Počet zaměstnaných i podnikatelů se zvýšil
Míra nezaměstnanosti ve 3. čtvrtletí tohoto roku činila 2,4 % a byla o 0,3 proc. bodu nižší než ve stejném období loni. Počet zaměstnaných osob byl meziročně o 74,8 tis. vyšší, nezaměstnaných osob bylo meziročně o 20 tis. více. Počet ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se za stejné období snížil o 35,6 tisíce. Analýzu zaměstnanosti, založenou na výběrovém šetření pracovních sil (VŠPS), zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Míra zaměstnanosti se podle této analýzy blíží rekordním hodnotám. Počet pracujících ve věku 15 a více let meziročně vzrostl. Ve 3. čtvrtletí roku 2025 byl, oproti stejnému období roku 2024, zaznamenán nárůst o 74,8 tis. osob (tj. o 1,4 %) na celkových 5,27 milionu zaměstnaných osob. Za tímto zvýšením stál především nárůst počtu pracujících žen, kterých meziročně přibylo 103,9 tisíce, počet pracujících mužů klesl o 29,1 tisíc.
Nejvýraznější přírůstek byl zaznamenán u pracujících ve věku 60 a více let, jejich počet vzrostl o 69,6 tis. (tj. o 12,6 %). Nárůst byl zaznamenán také v nejmladší věkové kategorii 15 až 24 let, kde přibylo 13,7 tis. osob (tj. o 4,9 %).
Naopak došlo k meziročnímu poklesu ve věkové kategorii 30 až 44 let, kde počet pracujících klesl o 38,2 tis. osob (tj. o 2,1 %) a ve skupině 25 až 29 let o 4,3 tis. osob (tj. o 1 %). „Meziroční změny počtu pracujících v jednotlivých věkových skupinách jsou do značné míry ovlivněny demografickou strukturou obyvatelstva a přesuny osob do vyšších věkových skupin,“ zdůvodňují autorky analýzy Marta Petráňová a Gabriela Strašilová z ČSÚ.
Naproti tomu průměrný počet nezaměstnaných osob, očištěný od sezónních vlivů, ve 3. čtvrtletí 2025 v porovnání s 2. čtvrtletím 2025 vzrostl o 5,9 tisíce. Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let meziročně vzrostl o 20 tis. na 158,4 tis. osob ve 3. čtvrtletí 2025. Počet nezaměstnaných žen se zvýšil o 8,4 tis. na 81,2 tisíc, počet nezaměstnaných mužů o 11,6 tis. na 77,2 tisíce. Nejvíce nezaměstnaných mužů bylo ve věku 15–24 let (23,9 tis.), zatímco u žen převažovala věková skupina 30–44 let (28,9 tis.). „Nezaměstnanost tedy často postihuje mladé muže po ukončení vzdělávání, zatímco u žen je častější po návratu z rodičovské dovolené,“ hodnotí výsledky výzkumu ČSÚ.
Zvýšil se také počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle (dlouhodobě nezaměstnaní), meziročně o 13,8 tis. na 48,6 tis. osob. Z toho počet nezaměstnaných mužů vzrostl o 6,5 tis., dlouhodobě nezaměstnaných žen přibylo 7,3 tisíce.
Nejvyšší relativní meziroční přírůstek dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán ve věkové skupině 60 a více let: z 1,8 tis. ve 3. čtvrtletí 2024 na 5,7 tis. ve 3. čtvrtletí 2025). To je zvýšení na více než trojnásobek. Tento přírůstek byl vyšší u mužů.
Dlouhodobě nezaměstnaných mužů bylo celkem 24,4 tis., nejvíce ve věku 45–59 let (9,1 tis.). U žen tento počet činil 24,2 tis., přičemž nejvíce jich spadalo do věkové skupiny 30–44 let (9 tisíc).
Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let byl meziročně nižší o 35,6 tis. a rovnal se hodnotě 3,43 milionu. Neaktivních mužů přibylo 23,4 tis. na 1,4 milionu, neaktivních žen bylo o 58,9 tis. méně než před rokem a jejich počet tak činil 2,04 milionu.
Ale vraťme se ještě ke struktuře zaměstnanosti. V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících meziročně klesl o 8,5 tis. na 138,7 tis. osob. Zaměstnanost v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví také mírně klesla, byl zaznamenán pokles počtu pracujících o 17,4 tis. na 1820,9 tis. V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost meziročně vzrostla o 100,8 tis. na 3 312,5 tis. osob. Odvětví služeb je zatím schopno pohlcovat uvolněnou pracovní sílu z průmyslu a zemědělství.
Podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO se relativně nejvíce zvýšil počet pracujících v hlavní třídě pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (o 13,9 tis. osob, což představuje přírůstek 5,1 %) a ve třídě úředníci (o 17,2 tis. osob, tj. o 4,9 %). K největšímu poklesu došlo v hlavní třídě kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství (o 6,4 tis. osob, tj. o 9 %). To nasvědčuje, že propouštění pracovníci jsou pro potřeby pracovního trhu překvalifikovaní. Ostatně, i ministerstvo práce a sociálních věcí ve svých statistikách (podle jiné metodiky – totiž podle evidence uchazečů o zaměstnání) setrvale uvádí nejvyšší poptávku po nekvalifikovaných pracovnících do stavebnictví, skladů a dopravy.
Ukazuje se však, že snaha se sebou něco udělat a rekvalifikace nesou ovoce. Naznačuje to trend vývoje počtu pracujících podle dosaženého stupně vzdělání. Počet pracujících se základním vzděláním se zvýšil o 3,3 tis. na 247,5 tisíc. Počet pracujících se středním vzděláním bez maturity klesl o 27,7 tis. na 1,6 milionu. Naopak pracujících osob se středním vzděláním s maturitou bylo meziročně o 32,2 tis. více. K největšímu nárůstu došlo u zaměstnaných osob s terciárním vzděláním, jejichž počet vzrostl o 66,4 tis. na 1,5 milionu. Tento nárůst se týkal zejména vysokoškolsky vzdělaných pracujících žen, kterých bylo meziročně více o 54 tisíce.
Ve službách byl podle analýzy ČSÚ největší relativní přírůstek pracujících v sekci kulturní, zábavní a rekreační činnosti, a to o 13,6 tis. osob, tj. o 15,7 %, výrazně rostla také sekce zásobování vodou; činnosti související s odpady (o 9,7 tis. osob, tj. o 15,5 %) a sekce informační a komunikační činnosti (26,1 tis. osob, tj. o 13,1 %). Pokles zaměstnanosti byl zaznamenán například v sekci činnosti v oboru nemovitostí, kde ubylo 7,6 tis. osob, (tj. 16,3 %) a v sekci peněžnictví a pojišťovnictví, kde došlo k poklesu o 15,5 tis. osob (tj. o 11,4 %). To může signalizovat ochlazení na realitním trhu a postupující digitalizace v peněžních službách.
Počet podnikatelů (sebezaměstnaných bez neplacených pomáhajících rodinných příslušníků) vzrostl o 22,6 tisíce. Podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) z toho přibylo 20,7 tis. (tj. 3,0 %), podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) bylo meziročně o 2 tis. více (tj. o 1,7 %). V konkrétních číslech bylo podnikatelů bez zaměstnanců 708,6 tis. a podnikatelů se zaměstnanci 116,7 tisíc. Ve 3. čtvrtletí roku 2025 se tyto dvě skupiny podnikatelů podílely na celkové zaměstnanosti 15,7 procenta.
Dvě třetiny podnikatelů tvořili muži, ti se nejčastěji věnovali činnostem ve stavebnictví (28,6 % podnikajících mužů), v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, opravy motorových vozidel (11,7 %) a v sekci profesní, vědecké a technické činnosti (11,1 %). Nejčastěji pracovali jako řemeslníci a opraváři (38,8 %), méně potom jako specialisté (20,5 %) nebo techničtí a odborní pracovníci (13,7 %). Více než pětina žen (21,7 %) podnikala v sekci profesní, vědecké a technické činnosti, dále v sekci ostatní činnosti, kam patří mimo jiné kadeřnické a kosmetické činnosti (18,1 %). Podle klasifikace ISCO ženy nejčastěji podnikaly jako pracovnice ve službách a prodeji (40,8 %), jako specialistky (27,5 %) a technické a odborné pracovnice (15,5 %). Ženy podnikatelky mají obvykle vyšší vzdělání než muži. Největší podíl podnikatelů-mužů měl střední vzdělání bez maturity (35,3 %) a střední vzdělání s maturitou (34,7 %). Mezi ženami mělo nejvíce podnikatelek střední vzdělání s maturitou (40,1 %) a vysokoškolské vzdělání (34,4 %).
Podle pravidelného měsíčního přehledu ČSÚ v září míra nezaměstnanosti podle VŠPS činila 3,1 %, o 0,3 proc. bodu vyšší než ve stejném měsíci loni. Úřad práce ČR, který měří nezaměstnanost podle počtu uchazečů registrovaných v úřadech práce, míra nezaměstnanosti v září činila 4,5 %, v říjnu stoupla na 4,6 procenta, o 0,8 proc. bodu výše než ve stejném měsíci loni.