Nedostatek obnovitelných zdrojů v Česku brzdí prosperitu
Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě v České republice dosáhl v roce 2024 úrovně 19,21 procenta. Vyplývá to z aktuálních údajů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). „Přestože jde o mírný nárůst a obnovitelné zdroje pokrývají už skoro pětinu české spotřeby energie, je tempo rozvoje pro potřeby moderní ekonomiky nedostatečné,“ upozorňuje Svaz moderní energetiky.
Nová data MPO, založená na metodice Eurostatu, ukazují, že na spotřebě elektřiny se OZE v roce 2024 podílely 17,93 %, na vytápění a chlazení 29,06 % a v dopravě 5,74 %. Celková konečná spotřeba energie z OZE dosáhla 198 034 TJ. Svaz moderní energetiky však upozorňuje, že tento růst je stále příliš pomalý na to, aby efektivně snižoval závislost na fosilních palivech a chránil průmysl před tržními výkyvy.
„Statistika MPO potvrzuje, že se sice hýbeme kupředu, ale stále jen velmi malými krůčky. Pro moderní ekonomiku je to nebezpečně málo,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky a poradce bývalého ministra pro životní prostředí, plně kompetentního Petra Hladíka. „Obnovitelné zdroje jsou vedle využití potenciálu energetických úspor nejlevnějším nástrojem pro posílení naší energetické bezpečnosti. Akcelerace jejich výstavby nám umožní zásadně snížit naši závislost na importovaných fosilních palivech. Každý rok váhání nás stojí miliardy, které zbytečně vyvádíme z naší ekonomiky, místo abychom investovali do domácích čistých zdrojů.“
Svaz moderní energetiky v souvislosti s novými daty apeluje na vládu, aby implementovala opatření, která navrhuje na základě vlastní analýzy Klíče k akceleraci rozvoje OZE. Hlavními brzdami rozvoje jsou v současnosti složitá legislativa a nedostatečná komunikace.
Doporučení lze shrnout do pěti základních bodů:
Klíč k veřejnosti: Dlouhodobá osvěta, podpora obcím při jednání s investory a boj s dezinformacemi. Podle výzkumu České klima 2024 až 82 procent Čechů podporuje obnovitelné zdroje, přesto lokální projekty často naráží na nedůvěru.
Klíč k důvěře obcí: Systémová motivační podpora pro obce s velkými OZE, odborná pomoc státu při vyjednávání podmínek a transparentní komunikace přínosů pro místní komunity, včetně vyvracení dezinformací.
Klíč k ekonomice: Zavedení provozní podpory formou aukčního systému CfD (Contract for Difference) pro velké solární parky, což umožní stabilní financování a rychlejší výstavbu. U větrných elektráren upravit podmínky účasti v aukcích tak, aby stačilo jednotné environmentální stanovisko místo stavebního povolení.
Klíč k území: Zrušení možnosti plošně zakázat OZE v územních plánech obcí, vytvoření funkčních akceleračních oblastí a zajištění, aby státní orgány hájily strategické cíle dekarbonizace.
Klíč k sítím: Flexibilní smlouvy o připojení, sdílené připojení více zdrojů (cable pooling), přechod z fázového na součtové měření a odstranění omezení pro sdílení elektřiny a energetická společenství.
Dosavadní tempo rozvoje OZE v Česku, kdy podíl na elektřině tvoří necelých 18 %, zaostává za ambicemi sousedních zemí. Přitom rozvoj čisté energetiky představuje obrovskou příležitost pro český průmysl. Výroba komponentů, instalace a následný servis OZE mohou vytvořit tisíce nových pracovních míst a zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost českých firem. tvrdí Svaz.
„Vzhledem k tomu, že v sousedních zemích – a to včetně dosud uhelného Polska – bude rozvoj obnovitelných zdrojů prakticky jistě pokračovat nasazeným tempem, hrozí v případě pomalého startu České republiky další nárůst rozdílu v ceně silové elektřiny. V případě rozvoje obnovitelných zdrojů podle pomalejšího scénáře by v roce 2035 byla cena silové elektřiny v ČR o 32 €/MWh dražší než v Německu. Můžeme tak dokonce ztratit výhodu oproti Polsku,“ uzavírá Martin Sedlák.
