Nových insolvencí v ekonomice ubylo
Žadatelů o insolvenci v letošním druhém čtvrtletí ubylo. Soudy obdržely za období mezi dubnem a červnem celkem 5948 insolvenčních návrhů, což představuje meziroční pokles o 9,6 procenta.
V mezičtvrtletním srovnání počet nových žádostí stagnoval, a to i přes skutečnost, že se firmy i domácnosti musely vyrovnávat s vysokými cenami energie, nejvyšší inflací za 30 let a nepříznivými dopady růstu úrokových sazeb centrální banky například na výši splátek hypoték. „Z pohledu insolvencí je rozhodující trh práce a ten je v Česku zatím i nadále v dobré kondici. Dokud lidé mají zdroj obživy a mohou práci bez větších problémů měnit, nelze čekat větší nárůst počtu insolvenčních návrhů od nepodnikajících fyzických osob,” říká Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním.
Zároveň se ale podle Valáška může jednat o jedno z posledních klidných období. Ekonomové předpovídají na letošní druhé pololetí propad do hospodářské recese nejen Česku, ale i dalším vyspělým ekonomikám ve světě. „Kombinace růstu cen úvěrů, drahé energie a hrozícího propouštění vytváří třaskavý koktejl. Zkušenosti z minulé krize ukazují, že pokud exploduje, může počet nových insolvencí poměrně rychle vystoupat na dvoj- až trojnásobek stávajícího stavu,” varuje Valášek s tím, že rozhodující bude míra propouštění ze strany firem a celkový nárůst nezaměstnanosti.
V největším ohrožení jsou podle Valáška nyní drobní živnostníci a zaměstnanci ve službách jako je péče o tělo, zábava nebo gastronomie. „U služeb typu holičství, kosmetiky nebo wellness mohou lidé škrtnout výdaje poměrně snadno a nebolí je to tolik, jako když se musí omezovat třeba při nákupu potravin. Zároveň jde o služby, jež byly v období koronaviru dlouho zavřené, a tak jejich provozovatelé zpravidla nemají úspory, ze kterých by teď mohli čerpat,” říká Valášek.
Konec období, kdy byly insolvence doménou chronických dlužníků s dlouhodobě zanedbávanými problémy, je přitom v dluhových poradnách patrný už nyní. „Začínají přicházet i lidé, kteří na tom ještě před půlrokem či rokem nebyli tak špatně, ale teď stojí na pokraji vážných ekonomických problémů,” zmiňuje Valášek.
Kromě zhoršení situace v ekonomice by v nejbližší době mohly počet nových insolvencí ovlivnit také změny pravidel pro podávání insolvenčních návrhů. Vláda se již na podzim chystá předložit novelu, jež by už od roku 2023 mohla zkrátit oddlužení ze stávajících 5 let na 3 roky. Podle Valáška ale samotné zkrácení doby oddlužení nestačí k tomu, aby tento nástroj využili všichni, pro které je určený. „Mnoho dlužníků nyní raději zůstává v exekuci, protože je to pro ně bezprostředně finančně výhodnější. Rozdíl v částce, jež dlužníkovi zůstane, může činit i 6 až 7 tisíc korun ve prospěch exekuce. Předlužení lidé přitom řeší každou stokorunu. Raději bych proto klidně ponechal dobu oddlužení na 5 letech, ale srovnal poměr splátek tak, aby byli dlužníci více motivováni se exekucí zbavit,” popisuje Valášek.
Spolu s plánovaným zkrácením doby oddlužení o 40 % má dojít také k navýšení odměn insolvenčních správců, jež jsou na délku oddlužení navázané. „Lidé si pod pojmem odměna obvykle představí něco, co insolvenčním správcům zůstane v kapse. Ve skutečnosti ale z této sumy musí hradit mzdy zaměstnanců a veškeré další náklady, jež v poslední době raketově rostou. Odměny insolvenčních správců se přitom nezvyšovaly už 14 let, zatímco počet úkonů, které jsou správci povinni vykonávat, neustále roste. Vykompenzovat teď jen 40% zkrácení oddlužení a nepřidat nic navíc by tedy bylo chybou. Už nyní se řada správců dostává do hraniční situace, kdy musí šetřit například na vzdělávání svém či svých zaměstnanců,” popisuje Valášek. Jako vhodné řešení proto vidí širší úpravu systému odměňování insolvenčních správců.
