Nezaměstnanost roste, nejvíce opět na severu
Nezaměstnanost v prosinci vzrostla na 4,1 procenta. Zatímco na začátku roku 2024 se míra nezaměstnanosti pohybovala o 0,1 p. b. nad úrovní roku 2023, v druhém pololetí roku 2024 tento rozdíl začal postupně růst a ke konci prosince 2024 dosáhl 0,4 p. b. V roce 2024 se tak neopakoval vývoj z podzimu roku 2023, kdy míra nezaměstnanosti klesala a v posledních třech měsících roku 2023 byla na stejné úrovni jako v roce 2022. Údaje zveřejnil Úřad práce ČR (ÚP).
Nad 4% úroveň se míra nezaměstnanosti dostala poprvé od roku 2021, kdy byly vyhlášeny restrikce proti pandemii covidu-19. „V prosinci dochází pravidelně k sezónnímu nárůstu nezaměstnanosti a ani na konci roku 2024 tomu nebylo jinak. S příchodem zimy končí sezónní práce ve stavebnictví nebo zemědělství a do evidence Úřadu práce se hlásí například i živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost,“ připomíná Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
V evidenci ÚP bylo v prosinci 2024 nově registrováno 38 637 lidí. Meziměsíčně vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve všech krajích kromě hl. m. Prahy. V absolutní hodnotě přibylo meziměsíčně nejvíce uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském, Moravskoslezském a Středočeském kraji. Oproti předchozímu měsíci mírně klesl počet volných pracovních míst, a to na 246 573 (v listopad: 255 641 míst).
Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP o 9068 méně volných míst než v listopadu a o 25 216 méně než před rokem (pokles o 9 %). Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru zhruba 1,2 uchazeče o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná (11,4), Hodonín (7,8), Děčín (6,9), Bruntál (6,6).
Na 73,8 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 68 % tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají podle evidence ÚP nejčastěji zájem o dělníky na výstavby budov, o montážní dělníky, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů nebo o uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (73 744 míst) a ve Středočeském kraji (45 948 míst).
Od ledna nastává výrazný pokles počtu volných pracovních míst, protože se naplno projevuje legislativní úprava, kdy jsou volná místa po 6 měsících automaticky vyřazována z databáze.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let) byl v prosinci v Ústeckém kraji (6,2 %) a Moravskoslezském kraji (5,8 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných ve stejném období i loni. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v Praze (2,8 %) a v Plzeňském kraji (3,3 %).
Meziročně se situace nejvíce změnila v Olomouckém, Moravskoslezském a Libereckém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti prosinci 2024 o 0,6 procentního bodu. Na úrovni okresů jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci prosince v okresech Praha-východ (1,5 %), Praha-západ (1,6 %), Plzeň-jih (2,2 %) a Rychnov nad Kněžnou (2,3 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okresy Karviná (8,5 %), Most (8,4 %), Bruntál (8,1 %) a Chomutov (7,1 %). Proti listopadu vzrostla nezaměstnanost nejvíce v okrese Chrudim (o 17,6 %).
Průměrný věk nezaměstnaných byl v prosinci 42,7 let, v roce 2023 to bylo 42,8 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se posledních pět let výrazně nemění. Ani v průběhu uplynulých 12 měsíců nedošlo k větším změnám. V meziročním srovnání v prosinci vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let o 0,6 procentního bodu a v kategorii 50 plus o 0,4 procentního bodu. V evidenci ÚP ČR bylo k 31. prosinci 2024 celkem 110 759 uchazečů nad 50 let a tvořili 36,1 % z celkového počtu nezaměstnaných.
Z hlediska stupně vzdělání byli bez práce nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním.
K nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v případě evidovaných uchazečů se středoškolským vzděláním (o 8554) a u vyučených uchazečů (o 7977). Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci prosinci bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 88 711. Ke konci prosince evidoval ÚP celkem 17 318 mladistvých (věk 15–18 let) a absolventů škol všech stupňů vzdělání. Meziměsíčně je to méně o 396 osob, meziročně však více o 2602 lidi. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 5,7 % (listopad – 6,1 %, prosinec 2023 – 5,3 %). V rámci této kategorie absolventů a mladistvých evidoval Úřad práce ČR celkem 11 708 absolventů a celkem 5650 mladistvých, ti tvořili 1,8 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání.
Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP. V meziročním srovnání klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 2,7 procentního bodu na 30,9 procenta. Jde celkem o 94 743 osob. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než 12 měsíců, vzrostl o 1,5 procentního bodu na 31 % (94 899 osob). Průměrná délka evidence se ve srovnání s listopadem snížila o 11 dnů na 484 dní.
