Podíl penzijních nároků na HDP se loni snížil

Celková hodnota penzijních nároků současných i budoucích penzistů ze všech typů penzí na konci roku 2023 dosáhla úrovně 284,8 % HDP, což v meziročním srovnání znamená pokles o 9 procentních bodů. Odhad vychází z prvního důchodového pilíře a z dobrovolného třetího pilíře ve formě prostředků naspořených v penzijních fondech. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

Celková hodnota penzijních nároků k 31. prosinci 2023 činila v absolutním vyjádření 21 694 miliardy korun. Hodnota penzijních nároků stanovená za využití modelu ADL není součástí státního dluhu ani dluhu vládních institucí, ale představuje předpokládané budoucí nároky domácností v důchodovém věku. Zároveň tato hodnota není a nemůže být indikátorem udržitelnosti penzijního systému. Zkráceně se jedná o odhad celkových nároků k danému datu, které ale nikdy nebudou vyplaceny naráz, ale postupně, a jejich výše se mění podle výše mezd, věku odchodů lidí do důchodu, aktuální výše penzí a jejich valorizace, atd…

Příspěvek absolutní hodnoty penzijních nároků vedl ke zvýšení o 13,9 p. b., zatímco meziroční nárůst nominální hodnoty HDP přispěl k poklesu o 23,0 p. b. „Meziroční nárůst absolutní hodnoty penzijních nároků o 982,6 miliardy korun v roce 2023 ovlivnilo především zvýšení důchodového věku mužů a mimořádná valorizace všech typů důchodů v červnu sledovaného roku. Naopak snížení koeficientu růstu mezd, jako jedné z hlavních proměnných modelového propočtu, tento nárůst alespoň částečně zmírnilo,“ říká Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.

Hodnota penzijních nároků prvního pilíře je modelovým propočtem nároků současných i budoucích penzistů založeným na manuálu Technical Compilation Guide for Pension Data in National Accounts z roku 2020. Penzijní nároky třetího pilíře jsou prostým součtem prostředků v penzijních fondech. Členské státy Evropské unie jsou povinny zveřejňovat celkovou hodnotu penzijních nároků v tříleté periodicitě. ČSÚ v mezidobí publikuje údaje na dobrovolné bázi.

Penzijní nároky třetího důchodového pilíře představují stabilně pouze okolo 3 % jejich celkové hodnoty a jsou na rozdíl od penzijních nároků prvního pilíře zaznamenané v národních účtech. Tyto hodnoty jsou převzaté přímo z výkazů penzijních společností, které jsou povinny je poskytovat ČNB jakožto jejich dohledové instituci. Ta je na základě dohody o vzájemné spolupráci sdílí s ČSÚ. Penzijní nároky třetího pilíře proto nejsou předmětem modelování metodou ADL a dále se s nimi v článku nepočítá.

„Hodnota penzijních nároků stanovená za využití modelu ADL není součástí státního dluhu ani dluhu vládních institucí, ale představuje předpokládané budoucí nároky domácností v důchodovém věku. Zároveň tato hodnota není a nemůže být indikátorem udržitelnosti penzijního systému,“ zdůrazňuje ČSÚ.

Celková výše penzijních nároků prvního pilíře dosahuje k 31. 12. 2023 hodnoty 21 108 mld. Kč, což představuje 277,1 % HDP. Tento ukazatel poměru celkových penzijních nároků k hrubému domácímu produktu klesl meziročně o 8,4 procentních bodů (p. b.), z toho příspěvek meziroční změny HDP činí -22,3 p. b. a příspěvek meziroční změny nominální hodnoty penzijních nároků činí +13,9 procentního bodu.

Hlavní podíl na celkové výši penzijních nároků prvního pilíře k 31. 12. 2023 mají nároky starobních důchodů (69 %), následují invalidní důchody (19 %) s pozůstalostními a sirotčími důchody (12 %).

Hodnota změn nároků v důsledku přecenění vyčísluje především vliv změny valorizačního faktoru z 0,060 na 0,062 a vliv změny koeficientu růstu mezd z 0,0114 na -0,007.

Vliv změny valorizačního faktoru a koeficientu růstu mezd byl v roce 2023 protichůdný. Zatímco nárůst valorizačního faktoru měl za následek růst penzijních nároků, pokles hodnoty koeficientu růstu mezd vedl ke snížení koeficientu indexace a tedy poklesu penzijních nároků všech typů důchodu. Celkově vliv změny koeficientu růstu mezd převážil vliv změny valorizačního faktoru.

