Pracujících lidí přibylo, nejvíce šedesátiletých a ve službách
Počet zaměstnaných osob byl v letošním 2. čtvrtletí meziročně o 76,2 tis. vyšší, celková zaměstnanost tedy mírně rostla. Nezaměstnaných osob bylo, podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO), meziročně o 12 tis. více. Počet ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se za stejné období snížil o 42,9 tisíc. Tak vyznívají výsledky Českého statistického úřadu, pořízené výběrovým šetřením pracovních sil (VŠPS), které se ovšem liší od metodiky ministerstva práce a sociálních věcí, která vychází z počtu uchazečů o zaměstnání, evidovaných na Úřadu práce ČR.
Obecná míra nezaměstnanosti podle metodiky ILO ve věkové skupině 15 a 64 let meziročně stoupla o 0,2 proc. bodu a ve ve 2. čtvrtletí roku 2025 činila 2,8 procenta.
Podle Úřadu práce (ÚP) letos v červnu míra nezaměstnanosti stagnovala na 4,2 procenta. ÚP evidoval k 30. červnu 2025 celkem 315 465 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 595 méně než v květnu a o 42 781 uchazečů více než před rokem.
ČSÚ naproti tomu zjistil, že průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 2. čtvrtletí 2025 proti 1. čtvrtletí 2025 klesl o 4,7 tis. osob. Počet pracujících ve věku 15 a více let meziročně mírně vzrostl. Ve 2. čtvrtletí roku 2025 byl zaznamenán nárůst o 76,2 tis. osob (tj. o 1,5 %) na celkových 5 243,5 tis. zaměstnaných osob.
Zaměstnanost povzbudili senioři a mládež
Za tímto zvýšením stál především nárůst počtu pracujících žen, kterých meziročně přibylo 122,6 tis., počet pracujících mužů klesl o 46,5 tis. osob. Nejvýraznější přírůstek byl zaznamenán u pracujících ve věku 60 a více let, jejich počet vzrostl o 52,2 tis. (o 9,4 %). Nárůst byl zaznamenán také v nejmladší věkové kategorii 15–24 let, kde přibylo 11 tis. osob (o 4,2 %). Vzrostl i počet pracujících ve věkové skupině 45 – 59 let, a to o 28,2 tis. osob (o 1,3 %) a ve skupině 25 – 29 let o 4,3 tis. osob (o 1,1 %). Naopak došlo k meziročnímu poklesu ve věkové kategorii 30 – 44 let, kde počet pracujících klesl o 19,6 tis. osob (o 1,1 %). Meziroční změny počtu pracujících v jednotlivých věkových skupinách jsou do značné míry ovlivněny demografickou strukturou obyvatelstva a přesuny osob do vyšších věkových skupin.
Výsledky se však liší podle pohlaví. Nejvýraznější pokles pracujících byl zaznamenán u mužů ve věku 30 – 44 let, kde počet klesl o 61,6 tis. osob (to 5,9 %). Naopak největší nárůst se týkal žen ve věku 60 a více let, jejichž počet se zvýšil o 23,7 tis. osob (o 9,6 %).
Více podnikatelů, méně zaměstnavatelů
Počet zaměstnanců vzrostl o 75,9 tis. osob (o 1,7 %) na 4, 427 milionu. Počet podnikatelů (sebezaměstnaných bez neplacených rodinných příslušníků) zůstal téměř na stejné hodnotě, byl zde zaznamenán meziroční přírůstek 500 osob. Podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) přibylo 1900 tis. (0,3 %) naopak podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) bylo meziročně méně o 1300 (o 1,1 %). V konkrétních číslech bylo podnikatelů bez zaměstnanců 690,4 tis. a podnikatelů se zaměstnanci 115,1 tisíce. Ve 2. čtvrtletí roku 2025 byl podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti 15,4 procenta.
