Nezaměstnanost přerostla 5 procent, sezónnost to nezakryje

Podíl nezaměstnaných ke konci ledna vzrostl o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Oznámil to Úřad práce ČR (ÚP) ve své pravidelné zprávě. Ke 31. lednu 2026 ÚP evidoval celkem 378 547 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 58 031 více než loni.

Zaměstnavatelé nabízeli ke konci ledna prostřednictvím Úřadu práce ČR celkem 86 431 volné pracovní místo, což je o 991 méně než v prosinci. Nejvíce volných pracovních míst nabízí opakovaně zaměstnavatelé v Praze (22 442 místa) a ve Středočeském kraji (12 681 místo). Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru přibližně 4,4 uchazeče o zaměstnání, z toho nejvíce v okresech Karviná (19,9), Sokolov (17,5), Děčín (17,3) a Bruntál (14,5).

Úřad práce vyšší míru nezaměstnanosti vysvětluje sezónními výkyvy a vstupem v platnost novely zákoníku práce, tzv. flexinovely. Loni v lednu míra nezaměstnanosti činila 4,3 %, v prosinci 4,8 procenta.

„Lednový nárůst nezaměstnanosti je především důsledkem tradiční sezónnosti, která se každý rok promítá do zimních měsíců. Zároveň se ale začínají projevovat změny v podpoře  v nezaměstnanosti, které lidem dávají větší jistotu. Pravděpodobně si část uchazečů vědomě načasovala podání žádosti na období platnosti nových podmínek a zároveň roste podíl těch, kteří o podporu podle těchto pravidel žádají. Tento vývoj budeme nadále mapovat,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). 

Od ledna se v prvních měsících podpora v nezaměstnanosti zvýšila ze 65 na 80 procent předchozího výdělku. Někteří zaměstnanci tak záměrně čekali se svou výpovědí na první měsíc letošního roku.

Nově se na úřadech práce evidovalo více než 64 tisíc lidí, ale současně více než 40 tisíc osob z evidence odešlo a přes 30 tisíc nastoupilo do práce. „Tato čísla potvrzují, že trh práce byl relativně dynamický. Cílem legislativních změn je snížit bariéry při změně zaměstnání a zajistit dostupnější podporu  pro osoby vstupující do evidence,“ vysvětlil zastupující generální ředitel Úřadu práce ČR Karel Trpkoš. 

Motivační změny legislativy v rámci tzv. flexinovely se projevily u nově evidovaných uchazečů o zaměstnání. Celkem 2665 uchazečů podalo žádost o evidenci do konce roku 2025, ale žádost o podporu v nezaměstnanosti podali až v lednu 2026. Ve stejném období předchozího roku šlo pouze o 319 osob, což představuje více než osminásobný meziroční nárůst spojený s účinností nové právní úpravy. Zároveň v lednu 2026 požádalo o podporu  v nezaměstnanosti 53 522 osob, což představuje téměř 80 % všech osob žádajících o evidenci (67 417). Jedná se o 24% nárůst oproti lednu 2025.  

Z evidence úřadu práce odešlo v lednu 40 733 uchazečů, tj. o 14 770 osob více než v předchozím měsíci a o 5105 osob více než v lednu 2025. Do nového zaměstnání během ledna nastoupilo celkem 30 470 lidí. Z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání bylo 195 128 žen, které tvořily 51,5 % celkového počtu uchazečů. Ke konci předchozího měsíce evidoval úřad práce 21 316 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Na celkové nezaměstnanosti se absolventi a mladiství podíleli 5,6 %, zatímco v prosinci to bylo 6,2 % a ve stejném období minulého roku 5,5 %. Z celkového počtu absolventů a mladistvých bylo evidováno 14 941 absolventů. V evidenci bylo 44 994 osob se zdravotním postižením (OZP), což představovalo 11,9 % z celkového počtu nezaměstnaných. 