V roce 2023 ovlivnily výši penzijních nároků všech typů důchodu dvě skutečnosti. Mimořádná valorizace, která proběhla v červnu 2023, a použití nové projekce obyvatel z roku 2023. Mimořádná valorizace důchodů je zákonná valorizace mimo standardní lednový termín a podmínkou pro ni je růst indexu spotřebitelských cen minimálně o 5 %. V modelu penzijních nároků se projevila prostřednictvím zvýšení průměrné výše všech typů vyplácených důchodů ve všech věkových kohortách v základním roce. To v konečném důsledku vedlo také k nárůstu penzijních nároků.

Z pohledu jednotlivých typů důchodu se změny objemu nejvýznamněji projevily ve starobních důchodech (79 % z celkové hodnoty +2 391 mld. Kč, v absolutní vyjádření +1 895 mld. Kč). Z toho +1 981 mld. Kč představují starobní důchody mužů a –189 mld. Kč starobní důchody žen.

Ve starobních důchodech mužů měla kromě výše zmíněných skutečnosti zásadní význam změna důchodového věku z 63 let na 64 let. Důchodový věk je stanovený zákonem o důchodovém pojištění a postupně se zvyšuje v závislosti na roku narození pojištěnce.

„V modelu penzijních nároků používáme tzv. maximální důchodový věk, který stanovujeme jako věk, ve kterém bylo nejvíce nově přiznaných důchodů v daném roce. Jde o zjednodušující parametr modelu, kdy říkáme, že po tomto věku již nevstupují noví důchodci do systému. Tento věk se v modelu bude postupně zvyšovat až do věku 65 let, což je v souladu s aktuálně platným ustanovením zákona o důchodovém pojištění, kdy důchodový věk dosáhne v roce 2030 hodnoty 65 let,“ vysvětluje ČSÚ.

Hodnotu změny objemu penzijních nároků plynoucích ze starobních důchodů mužů v neposlední řadě ovlivnil také nárůst počtu vyplacených důchodů, který v rámci modelu vedl k nárůst penzijních nároků. V roce 2023 totiž nastala situace, kdy bylo pro lidi těsně před odchodem do důchodu finančně výhodnější odejít do předčasného důchodu než do důchodu běžného. To se projevilo abnormálním zvýšením počtu předčasných důchodů ve věkové kohortě 64 let u mužů, který dosahoval téměř dvojnásobku 5letého průměru v této kohortě. „Jelikož toto zvýšení počtu předčasných důchodů považujeme s největší pravděpodobností za neopakovatelný jev, hodnota počtu vyplacených důchodů z dat České správy sociálního zabezpečení byla v modelu nahrazena 5 letým průměrem této hodnoty.“ píše ve své zprávě ČSÚ.

Rozložení celkových penzijních nároků podle věku odpovídá struktuře statistiky vyplacených penzijních dávek a s tím spojeného nejčastějšího období odchodu do penze (obr. 2). Největší podíl nároků u mužů i u žen tudíž připadá na věkovou skupinu 63–69 let (přibližně 16 % všech závazků), což je ovlivněno především starobními důchody tvořícími největší podíl na celkových penzijních nárocích.

Výše penzijních dávek se počínajícím odchodem do starobního důchodu postupně zvyšuje, zároveň však klesá počet lidí v těchto starších generacích, tudíž je patrná klesající tendence od věku 69 let. Pokles či stagnace křivky ve věkové skupině 50–62 let je způsobena klesajícím počtem osob v těchto věkových kohortách v porovnání s mladšími věkovými kohortami. Výše penzijních nároků je zde ovlivněna především budoucími penzisty, tudíž menší počet osob v budoucnu dosáhne na budoucí dávky.

Věkové kohorty 47-51 let naopak představují nejpočetnější generace, tzv. Husákovy děti. Nejvyšší počet osob z celé populace je ve věkové kohortě 49 let (194 243 mužů a žen celkem), ve věkové kohortě 50 a 51 let se už začíná projevovat klesající tendence. Tím, jak se populace Husákových dětí bude blížit k důchodovému věku, budou se zvyšovat také jejich penzijní nároky. „Nejvyšších hodnot budou dosahovat těsně před dosažením důchodového věku, tedy kolem roku 2037, kdy do starobního důchodu vstoupí generace lidí narozených v roce 1972,“ upozorňuje ČSÚ.

Hodnota nároků současných penzistů je přibližně 8 bilionů korun, neboli 40 % všech závazků. Většinu zde tvoří nároky starobního typu důchodu (87 %). Hodnota nároků v čase postupně klesá z důvodu postupného snižování stavu těchto kohort a dosáhne nulové hodnoty vyplacením nároků poslednímu účastníkovi v modelu (max. do věku 100 let). Penzijní nároky současných důchodcům budou vypláceny do roku 2060.