Mzdy rostou, ale velmi nerovnoměrně
Ve 3. čtvrtletí 2025 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 7,1 %, reálně vzrostla o 4,5 %. Medián mezd, tedy přesně prostřední hodnota, činil 42 901 korun. Oznámil to Český statistický úřad ve své pravidelné zprávě.
Ve 3. čtvrtletí 2025 činila průměrná hrubá měsíční mzda celkem 48 295 Kč, což je o 3 194 Kč více než ve stejném období roku 2024. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,5 %, reálně tak mzda vzrostla o 4,5 %. Objem mezd se zvýšil o 7,4 %, počet zaměstnanců vzrostl o 0,3 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 3. čtvrtletí 2025 po očištění od sezónních vlivů 1,7 %
V odvětvovém členění podle sekcí CZ-NACE byl nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2024 zaznamenán v sekcích profesní, vědecké a technické činnosti (11,4 %), kulturní, zábavní a rekreační činnosti (9,8 %) a stavebnictví (9,5 %). K nejnižšímu růstu došlo ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (3,0 %) a v těžbě a dobývání (3,9 %).
Medián mezd vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 6,2 %, u mužů dosáhl 45 502 Kč, u žen byl 40 059 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 22 559 Kč a 82 064 korunami.
Nejvyšší průměrná mzda byla v Praze a dosahovala úrovně 61 129 korun. Naopak nejnižší průměrná mzda byla v Karlovarském kraji a pohybovala se na úrovni 41 675 korun. Karlovarský kraj byl jediným ze všech krajů České republiky, kde průměrná mzda nepřesáhla úroveň 43 000 korun.
V 1. až 3. čtvrtletí 2025 dosáhla průměrná mzda 48 171 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 3 204 Kč (7,1 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,5 %, reálně tak mzda vzrostla o 4,5 procenta.
„V průběhu letošního roku lze pozorovat na jedné straně relativně rychlý růst mezd, a to jak v nominálním, tak, díky stabilizované inflaci, i v reálném vyjádření. Zároveň se však v průběhu celého roku setrvale zvyšuje nezaměstnanost, když podíl nezaměstnaných osob je již nejvýše od roku 2017,“ upozorňuje Miroslav Novák, hlavní analytik investiční společnosti Citfin. „Ve 3. čtvrtletí i nadále rostla rychleji průměrná mzda oproti mediánu. Tento vývoj trvá až na výjimku (3. čtvrtletí 2024) od začátku roku 2024. Zatím tak platí, že rychleji nyní rostou mzdy vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří mají zároveň vyšší sklon k úsporám.“
Z regionální struktury mzdového růstu je patrné zaostávání okrajových regionů (Karlovarský kraj) proti centrálním (Praha, Středočeský kraj). Je to způsobeno jinou strukturou pracovních příležitostí a neochotou či neschopností se za lepší prací stěhovat.
Rozdílné je tempo mzdového růstu i podle odvětví a oborů. „Tempo zvolnilo lehce u většiny sektorů s výjimkou vybraných služeb: ICT, finance, veřejná správa. Výraznější zpomalení dynamiky mezd však vidíme ve zpracovatelském průmyslu, kde dynamika mezd zpomalila ze 7,4 na 5,9 %,“ upozorňuje Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB. „Nejen pro centrální banku může být zajímavou zprávou, že v mzdové dynamice vidíme zaostávat zejména nejcykličtější části exportně orientovaného průmyslu včetně strojírenství. Tomu v zásadě odpovídají i slabší výkony průmyslu oproti jiným částem ekonomiky v čele se službami a stavebnictvím.“
Se mzdami zároveň roste i zaměstnanost. Ta ve 3. čtvrtletí dosáhla 76 % podle Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), prováděného ČSÚ. Zaměstnanost ve věkové skupině 15 až 64 let se meziročně zvýšila o 1,4 %, tj. o 74,8 tisíc, na celkových 5 272,1 tis. osob. Zatímco v primárním a sekundárním sektoru počet pracujících spíše klesal (celkově o 26 tis.), terciární sektor výrazně vzrostl o 100,8 tisíc. V sektoru služeb a péče tak aktuálně pracovalo již 62,8 % pracujících.
Tomuto vývoji odpovídalo i složení podle pohlaví: u žen, které pracují převážně v rostoucím terciárním sektoru, se zaměstnanost meziročně zvýšila o 103,9 tis. Naopak počet pracujících mužů poklesl o 29,1 tis. Muži silně dominují v těžkém průmyslu, který je v útlumu.
Rozpor mezi trendy u podnikatelů a zaměstnanců se neopakoval, rostly všechny skupiny. Počet zaměstnanců se meziročně zvýšil o 51,4 tis., u podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) o 20,7 tis., a u zaměstnavatelů byl nárůst o 2,0 tis. Podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti tak činil 15,7 %.