Za prvních 9 měsíců tohoto roku jen společnost ČEZ Distribuce připojila k distribuční síti 13 575 fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem 383,5 MW. Více než 75 % z toho byly mikrozdroje do 10 kW na hladině nízkého napětí. Za celý rok 2023 připojila přes 47 800 fotovoltaických elektráren. Loni skupina ČEZ postavila fotovoltaické elektrárny s celkovým výkonem 73 MW, letos má v plánu postavit elektrárny o výkonu 100 MW.
Podle nejnovějších statistik distribuční společnosti EG.D (člen skupiny E.ON) bylo k počátku roku 2026 v jejich síti připojeno přibližně 77 000 fotovoltaických elektráren. Celkový instalovaný výkon přesahuje 1900 MW. Za celý rok 2025 se odhaduje celkový přírůstek kolem 6000 až 7000 nových zdrojů. Přibližně 80 % nových instalací tvoří domácí solární elektrárny s výkonem do 10 kW.
Nová pracovní místa na výrobu, instalaci a servis nejsou statisticky podchycena. Naopak, ochlazení poptávky zejména ze strany domácností po odeznění energetické krize z let 2022 a 2023 přivedlo do insolvence 31 firem (podle serveru voltaico.cz) z celkem asi 1000 podobných společností. S-Power Energies, jeden z nejznámějších dodavatelů FVE, ohlásil úpadek v červenci 2025. Velký distributor panelů s miliardovými obraty Nanosun skončil v úpadku v srpnu 2025. V průběhu roku 2025 zamířily do insolvence také společnosti jako FVE Petrovice, Solek, Hydropol nebo Alpha Solar Systems. Letos v lednu byl podán insolvenční návrh na společnost Acetex a soud následně rozhodl o jejím úpadku. Firma dříve realizovala až 200 instalací měsíčně a patřila do první pětky na trhu.
Snížení emisí oxidu uhličitého o 90 % do roku 2040 proti roku 1990 by si v českém průmyslu vyžádalo růst investičních nákladů až ke 3,8 bilionu korun, to je 250 miliard korun ročně. Pro energeticky náročná odvětví by tyto výdaje, jakož i provozní náklady např. na energii, znamenaly ztrátu konkurenční schopnosti a tím ohrožení jejich další existence. Analýzu na toto téma vydal Svaz průmyslu a dopravy (SP). Vypracovala ji pro něj energetická konzultační společnost EGU. Celková suma investic, tedy více než 250 mld. Kč ročně, výrazně přesahuje aktuální výnosy ze systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS 1, které nyní vynášejí zhruba 40 miliard korun ročně.
Investice spojené s náhradou dekarbonizačních technologií (elektrické pece, tepelná čerpadla, elektrokotle atd.) by dosáhly čtvrtiny nákladů spojených s výstavbou nových zdrojů elektřiny (0,46 bil. Kč vs. 2,1 bil. Kč). Dekarbonizace průmyslu je v podstatě závislá na rozvoji OZE a síťové infrastruktury, jež vyžadují dohromady 3,3 bilionu korun. Ačkoliv celou sumu investičních nákladů neponese průmysl přímo, část nepřímých nákladů se na něj přenese v podobě provozních nákladů, např. zvýšením regulovaných cen energie.
Podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE) loni podle odhadu dosáhla 51 miliardy korun. Z toho přímo na spotřebitele bylo přeneseno 20 miliard korun, zbytek hradil státní rozpočet. Tato část podpory se vypočítává podle spotřeby a loni byla stanovena na 599 Kč za spotřebovanou megawatthodinu. Od roku 2006 celkem na podporu OZE bylo vydáno odhadem 550 miliard korun. Letošní dotace plně ze státního rozpočtu jsou odhadovány kolem na 70 miliard korun. To jsou pouze podpory provozní, v nichž nejsou započítány nevratné dotace na pořízení OZE. Ty se pohybují mezi 10 a 15 mld. Kč ročně.
