Nástroje AI využívalo v Česku 41 % velkých podniků
Stále více firem v Česku využívá moderní digitální technologie, ve většině ukazatelů jsme však pod průměrem Evropské unie. Podniky začínají pronikat na internetová tržiště a roste i využití umělé inteligence. Vyplývá to z rozsáhlé studie Českého statistického úřadu.
K rozšíření internetu docházelo v Česku v podnicích výrazně rychleji než v domácnostech. Již od roku
2003 bylo k internetu připojeno více než 90 % firem s deseti a více zaměstnanci. V roce 2024 mělo přístup k internetu 97 % podniků.
Avšak připojení k rychlému internetu už poněkud vázne. Podíl firem s 10 a více zaměstnanci, které se připojují k internetu rychlostí vyšší než 100 Mbit/s, se v Česku od roku 2020 zvýšil z 35 % na 46 % v roce 2024. Jsme v tomto ukazateli stále pod průměrem EU27, kde je takto připojeno 65 % firem. Nejrychlejší připojení k internetu mají dlouhodobě podniky v Dánsku, kde mělo loni připojení umožňující maximální rychlost stahování vyšší než 100 Mbit/s více než 90 % podniků.
Využívání strojů, programů a systémů umělé inteligence podniky s více než 10 zaměstnanci v Česku v roce 2024 oproti roku 2023 vzrostlo z 6 % na 11 %, přesto se s touto hodnotou nacházíme pod průměrem zemí EU27, který za rok 2024 činil 13 procent. Umělou inteligenci ze zemí EU využívaly nejčastěji podniky v Dánsku (28 %) a dále čtvrtina podniků v Belgii a ve Švédsku, nejméně naopak podniky v Rumunsku (3 %). S umělou inteligencí pracují dlouhodobě častěji velké podniky. V Česku i v unijním průměru v roce 2024 tak činilo 41 % velkých podniků, ale například ve Finsku to bylo 70 % velkých podniků. Nejčastěji jsou podniky využívány technologie AI umožňující pokročilou práci s texty, generování textu nebo řeči a strojové učení.
I když v Česku v roce 2024 používaly zařízení s přístupem na internet téměř všechny podniky, zaměstnanců, kteří používají internet v práci, bylo 56 procent. Přístup na internet pomocí mobilních dat mělo v roce 2024 v práci 36 % zaměstnanců a to i přes to, že se tato zařízení používají v 85 % tuzemských firem s 10 a více zaměstnanci. Nižší podíl zaměstnanců používajících v práci zařízení s internetem oproti většině členských zemí EU27 je dán mimo jiné strukturou našeho hospodářství se silným zastoupením odvětví jako je např. zpracovatelský průmysl, kde velká část zaměstnanců nepotřebuje používat k pracovním účelům zařízení připojená k internetu. Ve zpracovatelském průmyslu používala v roce 2024 internet v práci polovina zaměstnanců (49 %). Nejvíce jich bylo v elektronickém průmyslu (62 % zaměstnanců), naopak v textilním a obuvnickém průmyslu jich bylo nejméně (33 % zaměstnanců). Podobně nízký podíl zaměstnanců s přístupem na internet v práci nacházíme ve stravování a pohostinství (35 %) a nejméně jich je v odvětví Ostatní administrativní a podpůrné činnosti (26 %), kam patří např. hlídací a detektivní služby, úklidové činnosti, činnosti související s pronájmem strojů, poskytováním leasingu apod.
V roce 2024 měly tuzemské podniky šestý nejnižší podíl zaměstnanců s přístupem na internet k pracovním účelům, v průměru EU27 tento ukazatel dosáhl 63 % zaměstnanců. Nejvíce zaměstnanců používajících internet v práci bylo v podnicích s 10 a více zaměstnanci ve Finsku a ve Švédsku (88 %, resp. 87 % zaměstnanců). Více než 73 % zaměstnanců s přístupem na internet k pracovním účelům je v podnicích v Nizozemsku, v Belgii a v Německu. Pro srovnání v Rumunsku a v Bulharsku, které jsou na opačném konci evropského žebříčku, činil tento podíl 44 %, resp. 43 % zaměstnanců.
V posledních letech je čím dál obvyklejší, že firmy poskytují svým zaměstnancům pro pracovní účely
přenosná zařízení s přístupem na internet. V roce 2024 mělo k dispozici pracovní notebook, tablet nebo
smartphone s přístupem na internet přes datové sítě mobilních operátorů 36 % zaměstnanců. V roce 2014 tuto možnost mohlo ve firmách využívat jen cca 16 % zaměstnanců. Za posledních 10 let se tento podíl více než zdvojnásobil. Ve srovnání zemí EU27 jsme však v tomto ukazateli mírně pod evropským průměrem, který za rok 2024 činil 38 % zaměstnanců. Největší podíl zaměstnanců, kteří k pracovním účelům používají ICT zařízení s mobilním internetem, byl v roce 2024 v Nizozemsku (47 %), nejmenší v Řecku (21 %).