Více podnikali muži (66,4 % ze všech podnikatelů), jednalo se zejména o činnosti v odvětvových sekcích stavební činnosti, velkoobchod a maloobchod a zpracovatelský průmysl. Ženy nejvíce podnikaly v sekcích odborné, vědecké a technické činnosti, činnosti v oblasti kultury, sportu a rekreace a ostatní činnosti (kam patří mimo jiné kadeřnické a kosmetické činnosti). Nejvyšší podíl podnikatelů byl mezi kvalifikovanými pracovníky v zemědělství, lesnictví a rybářství (48,3 %), počet všech pracujících v těchto zaměstnáních však není velký, ve 2. čtvrtletí 2025 činil pouze 1,3 % celkové zaměstnanosti v národním hospodářství.
Vysoký podíl podnikatelů byl i mezi řemeslníky a opraváři (27,4 %) a pracovníky ve službách a prodeji (19 %). Nejméně byli podnikatelé zastoupeni mezi úředníky (3,9 %) a pomocnými a nekvalifikovanými pracovníky (4,3 %). Nejnižší podíl podnikatelů byl mezi pracujícími se základním vzděláním (14,4 %), u vyššího vzdělání ale nebyl v podílu podnikatelů velký rozdíl. Nejvyšší podíl podnikatelů byl mezi pracujícími se středním vzděláním bez maturity (vyučenými) a mezi vysokoškoláky (shodně 15,6 %), mezi pracujícími s maturitou činil podíl podnikatelů 15,1 %.
V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících v letošním 2. čtvrtletí meziročně klesl o 2200 na 141 500 osob. Zaměstnanost v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví také mírně klesla, byl zaznamenán pokles počtu pracujících o 9700 na 1,817 milionu. V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost meziročně vzrostla o 88 tis. na 3,285 milionu osob. V tomto sektoru byl největší relativní přírůstek pracujících v sekci kulturní, zábavní a rekreační činnosti, a to o 20 tisíc, o 24,3 %. Výrazně rostla také sekce ostatní činnosti (o 10 200 osob, tj. o 11,3 %) a sekce informační a komunikační činnosti (17 500 osob, tj. o 9,1 %).
Pokles zaměstnanosti byl zaznamenán například v sekci peněžnictví a pojišťovnictví, kde ubylo 11 900 lidí (o 8,6 %) a v sekci profesní, vědecké a technické činnosti, kde došlo k poklesu o 17 900 osob (o 6,6 %).
počet pracujících v terciárním sektoru se zvýšil nejvíce ve veřejné správě
Za posledních pět let se počet pracujících v terciárním sektoru zvýšil o téměř 285 tis. (o 9,5 %), takže v posledním sledovaném období bylo v sektoru služeb zaměstnáno 3,285 milionu lidí. Nejvyšší nárůst zaznamenala sekce veřejná správa, obrana a povinné sociální zabezpečení, kde za minulé pětileté období přibylo téměř 86 tisíc pracujících, a sekce vzdělávání, kde přibyl téměř 71 tisíc pracujících. V obou sekcích se jednalo převážně o přírůstek pracujících žen. Výrazný přírůstek byl zaznamenán také v sekci informační a komunikační činnosti (o 40 900 tis.), kde převládali muži.
Počet pracujících v národním hospodářství dle klasifikace zaměstnání (v tis.)
Zdroj: ČSÚ, VŠPS
S uvedenými změnami ve struktuře zaměstnanosti souvisí i trend vývoje počtu pracujících podle dosaženého stupně vzdělání. Počet pracujících se základním vzděláním se zvýšil o 2 tis. na 241 tisíc. Počet pracujících se středním vzděláním bez maturity klesl o 42 300 tis. na 1,577milionu. Naopak pracujících osob se středním vzděláním s maturitou bylo meziročně o 41 500 více. K největšímu nárůstu došlo u zaměstnaných osob s terciárním vzděláním, jejichž počet vzrostl o 75 200 na 1,496 milionu. Tento nárůst se týkal zejména vysokoškolsky vzdělaných pracujících žen, kterých bylo meziročně více o 73 500.
zaměstnanost mužů se snížila, u žen vzrostla
Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15 – 64letých) ve 2. čtvrtletí 2025 v porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostla o 0,4 p. b na 75,7 %. Vývoj u mužů a žen byl protichůdný. U mužů se míra zaměstnanosti meziročně snížila o 0,9 p. b. na 80,1 % a u žen vzrostla o 1,9 p. b. na 71,2 procenta.
