělečné činnosti, ze které neplyne povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění, např. dohodu o provedení práce s maximální odměnou 10 tisíc korun, atd.
Například pokud by žena s průměrným příjmem 40 000 Kč měsíčně pracovala během péče o dítě do věku 4 let (po roce 1995) s příjmem nižším než 40 000 Kč a při žádosti o důchod nebo nejpozději do 30 dnů po obdržení rozhodnutí o důchodu nepožádala, aby se doba péče o dítě do věku 4 let považovala za vyloučenou dobu, budou ji tyto nízké příjmy zahrnuty do výpočtového základu a její starobní důchod bude nižší.
V konkrétním vybraném případu při výdělku ve výši jedné třetiny ze 40 000 Kč, by se její starobní důchod při péči o 1 dítě snížil o 540 Kč měsíčně. Za 20 let pobírání starobního důchodu by ztráta (vyjádřená v současné hodnotě roku 2023) činila 130 tisíc korun. Při péči o dvě nebo tři děti za stejných podmínek by byla ztráta dvojnásobná nebo trojnásobná. Další příklad popisuje výdělek během péče o dítě ve výši 10 000 Kč. V takovém případě by se starobní důchod při péči o 1 dítě snížil o 607 Kč měsíčně. Za 20 let pobírání starobního důchodu by ztráta (vyjádřená v současné hodnotě roku 2023) činila 145 tisíc korun. Při péči o dvě nebo tři děti za stejných podmínek by byla ztráta dvojnásobná nebo trojnásobná.
Péče o dítě ale není jediná situace, které se problematika vyloučená doba versus souběžná doba s vyměřovacími základy týká. Obdobné je to rovněž u dalších náhradních (vyloučených) dob, nejčastěji studia.
