Nezaměstnanost už signalizuje nezaměstnanost
Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval k 31. červenci 2025 celkem 329 501 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 14 036 více než v červnu a o 46 490 uchazečů více než před rokem. Současně o zhruba 3000 ubylo volných pracovních míst, pracovní úřady jich evidovaly v první polovině prázdnin 95 553. Míra nezaměstnanosti tak stoupla meziročně o 0,6 proc. bodu na 4,4 procenta. Podle ekonomů je 4% hranice mezi plnou zaměstnaností a nezaměstnaností.
Ekonomové argumentují tím, že přibližně 4 % z osob schopných práce tvoří osoby nezaměstnatelné, respektive takové, které ve skutečnosti žádné zaměstnaní nehledají a nepřijmou. Dále sem spadají lidé, kteří zaměstnání mění a po určitou dobu jim přijetí nového místa trvá, což se odráží ve statistikách průměrné doby nezaměstnanosti.
Podíl těch, kteří jsou bez práce méně než 3 měsíce, vzrostl o 1,2 proc. bodu na 26,9 %. V červnu činil 25,7 procenta. Podíl uchazečů o práci, kteří jsou v evidenci více než 12 měsíců, se proti květnu snížil o 0,6 proc. bodu na 33,1 %.
„Červencový mírný nárůst nezaměstnanosti není velkým překvapením. Každoročně souvisí s letním útlumem náborů a nižší aktivitou uchazečů. Firmy v tomto období méně nabírají a řada lidí odkládá hledání nové práce až na září. Na trh práce zároveň postupně vstupují absolventi škol. Míra nezaměstnanosti se však nadále drží na velmi nízké úrovni, což potvrzuje dlouhodobou stabilitu českého trhu práce,“ zdůvodnil nárůst nezaměstnanosti ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL.
„Nezaměstnanost za červenec mírně stoupla na 4,4 %, stejně jako loni se zvýšila mezi červnem a červencem o 0,2 procentního bodu. Je to obvyklý nárůst spojený s tím, že přes prázdniny klesají náborové aktivity zaměstnavatelů a počty nových uchazečů o zaměstnání ovlivňuje také ukončování pracovních poměrů na dobu určitou po prvním pololetí,“ okomentoval statistiky generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v červenci 2025 celkem 91 627 osob, což představuje 27,8 % všech uchazečů o zaměstnání (červen – 26,2 %, červenec 2024 – 30,9 %). Počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 4 158 osob. V červenci 2025 vyplatil ÚP ČR podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 1,164 miliardy korun, v červnu 2025 to bylo celkem 1,202 miliardy korun.
Během července se na Úřadu práce ČR nově evidovaly 43 702 osoby. Sezónní vlivy však zpochybňuje řada nezávislých analytiků. „Meziměsíční růst nezaměstnanosti byl zhruba o třetinu vyšší, než je historicky obvyklé,“ podotýká hlavní ekonom Investiky Vít Hradil.
„V červenci se sice nezaměstnanost kvůli přílivu absolventů na pracovní úřady a nižšímu nabírání firem pravidelně mírně zvyšuje, ale aktuální nárůst nezaměstnanosti byl nad rámec pravidelného sezónního vzorce,“ přidává se Miroslav Novák, hlavní ekonom společnosti Citfin. „Červencová čísla z pracovního trhu tak nadále potvrzují, že na pracovním trhu dochází k mírnému ochlazování, a to navzdory tomu, že tuzemská ekonomika roste. Důvodem je mimo jiné setrvalý pokles zaměstnanosti v průmyslu. Dalším důkazem o zhoršující se situaci na pracovním trhu je skutečnost, že nezaměstnanost během letošního jara zdaleka neklesala tak rychle, jak je v tomto ročním období obvyklé. A již vůbec není obvyklé, že by byla nezaměstnanost v červenci vyšší než na začátku kalendářního roku. Letos v červenci byla nezaměstnanost 4,43 %, zatímco v lednu 4,30 % a v únoru 4,38 procenta.“
Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu byl v letošním 1. pololetí o 2 % nižší než ve stejném období předchozího roku.
Firmy i nadále poptávají pracovní sílu především v dělnických a technických profesích. Nejčastěji je zájem o dělníky ve výstavbě budov, o kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky nebo o uklízeče. Regionální rozdíly však přetrvávají: Zatímco v Praze či na Plzeňsku zaměstnavatelé čelí nedostatku pracovníků, v okresech jako Karviná nebo Most je nabídka stále vyšší než poptávka. Tento stav vyžaduje cílenější mobilitu pracovní síly, rekvalifikace a podporu přechodu do dynamických odvětví.
„Nejsme ve stavu krize, ale spíš ve stavu ‘zaseknutí’. Trh nekolabuje, ale nepohybuje se dopředu tak, jak by mohl. Sledujeme, že lidé sice práci hledají, ale často ne takovou, která by jim dávala smysl. Práce už dávno není jen o příjmu, ale také o stabilitě, prostředí a sladění s osobním životem. Pro mnoho uchazečů je zásadní otázka: ‚Stojí mi to za to?‘ A zaměstnavatelé na tuto otázku často nedokážou přesvědčivě odpovědět,“ říká Michal Španěl, manažer a datový analytik portálu JenPráce.cz. „Do celkového obrazu je nutné zahrnout i to, že část pracovního trhu probíhá mimo oficiální statistiky. Na českém trhu nadále fungují formy neformálního zaměstnávání, ať už z iniciativy firem, které se snaží vyhnout složité administrativě, nebo ze strany samotných zaměstnanců. Celkové zdanění práce v ČR se u běžného zaměstnance blíží 44 %, což z pohledu mnoha lidí i firem představuje zásadní překážku k tomu, aby spolupracovali oficiálně. Tento únik do šedé zóny je přímým důsledkem vysokého daňového a odvodového zatížení.“
K ochlazování trhu práce dochází již rok a půl. „Z našeho pohledu je to zpožděná reakce na ekonomický útlum, především ve zpracovatelském průmyslu. Tento trend bude pokračovat i ve druhé polovině letošního roku, kdy by odhadujeme zvýšení míry nezaměstnanosti na 4,7 procenta,“ předpovídá Dominik Rusinko, Hlavní ekonom ČSOB Private Banking.
Podle zpřesněného odhadu ČSÚ národní hospodářství rostlo meziročním tempem 2,2 %, především díky zvýšené spotřebě domácností. Letošní státní rozpočet je naplánován na základě dřívějšího odhadu růstu hrubého domácího produktu (HDP) o 2,7 procenta. Od počátku tohoto roku se předpovědi ekonomů snižují, zatím do rozmezí 1,9 až 2,2 procenta, což by představovalo prakticky hospodářskou stagnaci.