Mzdy se zvýšily nečekaně málo

Ilustrační foto: kalhh z Pixabay

Ve 2. čtvrtletí 2024 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 6,5 %, reálně vzrostla o 3,9 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě. Tempo růstu mezd tak zpomalilo ze 7 % v prvním kvartálu.

Většina analytiků očekávala růst naopak důraznější, např. Česká národní banka (ČNB) o 7,2 procenta. Přesto rostou rychleji než inflace a korigují tak razantní pokles kupní síly v letech inflačního šoku 2021 až 2023. „Po zohlednění vlivu inflace vzrostla mzda reálně o 3,9 %, i když v některých odvětvích zaměstnancům mzda reálně nevzrostla,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

Ve 2. čtvrtletí 2024 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda 45 854 Kč, což je o 2797 Kč (6,5 %) více než ve stejném období loni. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,5 %, reálně tak mzda vzrostla o 3,9 procenta. Objem mezd se zvýšil o 6,5 %, počet zaměstnanců vzrostl o 0,04 procenta.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 2. čtvrtletí 2024 po očištění od sezónních vlivů 1,4 procenta.

Medián mezd činil 38 529 korun. Vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 5,8 %, u mužů dosáhl 41 540 Kč, u žen byl 35 565 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 652 Kč a 75 570 Kč.

V celém 1. pololetí 2024 dosáhla průměrná mzda 44 943 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 2 884 Kč (6,9 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,3 %, reálně tak mzda vzrostla o 4,5 procenta.

„V souladu s naším očekáváním rostly nejrychleji mzdy v tržních sektorech (+ 7,3 %). V důležitém průmyslu vzrostly meziročně o slušných 7,6 %, navzdory malátnému výkonu a nejistým vyhlídkám na další čtvrtletí. Podobně je tomu ve stavebnictví, kde mzdy přidaly k dobru 7,4 procenta. V obou případech ale máme pochyby o udržitelnosti relativně svižného tempa vzhledem k přetrvávajícím problémům,“ říká Dominik Rusinko, analytik ČSOB.

Tradiční lídr IT vykázal zpomalení ze 7,5 % na 5,8 %, což je viditelný sešup oproti tříletému průměru téměř 8 %. Z pohledu ČNB je povzbudivé především podstatné zvolnění mzdové dynamiky v sektoru ubytování a pohostinství z 9 % na 6,8 %. Centrální banka totiž vnímá zvýšené ceny služeb jako jedno z hlavních proinflačních rizik i z důvodu svižného průsaku rostoucích mezd do koncových cen pro spotřebitele.

Nejpomaleji rostly ve druhém kvartále mzdy v sektoru vzdělávání (2,1 %) a ve veřejné správě (2,9 %). V obou netržních sektorech by však měla mzdová dynamika zrychlit v příštím roce vzhledem k plánovanému navyšování platových tarifů, se kterým počítá čerstvě zveřejněný návrh rozpočtu.

„Směrem ke druhé polovině letošního roku očekáváme, že si nominální mzdy udrží solidní dynamiku okolo 7 procent. Důvodem bude jednak stále napjatý trh práce a jednak tlak na vyšší kompenzace zaměstnanců za předchozí skokový pokles reálné kupní síly,“ říká Rusinko. „Zvýšená mzdová dynamika ale zatím není pro ČNB zásadním problémem, neboť rostoucí výdělky zaměstnanců jdou na vrub snižování (zvýšené) ziskovosti, a tedy nepůsobí proinflačně. Navíc dnešní čísla překvapila centrální banku pomalejším růstem, díky čemuž bude bankovní rada komfortnější s nastoleným tempem redukce sazeb po 25bodových krocích na každém zasedání do konce letošního roku.“

Růst reálných mezd nad 4 % ročně česká ekonomika zažila jen výjimečně. V letech 1997 až 1998, kdy se kupní síla mezd vracela zpět na úroveň roku 1989, poté v období silného růstu HDP v letech 2001 až 2007 a naposledy v době konjunktury 2017 až 2019. Při současném i očekávaném velice chabém hospodářském růstu lze očekávat, že růst reálných mezd slabší než 4 % ročně potrvá dlouho.