Nezaměstnanost zůstává vysoká a letos neklesne
Nezaměstnanost v Česku zůstala v září třetí měsíc po sobě na 5 procentech. Úřady práce na konci září evidovaly 368 377 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 5514 méně než o měsíc dřív. Naopak počet volných pracovních míst proti srpnu vzrostl o 5085 na 104 359 nabízených pozic, píše Úřad práce ČR (ÚP) ve své pravidelné zprávě. Míra nezaměstnanosti loni ve stejnou dobu činila 4,5 procenta.
Úřady práce na konci září evidovaly 368 377 uchazečů o zaměstnání, o 5514 méně než v srpnu. Naopak počet volných pracovních míst meziměsíčně vzrostl o 5085 na 104 359 nabízených pozic. Loni v září hledalo práci 337 925 lidí, volných pozic bylo 95 766.
Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v září v Ústeckém kraji: 7,3 %. Nejnižší byla nezaměstnanost v Praze, kde činila 3,9 procenta. „Ve srovnání se srpnem zůstal podíl nezaměstnaných osob na stejné úrovni v Karlovarském a v Ústeckém kraji, ve všech ostatních krajích poklesl o 0,1 procentního bodu,“ píše Úřad práce ČR.
Na jedno volné místo nyní připadá v průměru 3,5 uchazeče o práci. Největší převaha nezaměstnaných nad počtem nabízených pozic byla v září na Karvinsku, kde na jedno volné pracovní místo připadalo průměrně 20,4 uchazeče, v okrese Ústí nad Labem to bylo 17,8 a na Děčínsku 17,4 zájemce o práci.
Analytici se shodují na tom, že dochází k „ochlazení“ přehřátého pracovního trhu a že celkem hbitě tento trh letos absorboval čerstvé absolventy škol. Stagnace míry nezaměstnanosti je však jen zdánlivá. Nezaměstnanost vykazuje prudké rozdíly nejen z pohledu krajů a okresů, ale také profesí. Stále nejžádanější jsou pracovníci ve stavebnictví, obchodu a službách. Jsou to obory výrazně sezónní, a proto stálý pracovní poměr v nich není vždy v nabídce zaměstnavatelů.
„Meziročně je v evidenci zhruba o 30 tisíc lidí více, takže o obratu k lepšímu mluvit nelze. Trh práce se spíše usadil na vyšší hladině, než na jakou jsme byli v posledních letech zvyklí,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic. „I když ekonomika podle ministerstva financí poroste i v příštím roce tempem 2,4 procenta, pokles nezaměstnanosti bych nečekal. Pravděpodobnější je její další mírný růst. Strukturální nesoulad mezi tím, co firmy poptávají, a tím, co uchazeči nabízejí, se neřeší, a bude se proto dál prohlubovat. Nově k tomu přistupuje tlak umělé inteligence na juniorní pozice. Protože roste počet firem, které kvůli zavádění AI budou omezovat nábor juniorních kancelářských pozic.“
Z celkového počtu absolventů a mladistvých bylo evidováno 19 118 absolventů. Z nich má 40 % maturitní vzdělání (včetně VOŠ), dalších 40 % výuční list a zbývajících 20 % tvoří vysokoškoláci. Z oborů vzdělání je nejpočetnější obor Kadeřník – celkem 703 aktuálně evidovaných absolventů, dále Podnikání 535 absolventů a Obchodní akademie 423 absolventů.
„Nárůst počtu absolventů v evidenci je v září běžnou součástí období, kdy mladí lidé dokončují studium a hledají své první zaměstnání. Začátek kariéry pro ně bývá náročný, protože jim často chybí pracovní zkušenosti nebo jasná představa o dalším profesním směřování. Úřad práce jim nabízí individuální podporu, kariérní poradenství, rekvalifikace, odborné praxe i přímé propojení se zaměstnavateli, a to v rámci projektu Záruky pro mladé. Naším cílem je, aby mladí lidé nezůstávali po dokončení studia bez perspektivy a co nejrychleji našli uplatnění odpovídající jejich vzdělání a schopnostem a vstoupili na trh práce. Ten přitom zůstává stabilní a nabízí více než 104 tisíce volných pracovních míst,“ vysvětluje generální ředitel ÚP Roman Chlopčík.
Zářijová stagnace je výsledkem protichůdných sezónních vlivů. „Po odeznění letních dovolených firmy opět zvyšují náborovou aktivitu a do zaměstnání nastupuje část lidí, kteří hledání práce během prázdnin odkládali. V opačném směru působí příchod čerstvých absolventů škol do evidence Úřadu práce. Jejich počet se zvýšil na zhruba 19 tisíc, společně s mladistvými pak tvořili 6,6 procenta všech nezaměstnaných oproti srpnovým 4,8 procenta,“ říká Dominik Rusinko, hlavní ekonom investiční společnosti Patria Finance. „Na trhu práce nicméně stále pozorujeme dvourychlostní dynamiku. Zatímco průmysl pracovní místa v posledních letech spíše redukuje, silná poptávka po zaměstnancích přetrvává především ve službách a stavebnictví. Počet zaměstnanců, navzdory vládním proklamacím, stále roste také ve veřejném sektoru – pro stát nyní pracuje zhruba každý pátý zaměstnanec.“
ÚP již neuvádí statistiku podle věku registrovaných uchazečů o práci. Český statistický úřad ovšem ve své zprávě, vycházející z výběrového šetření (dotazníková metoda), uvádí, že ve 2. letošním čtvrtletí podíl nezaměstnaných osob ve věku 55+ tvoří přibližně čtvrtinu (22–25 %) všech evidovaných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce. Věková skupina 50–59 let tvoří zhruba 20,5 % a skupina 60+ doplňuje dalších přibližně 12 % uchazečů. Uchazeči nad 55 let čelí nejvyššímu riziku dlouhodobé nezaměstnanosti a na úřadu práce zůstávají v průměru nejdéle (často okolo 300 a více dní).
„Zářijový průzkum PMI ve výrobním sektoru ukázal nejrychlejší zvyšování zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu od dubna 2022. Také průzkum náborových plánů pro 4. čtvrtletí vyznívá příznivě, když 37 % oslovených zaměstnavatelů plánovalo počet pracovníků zvýšit a jen 13 % snížit. Pokud se tyto záměry promítnou do skutečných náborů, mohl by se trend růstu nezaměstnanosti během podzimu přechodně zastavit,“ soudí Miroslav Novák, hlavní analytik investiční společnosti Citfin.
Tomu ale odporuje snížení zaměstnanosti v průmyslu o 1 procento, jak vyplývá ze zprávy ČSÚ o průmyslové produkci za září. Podle zprávy ČSÚ o důvěře v ekonomiku v září index ekonomického sentimentu mezi podnikateli klesl o 1,8 na hodnotu 98,4 bodu. Ve vybraných odvětvích služeb se snížila o 2,3 bodu, v průmyslu o 2 body a mírně i ve stavebnictví o 0,6 bodu.
Většina analytiků odhaduje míru nezaměstnanosti na konci tohoto roku v blízkosti 5 procent, tedy výše než loni.