Počet podniků stoupá, ale zaměstnavatelů bylo nejméně za 10 let
Populace aktivních podniků v Česku od roku 2010 do roku 2023 vzrostla o více než pětinu, počet zaměstnavatelů byl však v roce 2023 nejnižší od roku 2014. Píše o tom Český statistický úřad (ČSÚ) ve své studii.
V roce 2023 bylo zjištěno přes 3,4 tisíce rychle rostoucích podniků působících především ve zpracovatelském průmyslu. V roce 2023 tak působilo v tržních odvětvích 1,3 milionu aktivních podniků, což bylo o 21,5 % více než v roce 2010. Tyto aktivní podniky vytvořily pracovní místa pro téměř 4,3 milionu osob. Nejvíce aktivních podniků (223,5 tis.) mělo v roce 2023 hlavní ekonomickou činnost v oborech velkoobchod a maloobchod a oprava a údržba motorových vozidel. Následovaly sektory profesní, vědecké a technické činnosti (213,8 tis.) a stavebnictví (201,5 tis.). V rámci populace aktivních podniků působilo v roce 2023 více než 237 tisíc podniků-zaměstnavatelů. Jednalo se o nejnižší počet od roku 2014.
Jen v roce 2023 vzniklo přes 120 tisíc nových aktivních podniků, které vytvořily pracovní místa pro více než 100 tisíc osob, tj. zhruba 1,2 zaměstnance na jeden nový podnik. Podíl vzniklých podniků na celkovém počtu aktivních podniků představoval v roce 2023 přibližně 9 %, což lehce zaostávalo za průměrem zemí EU (10,4 %). Zhruba 15 tisíc vzniklých podniků zaměstnalo hned v roce 2023 alespoň jednoho zaměstnance.
Zániky podniků je možné sledovat pouze za referenční rok 2022. V tomto roce zaniklo 104,5 tisíce podniků a společně s nimi i pracovní místa pro více než 82 tisíce osob (0,8 zaměstnance na 1 podnik). Podíl zaniklých podniků na celkové populaci aktivních podniků činil 8,1 %, tedy téměř stejně jako byl celkový průměr zemí EU v témže roce (8,4 %).
zhruba 53 % aktivních podniků do 5 let zaniklo
„Sledování počtu přeživších podniků v období 2010 až 2023 ukázalo, že zhruba 53 % aktivních podniků do 5 let zaniklo. Nejhorší situace byla v odvětví obchodu a služeb, kde do pěti let od založení zaniklo více než 55 % aktivních podniků,“ říká Michal Čigáš, ředitel odboru statistických registrů ČSÚ.
Statistika ekonomických subjektů sleduje také rychle rostoucí podniky, tedy ty, jejichž průměrné tempo růstu podle počtu zaměstnanců bylo za poslední tři roky vyšší než 10 % a na začátku sledovaného období měly více než 10 zaměstnanců. „Rychle rostoucí podniky výrazně přispívají k tvorbě pracovních míst, protože například v roce 2023 byla průměrná velikost jednoho takového podniku vyjádřená počtem zaměstnanců šestkrát vyšší než u běžného podniku-zaměstnavatele,“ upozorňuje Michal Čigáš. Ve výše uvedeném roce působilo v Česku více než 3,4 tisíce rychle rostoucích podniků, z nich největší část vykonávala hlavní činnosti ve zpracovatelském průmyslu.
Podle Úřadu práce ČR letos v lednu nezaměstnanost překročila 5 procent a míra nezaměstnanosti byla nejvyšší od února 2017. „Za tím stojí hlavně problémy v průmyslu, který ztrácí konkurenceschopnost. S tím souvisí to, že náborové akce v průmyslových podnicích byly loni slabší než v předchozích letech,“ posoudil statistické údaje Jiří Cihlář, analytik poradenské firmy Next Finance.
Mezinárodní obchodní komora ČR (ICC CZ) od roku 2024 vydává Index stability firem. V posledním kvartálu roku 2025 index klesl na 5,5 bodu z 10, což je nejnižší úroveň od počátku sledování indexu.
Index stability firem sleduje finanční odolnost českých podniků v hlavních odvětvích a v regionech. Nejvýraznější mezikvartální zhoršení stability bylo zaznamenáno v hotelech a restauracích a ve stavebnictví. Naopak zlepšení stability vykázal pouze obor dopravy a skladování, zatímco informatika zůstala mezikvartálně stabilní. Rozdíly mezi jednotlivými odvětvími se částečně snižují, což naznačuje sbližování úrovní stability v celé ekonomice.
„Zhoršení hodnoty indexu stability ve 4. čtvrtletí 2025 souvisí především s nárůstem insolvencí podnikatelů a firem v České republice, které zvyšuje celkové rizikové prostředí a přispívá k přenosu finančních potíží v dodavatelských řetězcích. Ke konzervativnějšímu hodnocení stability přispěla také snížená dostupnost aktuálních finančních informací u části sledovaných firem, zejména v případech, kdy podniky nesplnily zákonnou povinnost včas zveřejnit účetní závěrky. Zastaralá nebo metodicky nevhodná data nejsou do výpočtu indexu zahrnována. Samostatným negativním faktorem bylo rovněž zpomalení růstu tržeb a obratu u části sledovaných podniků,“ vysvětlil Jan Čarný, předseda dozorčí rady ICC CZ.
„Ekonomika postupně zrychluje svůj růst, a přesto u firem vidíme horší finanční stabilitu. To na první pohled může vypadat jako protimluv, ale ilustruje to, jak zavádějící může být sledování pouze celkového indexu hrubého domácího produktu (HDP) a jak důležité jsou i konkrétní indexy situace v jednotlivých firmách, jako tento. HDP totiž roste i skrze stále vysoké státní deficity, zatímco mnohé firmy i za takové situace pociťují pokles zakázek. A to nejen z Německa. Firmy trpí i obnovenou konkurencí z Číny, která snižuje své evropské ceny, aby prodala to, co se nedostane do USA přes Trumpova cla. České firmy tak mohou strádat i ve zdánlivě rostoucí ekonomice,“ vysvětluje Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.
Index stability firem vychází z rozsáhlého datového souboru více než 400 000 aktivních společností v České republice, zahrnuje 12 hlavních odvětví a 13 krajů. Je založen na kombinaci finančních dat, modelování pravděpodobnosti úpadku a expertního hodnocení.