Podporu v nezaměstnanosti pobíraly v prosinci 93 403 osoby, což představuje 30,5 % všech uchazečů o zaměstnání (listopad 2024: 29,7 %, prosinec 2023: 30,9 %). Počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 7056 osob. Uchazeči v průměru pobírali 11 396 Kč měsíčně (listopad: 11 477 Kč). Podporu v nezaměstnanosti do 4500 Kč pobíralo 2489 (2,7 %) osob. Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence ÚP ČR např. po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou, nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Maximální výši podpory, tedy 24 608 Kč, ÚP v prosinci vyplácel 4479 (4,8 %) uchazečům o zaměstnání.
Ke konci prosince ÚP odhaduje na území ČR celkem 152 762 platných pracovněprávních vztahů uzavřených s osobami z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. V těchto pracovněprávních vztazích převažovaly ženy, a to v počtu 93 816 (tj. zhruba 61 % pracovněprávních vztahů). Nejvíce jich bylo realizováno v Praze (28 955), Středočeském kraji (27 105) a v Plzeňském kraji (19 829). Nejčastěji pracují osoby s dočasnou ochranou jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako řidiči a obsluha pojízdných zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali.
Ke konci prosince evidoval ÚP celkem 16 209 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou (v listopadu 15 990 osob), kteří si podali žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání (2 279 zájemců o zaměstnání, v listopadu 2 305 zájemců o zaměstnání), nebo žádost o zprostředkování zaměstnání (13 930 uchazečů o zaměstnání, v listopadu 13 685 uchazečů o zaměstnání). Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání občané Ukrajiny s dočasnou ochranou tvořili 4,5 % (v listopadu 5,5 %). Od vypuknutí války na Ukrajině do 31. prosince 2024 se na ÚP evidovalo celkem 62 983 lidí (do listopadu 62 265) osob s dočasnou ochranou.
Prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) bylo k 31. prosinci podporováno celkem 13 504 uchazečů a zájemců o zaměstnání (jde o celkový počet všech uchazečů nebo zájemců o zaměstnání, kteří ke konci prosince 2024 využívali jakýkoliv nástroj APZ). Rekvalifikací se účastnilo 4330 osob (k 31. 12. 2023 to bylo 1652 lidí, tj. letos je to meziročně o 162 % více). Celkem za celý rok 2024 nastoupilo na rekvalifikace 43 819 klientů, což je 69 % více než v roce 2023 (25 982 klientů). Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy českého jazyka pro cizince, digitální dovednosti včetně umělé inteligence a kurzy zaměřené na získání konkrétních certifikátů profesní způsobilosti.
Veřejnou službu v prosinci vykonávalo celkem 3217 lidí. Vykonávají ji zejména osoby v hmotné nouzi, které tímto plní povinnost aktivizace a snahy o zvýšení příjmu vlastní prací. Benefitem je, že v případě výkonu v rozsahu více než 30 hodin měsíčně získají účastníci i navýšení minima, z něhož je vypočítávána výše dávky příspěvek na živobytí. Úřad práce ČR uvítá nové organizátory veřejné služby.
„Na tuzemském trhu práce tak nadále dochází k mírnému ochlazení. To ilustruje i rostoucí počet uchazečů na jedno volné pracovní místo na úrovni – v prosinci na 1,2, nejvíce od začátku roku 2018. Celkově ale pracovní trh – při zohlednění stále slabé výkonnosti české ekonomiky – vykazuje známky solidní odolnosti. To potvrzuje i pohled na listopadová čísla eurostatu, kdy tuzemská míra nezaměstnanosti zůstala nejnižší v Evropské unii,“ říká Dominik Rusinko.
Pokračující hospodářské oživení by časem mělo český pracovní trh stabilizovat, domnívá se Jan Bureš, hlavní ekonom investiční společnosti Patrik Finance. „V roce 2025 však ještě nadále počítáme s úbytkem pracovníků v průmyslu a s jeho částečnou absorbcí v segmentu služeb. Na konci roku 2025 pak očekáváme míru nezaměstnanosti v blízkosti současných úrovní,“ říká Jan Bureš.
„Průmyslové podniky kvůli nedostatku zakázek výrazně omezují nabídku volných pracovních míst. Tato nabídka je na první pohled výrazně chudší než v minulých letech. Počet uchazečů na jedno volné místo narostl na 1,2. To je nejvíc od ledna 2018. Velmi pozvolné zchlazování trhu práce pokračuje,“ upozornil Jiří Cihlář, analytik poradenské společnosti Next Finance.