I tak patří konečné ceny elektřiny pro spotřebitele (včetně regulované složky) k nejvyšším v EU. Pro průmyslové firmy v ČR činí podle Eurostatu průměrně 16 eurocentů/kWh (3,90 Kč), pro domácnosti podle srovnávacího portálu čtvrté nejdražší ceny v EU s 35,88 eurocentu (asi 8,80 Kč). Ovšem podle parity kupní síly je česká cena elektřiny s 43,81 eurocentu po Rumunsku podle stejného portálu druhá nejvyšší v EU. V Německu, které patří k pokročilejším státům ve využívání OZE, od letošního 1. ledna spolkový rozpočet bude dotovat ceny elektřiny průmyslovým podnikům. V Německu se očekává, že během roku 2025 vyhlásilo insolvenci přibližně 23 900 firem, což je nejvíce za posledních deset let. K nejčastějším důvodům patří vysoké náklady, mj. na energii.
Nákup fosilních paliv není vyvádění miliard korun z naší ekonomiky. Jde o zahraniční obchod, který je jako celek stále v přebytku, za loňský rok zhruba 207,7 mld. Kč, přičemž záporné saldo z obchodu s energií se snižuje. Nakoupenou fosilní energii přeměňujeme na teplo a elektřinu, které slouží k vytváření nových hodnot v českém národním hospodářství a ještě loni byla elektřina také exportním artiklem.
To ale může brzy skončit. Státní společnost ČEPS, řiditel přenosové soustavy ze zákona odpovědný za vyrovnávání spotřeby a dodávky elektřiny v síti, předpovídá, že už v roce 2027 se ČR z čistého exportéra může stát čistý dovozce elektřiny. Ještě v roce 2024 ČEPS vypočítal, že při vlídném scénáři půjde o import do 10 % spotřeby (10 % je hraniční pro spolehlivost dodávek elektřiny), při scénáři progresívním (urychlení nástupu OZE) o zhruba 22 % čisté spotřeby elektřiny země.
„Z ekonomického pohledu přispívá rychlejší rozvoj větrné a solární energetiky k bezpečnosti Česka a stabilizaci národní obchodní bilance. Domácí zdroje energie fungují jako přirozené makroekonomické zajištění proti cenovým a geopolitickým rizikům na trhu s fosilními palivy,“ píše Svaz moderní energetiky v citované analýze Klíče k akceleraci rozvoje OZE.
Naproti tomu trh s elektrickou energií, přes který jsme povinni obchodovat až 70 % vlastní výroby, kolísá od záporných cen až k 900 Kč za megawatthodinu. V roce 2025 je doba se zápornou cenou elektřiny odhadována na 500 až 600 hodin. Pro srovnání, v roce 2024 to bylo 314 hodin a v roce 2023 jen 134 hodiny. Od 1. října 2025 přešel český trh na obchodování v patnáctiminutových blocích (místo hodinových). To odhalilo ještě větší volatilitu – v některých čtvrthodinách byly ceny extrémně nízké, zatímco o 15 minut později se mohly výrazně lišit.
Podobně problematické je v analýze tvrzení, že ceny energie zvyšují inflaci. V listopadu loňského roku se snížily ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu jejich výrobu o 3,2 procenta. Tento trend trvá už řadu měsíců. Míra inflace měřená indexem spotřebitelských cen činila 2,5 procenta. Z toho ale ceny elektřiny meziročně klesly o 3,6 %, zemního plynu o 7,9 % a tuhých paliv o 2,6 procenta.
Svaz moderní energetiky sdružuje nejvýznamnější oborové asociace moderní energetiky i klíčová výzkumná univerzitní centra. Díky průřezovému zastoupení expertů umí Svaz nabídnout ucelený pohled na možnosti rozvíjejícího se oboru nové nízkouhlíkové energetiky.