Počet cizinců v Česku se loni snížil, ale více jich pracuje
Počet cizinců v Česku dosáhl ke konci minulého roku 1,07 milionu a meziročně poklesl o více než 50 tisíc osob. Občané členských států Evropské unie tvořili pětinu cizích státních příslušníků s povoleným či registrovaným pobytem u nás. Na celkové tuzemské zaměstnanosti se cizinci podíleli zhruba 19 procenty. Uvádí to ve své analýze Český statistiky úřad (ČSÚ).
K 31. prosinci 2023 mělo na území České republiky legální pobyt celkem 1 065 740 cizinců, z toho více než dvě třetiny (67,1 %; 714 633 osob) na základě některého z druhů přechodného pobytu (občané tzv. třetích zemí na dlouhodobá víza, dlouhodobý pobyt nebo s uděleným statusem dočasné ochrany, občané EU a jejich rodinní příslušníci na základě registrovaného přechodného pobytu). Celkem 348 592 cizinců mělo na území našeho státu platné povolení k trvalému pobytu. Zbylých 2515 osob tvořili cizinci, kterým byla udělena mezinárodní ochrana (tj. azyl nebo doplňková ochrana). „Ve srovnání s rokem 2022 došlo v Česku v roce 2023 k úbytku cizinecké populace o 50 414 osob. Podíl cizinců na celkové populaci země se tak meziročně snížil z 10,3 % na 9,8 procenta,“ říká Jarmila Marešová z odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ.
Na občany států EU v roce 2023 připadalo 21,5 % všech cizinců v Česku. Pořadí nejvíce zastoupených státních občanství se ve statistikách cizinců s povoleným pobytem v poslední době výrazněji neměnilo. Mezi nejhojněji zastoupené skupiny patří tradičně občané Ukrajiny, jejichž počet dosáhl koncem roku 2023 hodnoty 574 447 osob, Slovenska (119 182) a Vietnamu (67 783). Občané těchto tří zemí tvořili v roce 2023 celkem 71,4 % cizinců s povoleným pobytem v ČR. Zatímco počty Slováků a Vietnamců meziročně vzrostly (o 1917, resp. o 1443 osob), počty občanů Ukrajiny se meziročně snížily o 61 835 osob.
Zaměstnaných cizinců v Česku, tj. zaměstnanců i živnostníků, bylo v roce 2023 celkem 942 238. Cizinci se tak podíleli na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství 18,6 procenta. Jak počty cizinců zaměstnanců (823 945), tak počty cizinců držitelů živnostenského oprávnění (118 383) v roce 2023 meziročně vzrostly, a to o 3,9 %, a o 6, % respektive.
Zatímco hned po našem vstupu do EU, resp. na konci roku 2004, tvořili cizinci působící na českém trhu práce necelá 4 % z celkového počtu zaměstnaných v ČR, do konce roku 2008 vzrostl tento podíl na 7,2 procenta. Mezi lety 2009 a 2010, důsledkem ekonomické krize, však podíl zahraničních pracovníků na celkové zaměstnanosti v ČR klesal (na 6,3 % v roce 2010). K oživení došlo opět až od roku 2011.
Mezi cizinci-zaměstnanci na území ČR viditelně převažují muži s 58,8 % v roce 2023. Vyšší převaha mužů je patrna zejména u skupiny občanů EU-27 (64,9 % v roce 2023). Mezi občany třetích zemí je podíl mužů (52,2 %) nižší. Naopak ženy tvoří většinu (90,1 %) zahraničních zaměstnanců pocházejících z Thajska. Výrazně nadprůměrné zastoupení žen je dále patrné v případě zahraničních pracovníků pocházejících z Ruska (56,9 %), Ukrajiny (52,4 %) a Kazachstánu (51,6 %).
Z hlediska členění podle státního občanství měli mezi občany EU-27 evidovanými úřady práce ke konci roku 2023 nejvyšší zastoupení občané Slovenska (216 239). S odstupem následovali občané Polska (49 194), Rumunska (46 208), Bulharska (36 630) a Maďarska (23 200).
Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí pracuje nejvíce – 26,6 % z celkového počtu cizinců evidovaných úřady práce v roce 2023 – ve zpracovatelském průmyslu. V tomto odvětví bylo v roce 2023 zaměstnáno 29 % celkového počtu zaměstnanců ze zemí EU a 24,3 % z celkového počtu zaměstnanců z třetích zemí. Další sekcí ekonomických činností, která se v uplynulém období dostala do popředí z hlediska počtů zaměstnaných cizinců, jsou administrativní a podpůrné činnosti (tato sekce zahrnuje převážně agenturní zaměstnávání). Podle dostupných údajů bylo v roce 2023 v této sekci zaměstnáno celkem 20,1 % z celkového počtu cizinců evidovaných úřady práce, přičemž z celkového počtu zaměstnanců ze zemí EU jich zde pracovalo 19,6 % a mezi zaměstnanci třetích zemí 20,5 procenta. Celkově mezi pracujícími v tomto odvětví mírně převažují (z 51,9 %) občané třetích zemí.
Dalšími odvětvími národního hospodářství přitahujícími cizince jsou velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel, s 9,5 % podílem zaměstnaných cizinců z celkového počtu cizinců, a stavebnictví s 9,3 % zaměstnaných cizinců z celkového počtu cizinců evidovaných úřady práce. Zatímco v odvětví stavebnictví mají převahu cizinci z třetích zemí nad zaměstnanci ze států EU, v sekci velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel převažují občané EU.
Z hlediska hlavních tříd klasifikace zaměstnání CZ-ISCO jsou zřejmé dlouhodobě vysoké počty zaměstnaných cizinců v třídě 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. V této kategorii bylo v roce 2023 zaměstnáno celkem 28 % z celkového počtu zahraničních pracovníků-zaměstnanců v ČR, přičemž 53 % z celkového počtu zaměstnaných cizinců v této třídě tvořili třetizemci. Druhou početně zastoupenou kategorií byla třída 8 – obsluha strojů a zařízení, montéři, na níž připadalo 26,1 % z celkového počtu zaměstnaných cizinců v ČR. Obdobně jako u předchozí zmíněné kategorie, měli i v této třídě většinové zastoupení (57,1 %) cizinci-občané třetích zemí. Na třetím a čtvrtém místě byla třída 5 – pracovníci ve službách a prodeji – a třída 7 – řemeslníci a opraváři, v nichž bylo v roce 2023 shodně zaměstnáno 10,9 % z celkového počtu zahraničních pracovníků-zaměstnanců v ČR.
V uplynulém období, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině, vzrostly počty cizinců ve všech typech školních zařízení v Česku. Ke skokovému meziročnímu nárůstu došlo ve školním roce 2022/2023 zejména u žáků základních škol. Ve školním roce 2023/2024 se však celkové počty cizinců navštěvujících základní školy ve srovnání s předchozím rokem zřetelně snížily, oproti tomu na středních školách počty zahraničních studentů významně vzrostly.
