Polovina Čechů nepovažuje rekvalifikace za nutnost

Až do důchodu hodlají vydržet v současné profesi čtyři z deseti lidí, další dva očekávají, že je dnešní práce bude živit víc než deset let. Vyplývá to z dat, která pro personální společnost Předvýběr.CZ v září sesbírala agentura Data Collect.

„Jde o velký problém současného trhu práce. Zaměstnanci nereagují pružně na změnu poptávky,“ říká František Boudný, ředitel Předvýběru.CZ. „Nejmladší generace se odlišuje, jenom čtrnáct procent lidí ve věku od osmnácti do čtyřiadvaceti let očekává, že je bude živit stále stejný obor.“

Polovina populace necítí potřebu rekvalifikace: 24 % vůbec nepočítá se získáním nové nebo rozšířením té stávající a dalších 27 % pouze, když to bude nezbytně nutné.

Překážkou je lenost a peníze

Téměř 35 % respondentů jako hlavní důvod nezájmu lidí o rekvalifikace uvedlo, že „lidé jsou líní a nedělají nic, co nemusí“. Druhým nejčastějším důvodem, který odrazuje od získávání nových znalostí a dovedností, jsou peníze, které je třeba zaplatit (26 %), tím třetím je nejistota využití nových znalostí na trhu práce (18 %). „Zaměstnavatelé přitom oceňují, když si lidé rozšiřují svoji kvalifikaci. Projeví se to i na výplatní pásce,“ ujišťuje Boudný.

Šance na lepší výdělek je přitom jednoznačným důvodem, který lidi vede k dalšímu vzdělávání, potvrzuje 78 % dotázaných. Hned za ním následuje jistota mít nebo najít lepší práci (44 %) a možnost dělat práci, která mě baví (40 %). Dalšími motivy je snaha být odborníkem v oboru (27 %), zájem o novinky a trendy (19 %) a snaha nezaostávat za ostatními (18 %).

Rekvalifikace je pro všechny stejně důležitá, míní 65 % dotázaných, ale 3 respondenti z 10 očekávají, že víc pomůže lidem s nízkými příjmy, zatímco 5 % populace předpokládá, že naopak prospěje těm, kdo berou víc.

Čtyři z 10 lidí neinvestují do dalšího vzdělávání

Nejvíce lidí (32 %) dává do svého dalšího vzdělávání 5 tisíc korun ročně. Dvojnásobek investuje 14 %, do 25 tis. Kč téměř 7 % a do 50 tisíc korun ani ne 3 % dotázaných.

„Čtyřiačtyřicet procent lidí do svého dalšího vzdělávání nedá ani korunu,“ upozorňuje František Boudný, přičemž neochota zlepšovat se roste s věkem.

Jenom 4 % lidí si myslí, že by za rekvalifikaci měl platit zaměstnanec sám. Podle čtvrtiny dotázaných by za změnu kvalifikace měl platit zaměstnavatel, 17 % míní, že by další vzdělávání měl platit stát. Kombinaci těchto možností uvedla 54 % respondentů.

Data pro reprezentativní průzkum sesbírala agentura Data Collect prostřednictvím svého online panelu na vzorku 500 respondentů ve věku 18-64 let.