V rámci krajského srovnání zůstává nejvyšší podíl nezaměstnaných osob (dále „PNO“) v Ústeckém kraji (7, 5 %) a v Moravskoslezském kraji (6,9 %). Nejnižší nárůst nezaměstnanosti byl tradičně zaznamenán v Praze (o 0,2 p. b.). 

Ke konci ledna bylo  v evidenci nejvíce vyučených uchazečů, celkem 134 825. Na celkovém počtu uchazečů  se podíleli 36 %, stejně jako před rokem. Druhou nejpočetnější skupinou jsou uchazeči se základním vzděláním, kterých bylo v evidenci 112 584 a jejich podíl na celkovém počtu meziročně poklesl o 1 p. b. na 30 %. Uchazečů s maturitou bylo v evidenci 89 638 a na celkovém počtu se podíleli 24 % (meziroční nárůst o 1 p. b.). Nejméně početnou skupinou jsou uchazeči s VŠ vzděláním, kterých bylo v lednu v evidenci 37 078 a jejich podíl na celkovém počtu uchazečů vzrostl meziročně o 1 p. b. na 10 procent.

Z celkového počtu nahlášených volných míst bylo 6058 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP), na jedno volné místo připadalo 7,4 uchazeče. Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 15 437, na jedno volné místo připadalo 1,4 uchazeče této kategorie. Zaměstnavatelé mají podle evidence Úřadu práce ČR zájem zejména o dělníky ve výstavbě budov, řidiče nákladních automobilů a tahačů, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, kuchaře, montážní dělníky nebo uklízeče. 

Počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 11 271 osob a meziměsíčně vzrostl o 18 552 osoby. V lednu 2026  vyplatil ÚP ČR podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 1,273 miliardy korun, v prosinci 2025 to bylo celkem 1,214 miliardy korun. Celkové roční výdaje činí 14,937 miliardy korun.

Český statistický úřad (ČSÚ) ve své zprávě o zaměstnanosti za prosinec 2025 uvádí míru nezaměstnanosti 3,2 %. Meziročně se zvýšil o 0,5 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti mužů dosáhla 2,8 %, u žen 3,8 %. Jeho metodika je však odlišná. Vychází z výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), v podstatě dotazníkovým průzkumem, zatímco ÚP vychází z evidence nezaměstnaných na svých úřadech.

Podle ČSÚ podíl ekonomicky aktivních k populaci 15–64letých dosáhl 77,8 %. Oproti prosinci 2024 se zvýšil o 0,1 procentního bodu. Míra ekonomické aktivity mužů (82,1 %) převyšovala míru ekonomické aktivity žen (73,3 %) o 8,8 procentního bodu.

Ačkoliv vlivy na růst nezaměstnanosti, zdůrazněný ÚP, nelze popírat, faktem je, že míra nezaměstnanosti stoupá už 7 měsíců v řadě. Počet nezaměstnaných byl v lednu nejvyšší od února 2017. „Trh počítal s tím, že se růst míry nezaměstnanosti zastaví na 5% úrovni,“ konstatuje Jiří Cihlář, analytik poradenské společnosti Next Finance.

Celkem za celý minulý rok míra nezaměstnanosti v průměru dosáhla 4,4 %, výrazně více než v roce předcházejícím, kdy činila 3,8 procenta. „Za tím stojí hlavně problémy v průmyslu, který ztrácí konkurenceschopnost. S tím souvisí to, že náborové akce v průmyslových podnicích byly loni slabší než v předchozích letech. Část firem naopak propouštěla. K tomu přispělo také úzké navázání českého průmyslu na ten německý. V Německu platí, že se tamní průmysl reálně vrátil o dvacet let nazpět. I proto spolková vláda přichází s balíčkem úlev na podporu podniků. Ve výsledku by to mohlo přihrát zakázky českým podnikům, a tím zbrzdit propouštění zaměstnanců v českém průmyslu.“ soudí Cihlář.