Nadále pokračoval trend rozvoje kratších úvazků, ovšem jen u žen. Aktuálně počet lidí pracujících na zkrácený úvazek přesáhl hranici půl milionu (504,3 tis.), když meziročně vzrostl o 12 tisíc. U mužů částečné úvazky klesly o 5,7 tis. osob, u žen vzrostly o 17,7 tis. Zkrácenou pracovní dobu tak mělo 14,5 % pracujících žen.
Nezaměstnanost se meziročně zvýšila o 20,0 tis. osob, počet lidí hledajících zaměstnání stoupl na 158,4 tis. Zatímco u žen převažovala věková skupina 30–44 let (28,9 tis.), nejvíce nezaměstnaných mužů bylo ve věku 15–24 let (23,9 tis.). Nezaměstnanost tedy často postihuje mladé muže po skončení vzdělávání, zatímco u žen je typičtější po návratu z rodičovské dovolené.
Nezaměstnanost se meziročně zvýšila o 20 tis. osob, počet lidí hledajících zaměstnání stoupl na 158,4 tisíc. Zatímco u žen převažovala věková skupina 30–44 let (28,9 tis.), nejvíce nezaměstnaných mužů bylo ve věku 15 až 24 let (23,9 tis.). Nezaměstnanost tedy často postihuje mladé muže po skončení vzdělávání, zatímco u žen je typičtější po návratu z rodičovské dovolené.
Míra nezaměstnanosti plíživě stoupá, ve věkové skupině 15 – 64 let se meziročně zvýšila o 0,3 p. b. na 3 procenta. V regionálním pohledu byla nejhorší situace v Ústeckém (5,2 %), Karlovarském (4,7 %) a Moravskoslezském kraji (4,5 %). Na druhé straně nejnižší míra zůstala ve Středočeském kraji (1,8 %), poté v Praze a Kraji Vysočina (shodně 1,9 %).
Růst počtu zaměstnanců se ve 3. čtvrtletí 2025 opět soustředil do služeb a péče, zatímco poklesy nacházíme v primárních odvětvích a ve zpracovatelském průmyslu, také v dopravě a skladování a v administrativních a podpůrných činnostech, které jsou na ně značně navázané.
Naprostá většina poklesu jde za zpracovatelským průmyslem, kde ubylo 16,2 tis. zaměstnanců. Relativně šlo o nepříliš dramatické snížení o 1,5 %, nicméně úbytky se kumulují už mnoho let po sobě. Ve 3. čtvrtletí 2018 měl ještě 1 156,2 tis. zaměstnanců, aktuálně 1 035,3 tis., zmenšil se tedy celkem o 120,9 tisíc, resp. o 10,5 procenta. Zpracovatelský průmysl každopádně stále představuje největší odvětví v Česku a zaměstnával i ve 3. čtvrtletí 2025 jako jediná sekce více než milion zaměstnanců.
S výjimkou jednoho oddílu najdeme všude poklesy počtu zaměstnanců, nejhlubší početně i v relativním vyjádření byl ve výrobě motorových vozidel (o 3,6 %; 6 tis.). Jediným vybraným oddílem s nárůstem počtu zaměstnanců byla opět výroba potravinářských výrobků (o 1,9 %; 1,6 tis.).
Největší relativní snížení počtu zaměstnanců nastalo v sekci těžba a dobývání, z hlediska počtu zaměstnanců již tak nejmenší sekci NACE, kde se stavy aktuálně snížily o 8,9 %, což představovalo úbytek o 1,5 tis. na 15,6 tisíc lidí. Také v zemědělství, lesnictví a rybářství, kde bylo zaměstnáno aktuálně 89,9 tis. osob, došlo k značnému meziročnímu poklesu (o 1,8 %; 1,6 tis.). Doprava a skladování zůstává významným odvětvím s více než čtvrtmilionovým počtem zaměstnanců (252,4 tis.), nicméně meziročně jich ubylo 2,7 tisíce, relativně 1,1 %. Stejný počet ubyl v odvětví administrativní a podpůrné činnosti, což jsou různé agentury včetně těch zprostředkovávajících práci, kde v relativním vyjádření pokles dosahoval 1,5 %. Poslední sekcí s negativní hodnotou bylo peněžnictví a pojišťovnictví (o 0,4 %; 0,3 tis.).
O nárůst počtu zaměstnanců se nejvíce postarala dvě odvětví s dominancí státu: ve zdravotní a sociální péči najdeme meziroční růst o 8,6 tis., resp. o 2,4 %, a ve vzdělávání o 7,8 tisíc (o 2,3 %). Marginální nárůst tentokrát najdeme i ve veřejné správě a obraně (o 0,9 tis.; 0,3 %), tato sekce je odvětvím, které zůstává dlouhodobě jedním z početně nejstabilnějších v Česku. Jinak v těchto třech odvětvích veřejných služeb dohromady pracuje přes milion zaměstnanců.