Vzdálený přístup k pracovnímu e-mailu poskytuje 72 % podniků, a přibližně šest podniků z deseti umožňuje zaměstnancům, aby se na dálku připojili k pracovním dokumentům, firemním aplikacím nebo informačním systémům. Online pracovní schůzky realizuje 47 % podniků a pracovat alespoň občas z domova umožňuje svým zaměstnancům 59 % podniků v Česku.
Umožňování vzdáleného přístupu se velmi významně liší podle velikosti firmy. Velké podniky s více než 250 zaměstnanci nabízejí vzdálený přístup téměř všechny (99 %), středně velké firmy z více než 90 %, ale u malých firem do 50 zaměstnanců jsou zatím možnosti vzdáleného přístupu pro zaměstnance méně časté. Konkrétně vzdálený přístup k dokumentům nebo k aplikacím umožňovala v roce 2024 přibližně polovina malých firem a 67 % jich nabízelo možnost vzdáleně používat pracovní e-mail.
Vzdálený přístup přes internet poskytovalo svým zaměstnancům v rámci EU27 nejvíce podniků ve Finsku (98 % podniků) a dále pak více než 90 % podniků v Belgii, Chorvatsku, Francii, Estonsku, na Maltě, v Dánsku a ve Švédsku. Nejméně často nabízí zaměstnancům připojit se vzdáleně k e-mailu, pracovním dokumentům nebo firemním aplikacím či informačním systémům podniky v Řecku (64 %) nebo v Maďarsku (68 %). České podniky jsou v evropském žebříčku za rok 2024 podprůměrné, mají čtvrtou nejnižší hodnotu tohoto ukazatele. Průměr za EU27 činil 83 procenta.
V průběhu roku 2023 poskytovala v průměru čtvrtina podniků zaměstnávajících alespoň 10 osob svým zaměstnancům možnost vzdělávání nebo školení zaměřená na získání nebo rozšíření počítačových dovedností. Zatímco velkých podniků, které poskytovaly zaměstnancům školení v IT, bylo 71 %, středně velkých bylo 42 %, ale malých jsme zaznamenali pouze 19 procent.
Školení zaměstnanců v počítačových dovednostech poskytuje v Evropě v průměru 19 % podniků s deseti a více zaměstnanci. Nejméně často (méně než 10 % podniků) vzdělávají své zaměstnance podniky v Bulharsku (6 %).
Vlastní webové stránky měly loni 84 podniky ze sta, ještě v roce 2001 mělo webové stránky 45 % podniků s 10 a více zaměstnanci. Nejvyšší nárůst podnikových webů se odehrál ještě před rokem 2004, v následujících letech narůstal už jen pozvolna a od roku 2014 se jejich podíl ustálil okolo hranice 83 procent. Podíl firem s vlastními webovými stránkami v Česku byl roce 2023 (nejnovější dostupná data z Eurostatu) o 5 procentních bodů vyšší než je průměr za země evropské sedmadvacítky (78 %).
Během roku 2023 uskutečnilo v Česku prodej přes vlastní webové stránky nebo mobilní aplikace 19 % podniků, což je mírně nad unijním průměrem (18 %). Nejvyšší zastoupení podniků s vlastním prodejním webem či aplikací je na Maltě (31 %) a v Irsku (30 %). Podnikové prodeje začínají zvolna pronikat i do prostředí online tržišť, v Česku v roce 2023 takto prodávalo 8 % firem, průměr EU činil 9 procent. Výrazné prvenství zde patří Litvě, kde takto ve sledovaném období prodávalo 35 % podniků. Platformy online tržišť využívají k prodeji svých služeb v Česku, ale i v jiných zemích EU zejména podniky působící v cestovním ruchu.
Více než 10 procenty na celkových tržbách se v roce 2023 podílely elektronické prodeje u 17 % tuzemských podniků. Do této skupiny firem dlouhodobě častěji spadají velké podniky s více než 250 zaměstnanci (v roce 2023 toto kritérium naplnilo 40 % velkých podniků, ale např. jen 16 % malých firem nebo 20 % středně velkých subjektů) a z hlediska převažující ekonomické činnosti jde nejčastěji o podniky působící v cestovním ruchu. V roce 2023 splňovala toto kritérium 63 % cestovních agentur a kanceláří a 64 % firem poskytujících ubytování.
S alespoň jedním incidentem v oblasti kybernetické bezpečnosti se v zemích EU v roce 2023 setkalo 22 % podniků, v Česku jich bylo 27 procent. Nejvyšší byl tento podíl ve Finsku (42 %) a v Polsku (32 %). Naopak jen 12 % podniků na Slovensku, Bulharsku, ve Slovinsku a v Rakousku uvedlo, že se setkalo bezpečnostním ohrožením v oblasti svých informačních technologií a systémů. V zemích EU se v průměru 19 % podniků setkalo s bezpečnostním incidentem, který měl za následek nedostupnost jejich ICT služeb, u 5 % podniků došlo ke zničení nebo poškození dat a 2 % podniků uvedla prozrazení důvěrných údajů.
