Nezaměstnanost klesla, zdvojnásobil se počet rekvalifikací

K poslednímu říjnu Úřad práce ČR (ÚP) vykázal míru nezaměstnanosti 3,8 procenta. Počet uchazečů o zaměstnání byl 289 003, o 1902 méně než v září. Meziročně míra nezaměstnanosti stoupla o 0,3 proc. bodu, absolutně o 28 362 uchazeče. Míra nezaměstnanosti v ČR i tak zůstává nejnižší v zemích Evropské unie.

Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání byl v říjnu o 23 031 vyšší než počet registrovaných volných pracovních míst. Převis poptávky nad nabídkou práce trvá již jedenáctý měsíc v řadě, vypočítává ÚP.

Letošní říjen potvrdil dlouhodobý trend, kdy po nárůstu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v září mimo jiné z důvodu příchodu absolventů dochází v říjnu k poklesu počtu uchazečů o zaměstnání. Tentokrát to bylo meziměsíčně o necelé 2 tisíce lidí. Absolventi středních a vysokých škol začínají postupně nacházet zaměstnání. „Říjen je také měsícem, kdy se ještě plně neprojevuje efekt ukončení sezónních prací, což v dalších měsících tlačí počty nezaměstnaných osob, zejména z řad živnostníků, nahoru,“ upozornil úřad.

„Od začátku roku jsme prostřednictvím Úřadu práce pomohli již 238 tisícům lidí najít nové pracovní uplatnění. To představuje meziroční nárůst o 82 procenta. S podporou Úřadu práce si navíc letos přes 35 tisíc lidí zvýšilo kvalifikaci, což je klíčová aktivita vedoucí k získání lepší práce. Česko se zároveň pyšní druhou nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. To jasně dokládá, že naše opatření fungují,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). 

	10/2024	10/2023	10/2022
Podíl nezaměstnaných osob v ČR	3,8 %	3,5 %	3,5 %
Počet uchazečů o zaměstnání	289 003	260 641	255 792
Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání	266 468	237 303	231 728
Počet volných pracovních míst	265 972	280 496	297 360
Míra nezaměstnanosti dle EUROSTAT (září)	3,0 %	2,7 %	2,2 %

Nového programu Outplacement II, který pomáhá zmírňovat například následky hromadného propouštění a dostat lidi co nejdříve po propuštění zpět na trh práce, od července využilo již celkem 1035 lidí, z toho 941 připadá na situaci v hutním podniku Liberty Ostrava v Moravskoslezském kraji. Program, který se zabývá poskytování pomoci propuštěným zaměstnancům při hledání nového zaměstnání, a to buď jako benefit poskytovaný přímo zaměstnavatelem, nebo prostřednictvím odborné služby, kromě individuálního poradenství a rekvalifikací nabízí i příspěvek na mzdy pro budoucí zaměstnavatele, a to ve výši až 15 tisíc Kč po dobu až 9 měsíců. 

Aktuální situaci na trhu práce v Česku komentuje i Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: „Nezaměstnanost v Česku je stále nízká, ale celý trh práce již evidentně prochází mnoha zásadními, zejména strukturálními změnami. Na jedné straně mnozí zaměstnavatelé stále narážejí na nedostatek pracovní síly, na straně druhé česká ekonomika stále nevykazuje významný růst. V řadě odvětví, zejména těch energeticky náročných, tak dochází i k hromadnému propouštění zaměstnanců,“ popisuje Josef Středula. Připomíná přitom krach společnosti Liberty Ostrava. „Právě v tomto největším případě v novodobé historii, který Úřad práce takto aktivně prostřednictvím svých mobilních týmů řešil, se ukázal význam spolupráce odborů a úřadů. Ohroženým pracovníkům byla poskytnuta pomoc, řada z nich již našla díky podpůrným programům nové uplatnění. V Česku nadále přetrvává situace, kdy se nedaří sladit poptávku a nabídku na trhu práce. Navíc počet volných pracovních míst v Česku opět stoupl, ale tato místa jsou často nabízena za nízké mzdy – dokonce pod hranicí tzv. zaručené mzdy – a jejich počet je velmi nadhodnocený.“

Na území ČR bylo na konci října evidováno celkem 149 800 platných pracovněprávních vztahů uzavřených s osobami z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou (jedná se o kvalifikovaný odhad). V těchto pracovněprávních vztazích převažovaly ženy, a to v počtu 92 842 (tj. zhruba 62 % pracovněprávních vztahů). Nejvíce jich bylo realizováno ve Středočeském kraji (26 792), v Praze (25 259) a v Plzeňském kraji (20 352). Nejčastěji pracují osoby s dočasnou ochranou jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali. Ke konci října evidoval ÚP ČR celkem 15 783 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou
(v září 15 619 osob), kteří si podali žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání (2238 zájemců o zaměstnání, v září 2111 zájemců o zaměstnání) nebo žádost o zprostředkování zaměstnání (13 545 uchazečů o zaměstnání, v září 13 508 uchazečů o zaměstnání). Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání občané Ukrajiny s dočasnou ochranou tvořili 5,5 % (v září 5,4 %). Od vypuknutí války na Ukrajině do 31. října se na ÚP evidovalo celkem 61 139 (do září 59 949) osob s dočasnou ochranou. 

