Přidávalo se na mzdách, ubíralo v benefitech

Přidává se, ale plošně jen v některých oborech. Častěji však jen jednotlivcům a týmům, ale o to výrazněji, zatímco zbytek firmy musí vystačit s tím, co dostali navíc loni. Mzdy zvýšilo 47 % společností, 27 % firem má za sebou dokonce plošnou valorizaci. A dalších 16 % firem zvyšování mezd ještě v tomto roce plánuje. Vychází to z velkého mzdového průzkumu, který mezi 350 českými podniky uskutečnila poradenská společnost RSM. 

Zaměstnance může těšit, že firmy ve velké většině nepočítají s propouštěním. Nízká nezaměstnanost tak drží lidi na jejich pozicích. Pokud chtějí vyšší mzdu, musí jít ale sami za lepším. Ekonomika tím podle RSM spíše trpí. 

Nejčastěji valorizovaly mzdy firmy ve farmacii, strojírenství, maloobchodu a marketingu, naopak nejrezervovanější jsou ke zvyšování mezd společnosti z energetiky a financí a služby. Státní zaměstnanci, jako ti ve školství, kulturních institucích nebo u pracovníků samospráv, mohou vzhlížet k letošnímu září, kdy by mělo dojít i u nich k nárůstu platových tarifů. Zatím však chybí vládní shoda.

O kolik firmy přidávaly? Nejčastěji v rozsahu 5–10 %, a to v necelé třetině případů, v necelé čtvrtině pak šlo o 2 až 5 procent. Nejštědřeji na mzdách přidávali zemědělci a potravináři, následování retailem a strojaři. Nejčastěji individuálně, ale často o více než 10 %, mohly růst mzdy jednotlivcům v IT a technologickém sektoru, poradenství a finančnictví.

„Jasně se ukazuje proměna ve strategii firem. Přestože více než čtvrtina z nich má za sebou plošnou valorizaci, u řady oborů už vidíme větší opatrnost a přidávání jen na základě individuální domluvy. Je to logické, firmy si chtějí lidi udržet, ale peníze, které na ně mají, už jsou takřka vyčerpané,“ zmiňuje Monika Marečková, řídící partnerka RSM. „I proto platí, že kdo ještě letos přidáno nedostal, pravděpodobně se mu zvýšení mzdy vyhne. Pokud se sám neozve.“

Možná i proto jsou čeští zaměstnanci, kteří mají v některých případech v paměti loňské dvojité navyšování odměn, nespokojení a očekávají, že by firmy měly mzdy zvyšovat výrazně více. To se však nejspíš nestane. Nejen že 38 % firem nechce letos přidávat na mzdách vůbec, ale z průzkumu zároveň vychází, že 64 % firem neplánuje strategii pro další kompenzaci mezd v reakci na inflaci. A to přesto, že 68 % firem si uvědomuje, že zaměstnanci očekávali výraznější zvýšení platů. 29 % dokonce zmiňuje, že představy jejich lidí byly výrazně jiné.

Zaměstnancům přitom může nahrávat velmi nízká nezaměstnanost. Přestože firmy a podniky plošné zvedání mezd spíš neplánují, nedostatek lidí na pracovním trhu je může donutit k individuálnímu jednání. Scénář masového propouštění se tak nekoná – s propouštěním nepočítají 82 % firem, proběhlo asi v 7 % případů a plánují ho jen 3 % z oslovených.

Vzhledem k tomu, že nezaměstnanost klesla na úroveň před válkou na Ukrajině a energetickou krizí (3,6 %), dá se říci, že jde od firem o rozumný krok – najít nové kvalifikované zaměstnance bude těžší a těžší. A to jsou bohužel špatné zprávy pro ekonomiku. „Pro většinu Česka nejsou výsledky průzkumu příliš povzbudivé. Přestože se propouštění nechystá, trh stagnuje. Firmám se tak nebude dařit naplňovat mzdová očekávání svých zaměstnanců a frustrace obou stran se bude spíše prohlubovat,“ říká Monika Marečková. 

Firmy navíc přišly ještě o jednu mocnou zbraň, která pomáhala kompenzovat nedostatečný růst mezd – benefity. Kvůli zákonné úpravě se celá řada z nich nově řadí do kategorie, kterou je třeba dodaňovat. A pro zaměstnance i zaměstnavatele tak ztrácí atraktivitu. A to takovým způsobem, že 47,5 % firem se je rozhodla odstranit zcela a 30 % bude hledat cesty, jak se dodanění vyhnout.

Zde je na místě zvážit, zda se zamýšlený efekt tak nemíjí účinkem. Byla to právě zákonná úprava o dodaňování benefitů, která měla obohatit státní kasu. Podle odhadů vlády mělo jít o přínos zhruba 3 miliard korun do rozpočtu. Pokud k tomu ale firmy přistoupí způsobem, který průzkum naznačuje, vybraná částka bude výrazně nižší. Byrokracie ve firmách však zase o notný kus vzroste.

„Firmy teď tedy stojí před výzvou, jak kompenzovat nedostatečný růst mezd ve chvíli, kdy se jim paleta benefitů kvůli konsolidačnímu balíčku, zúžila,“ dodává Marečková. „Výrazně více se tedy budou zaměřovat především na vzdělávání a investice do kompetencí svých pracovníků. To vše ale paradoxně se strachem, že je nakonec přetáhne vyšší mzdou konkurenční firma. Pro trh práce to jednoduše není dobře.“