Na růst celkové zaměstnanosti měl vliv také rozvoj částečných úvazků, jejichž počet v posledních letech roste. V roce 2018 pracovalo na částečný úvazek 387 900 osob, takže za posledních 7 let vzrostl jejich počet o 112 200 (to 28,9 %).
Ve 2. čtvrtletí roku 2025 pracovalo na částečný úvazek 500 100 lidí, což je meziročně o 24 200 více (nárůst o 5,1 %). U žen činil přírůstek 26 400, přičemž většina z těchto nově pracujících žen měla vysokoškolské vzdělání (25 300).
Ve sledovaném období pracovalo na částečný úvazek 355,6 tis. žen, tedy 71,1 % všech zkrácených úvazků v hlavním zaměstnání. Zkrácená pracovní doba jim poskytovala větší flexibilitu, zejména při plnění pečovatelských povinností. Nejčastěji pracovaly na zkrácený úvazek v oborech veřejná správa, obrana a povinné sociální zabezpečení, vzdělávání a velkoobchod a maloobchod. Z celkového počtu všech pracujících žen mělo 14,5 % zkrácený úvazek.
Jako důvod práce na kratší pracovní dobu ženy nejčastěji uváděly péči o dítě nebo dospělou osobu vyžadující péči (68,5 tis.), jiné osobní důvody (65,8 tis.) nebo skutečnost, že bylo dostupné pouze zaměstnání na částečný úvazek (54,9 tis.).
Nejvíce žen pracujících na zkrácený úvazek bylo ve věku 30 – 44 let (127,6 tis., tj. 35,9 %). Muži využívali zkrácenou pracovní dobu výrazně méně. Na částečný úvazek pracovalo 144,5 tis. mužů, což představuje pouze 5,2 % všech pracujících mužů. Nejčastěji působili v odvětvích velkoobchod, maloobchod a opravy a údržba motorových vozidel, veřejná správa, obrana a povinné sociální zabezpečení, ale také ve zpracovatelském průmyslu. Důvodem práce na kratší pracovní dobu byly u mužů především jiné osobní důvody (42,1 tis.). Nejvíce mužů pracujících na zkrácený úvazek bylo ve věku 60 a více let (63 333, tj. 43,8 %).
Nezaměstnanost zasahuje muže ve středním věku
Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let meziročně vzrostl o 12 tis. na 146,1 tis. osob. Počet nezaměstnaných žen se zvýšil o 7300 na 74 500, počet nezaměstnaných mužů o 4700 na 71 500. Nejvíce nezaměstnaných mužů bylo ve věku 45 – 59 let (29,8 tis.), zatímco u žen převažovala věková skupina 30 – 44 let (35,2 tis.). Nezaměstnanost tak u mužů častěji zasahuje osoby ve středním věku, zatímco u žen je častější po návratu z rodičovské dovolené.
Nejvýraznější relativní meziroční nárůst nezaměstnanosti byl zaznamenán ve Středočeském kraji (o 63,8 %), v Kraji Vysočina (o 54,4 %) a ve Zlínském kraji (o 53,1 %).
Zvýšil se také počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle (dlouhodobě nezaměstnaní), meziročně o 4900 na 44,8 tis. osob. Počet dlouhodobě nezaměstnaných mužů se snížil o 900, zatímco u žen byl ve 2. čtvrtletí 2025 oproti stejnému období roku 2024 vyšší o 5800.
Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let byl meziročně nižší o 42,9 tis. a klesl na 3,458 milionu. Neaktivních mužů přibylo 48,5 tis. na hodnotu 1,423 milionu, zatímco neaktivních žen bylo o 91,4 tis. méně než před rokem a jejich počet tak činil 2,034 milionu.