Průměrný věk nezaměstnaných byl v říjnu 42,3 roku, stejně jako loni. V meziročním srovnání v říjnu vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let o 0,4 procentního bodu a v kategorii 50 plus o 0,2 procentního bodu. V evidenci ÚP byli k 31. 10. 2024 celkem 102 323 uchazeči nad 50 let a tvořili 35,4 % z celkového počtu nezaměstnaných. 

Z hlediska stupně vzdělání byli bez práce nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním. 

Změny ve struktuře nezaměstnaných podle stupně vzdělání ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v případě vyučených evidovaných uchazečů (o 8903) a u uchazečů se středoškolským vzděláním (o 7718). Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci října bylo v evidenci Ú nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 83 718. 

Ke konci října evidoval ÚP celkem 19 043 mladistvých (věk 15–18 let) a absolventů škol všech stupňů vzdělání. Meziměsíčně je to méně o 251 osob, meziročně pak více o 2519 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 6,6 % (září­: 6,6 %, říjen 2023: 6,3 %). V rámci této kategorie absolventů a mladistvých úřad evidoval celkem 13 604 absolventy a celkem 5477 mladistvých (září: 5115, říjen 2023: 4829), mladiství tvořili 1,9 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Tuto kategorii nezaměstnaných ÚP eviduje jako ohroženou dlouhodobou nezaměstnaností.

V meziročním srovnání klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než 3 měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 1,4 procentního bodu na 33,1 procenta. Jde celkem o 95 794 osob. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než 12 měsíců, vzrostl o 1,1 procentního bodu na 31,8 % (91 784 osob). Průměrná délka evidence se ve srovnání se zářím zvýšila o 6 dnů na 493 dny. 

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v říjnu 83 885 osob, což představuje 29 % všech uchazečů o zaměstnání (září 2024: 28,9 %, říjen 2023: 28,3 %). Počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 10 227 osob. Uchazeči v průměru pobírali 11 576 Kč měsíčně (září: 11 593 Kč). Podporu v nezaměstnanosti do 4500 Kč pobíralo 2769 (3,3 %) osob. Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence ÚP např. po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou, nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Maximální výši podpory, tedy 24 608 Kč, ÚP v říjnu vyplácel 4290 (5,1 %) uchazečům o zaměstnání.

V říjnu 2024 vyplatil ÚP ČR podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 1 074 008 tis. Kč (v září 2024 celkem 1 118 648 tis. Kč). 

Rekvalifikací se na konci října účastnilo 6825 osob (k 31. 10. 2023 to bylo 3407 lidí, tj. meziročně o 100 % více). Celkem od začátku letošního roku nastoupilo na rekvalifikace 35 646 klientů ÚP, z toho 18 007 bylo rekvalifikováno v rámci digitálního vzdělávání financovaného prostřednictvím Národního plánu obnovy. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy českého jazyka pro cizince, počítačové kurzy a kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů, vč. profesní způsobilosti.

Pohyb na trhu práce nebyl natolik výrazný, aby to razantně změnilo počet uchazečů na jedno volné místo. Ten tentokrát zůstal na úrovni 1,1. „Dál tedy platí, že už nemáme víc volných pracovních míst, než je počet nezaměstnaných. Tento stav trvá už téměř rok a měl by pokračovat dál. Pro zaměstnavatele hledající nové pracovníky je určitě úlevou to, že trh práce už není tak napjatý jako v posledních letech,“ říká Jiří Cihlář, analytik poradenské společnosti Next Finance. „O tom, že postupně klesá napjatost trhu práce, svědčí i ohlédnutí za posledními roky. Uchazečů o práci bylo na říjnové poměry letos nejvíce od roku 2016, volných pracovních míst naopak nejméně od roku 2017. To znamená zhruba od doby, kdy se začalo nahlas mluvit o přehřátosti trhu práce. V součtu celého roku 2024 bychom měli vidět velmi mírný nárůst míry nezaměstnanosti proti roku 2023, kdy nezaměstnanost dosáhla 3,6 procenta. Konkrétně nezaměstnanost v roce 2024 čekáme v průměru na hladině 3,8 procenta. V roce 2025 by měla míra nezaměstnanosti dál mírně narůst na 4 procenta. Rozhodně to ale nevyvolá pnutí ve společnosti.“ 

V Evropské unii v září podle odhadu statistického úřadu Eurostat činila míra nezaměstnanosti 5,9 procenta. Nejvyšší míru nezaměstnanosti mělo v září letošního roku Španělsko, a to 11,2 procenta. Následuje Řecko s nezaměstnaností 9,3 procenta a pak Švédsko, kde míra nezaměstnanosti činila 8,5 procenta. Na Slovensku byla v září míra nezaměstnanosti 5,2 procenta, v Maďarsku 4,5 procenta a v Polsku 2,9 procenta.